Knihobot

Edgar Morin

    8. červenec 1921

    Edgar Morin je francouzský filozof a sociolog, mezinárodně uznávaný pro svou práci na komplexitě a „komplexním myšlení“. Jeho dílo se zabývá širokou škálou témat, včetně mediálních studií, politiky, ekologie a vzdělávání. Morin se vyznačuje interdisciplinárním přístupem, který propojuje různé obory a hledá souvislosti mezi zdánlivě nesouvisejícími jevy. Jeho styl je často reflexivní a analytický, zaměřený na pochopení složitosti světa.

    Edgar Morin
    Věda a svědomí
    Láska, poezie, moudrost
    • Tři přednášky francouzského sociologa a antropologa: Celistvost lásky, Pramen poezie a Moudrost nutná a nemožná. Láska, poezie a moudrost patří podle Morina k základním antropologickým konstantám člověka. Láska jakožto syntéza fyzična a mystična je zároveň poezií a zároveň transcendencí moudrosti a šílenství. Poezie nás uvádí do stavu vytržení a moudrost je moudrá v tom, že si uvědomuje své meze. Všechny tři se vymezují vzhledem k svým protipólům: láska k odlidštění, poezie k próze a moudrost k šílenství racionality. Morin upozorňuje na nemoc současného světa, v němž se jazýček vah nebezpečně vychýlil ve prospěch hyperprozaična, strohé racionality a individualismu. Morin ovšem neopěvuje lásku, poezii a moudrost, ani nezatracuje jejich protiklady. Cestu ke znovunalezení ztracené rovnováhy vidí v jejich ustavičném dialogu.

      Láska, poezie, moudrost
    • Autor kritizuje postoj vědců, kteří odmítají převzít odpovědnost za důsledky technické aplikace vědeckých objevů a přenášejí ji na politiky, kteří o uplatnění technických aplikací rozhodují. Vysvětluje také, jak k jejich postoji došlo. Jedině nové chápání vědy ji dokáže zapojit do společenských, historických a kulturních souvislostí a umožní jí, aby přijala svůj díl odpovědnosti. Vědomí vědy je v tomto smyslu i jejím svědomím.

      Věda a svědomí