Miroslav Novotný Knihy

Druhý svazek Básní navazuje na svazek první tím, že shrnuje všechnu Nerudovu básnickou tvorbu od r. 1873 až do jeho smrti. Motivem Písní kosmických jsou otázky poměru člověka k vesmírným dějům, lidový charakter Balada romancí i osobitá touha po štěstí vyjádřená Prostými motivy vrcholí v bojovných Zpěvech pátečních, čerpajících látku z úsilí národa o základní politická práva. Verši humornými a satirickými, Knihou epigramů, verši příležitostnými a do památníku je uzavřen druhý a současně závěrečný svazek souborného kritického vydání. I v něm, stejně jako ve svazku prvním, vydavatelé přihlížejí k dodatkovým materiálům a přičleňují je k jednotlivým básnickým knihám .Kniha epigramů vychází po prvé v původním uspořádání. Rovněž se podařilo shromáždit všechen dostupný materiál, osvětlující genesi jednotlivých děl.

Tato kniha vznikla literárně-historickou a sběratelskou prací Miloslava Novotného, který sestavil její obrazovou část. Příběh života Boženy Němcové vypravuje František Kubka. Knihu vytiskly a vydaly v roce 1941 grafické umělecké závody V. Neubert a synové v Praze-Smíchově jako první svazekknižnice „Kořeny“.

Kniha dvanácti českých historiků přibližuje cestu, kterou prošlo školství v českých zemích od svých středověkých počátků, kdy bylo dostupné jen úzké elitě, až k masovému vzdělávání 21. století. Dílo nabízí široce koncipovanou syntézu, již česká historiografie dlouho postrádala. Jeho základní osu tvoří dějiny školství a vzdělanosti v Čechách a na Moravě (případně i na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině) dovedené do roku 2004, tedy po okamžik vstupu České republiky do Evropské unie. Na pozadí proměn společnosti poznáváme školství v širokém záběru, který představuje také školní každodennost a architekturu či mládežnické a studentské spolky. Věnuje se rovněž širším souvislostem vzdělanosti, rozkvětu knižní kultury včetně knihoven a čtenářských spolků, vydávání novin a časopisů či nástupu nových médií. Pozornost je samozřejmě věnována i dosud málo zmapovaným oblastem, jako bylo vzdělávání dívek a duchovních či lidová výchova.

Slavnostní tisk ke 100. narozeninám Zikmunda Wintera obsahuje vzpomínky z jeho pamětí, v nichž spisovatel a historik vzpomíná na mládí. Pasáže vybral Miloslav Novotný.

Ze zapomenutých pamětí, Tomáš Dentulín, Dokonáno jest, Levohradecká povídka - obrázky z chmurných dob národa, podávající vzrušující děje, plné citovosti stupňované až k sentimentalitě. Vybrány z dvousvazkůsebr.spisů,samostatně vyšla povídka poslední s dějem z války třicetileté.

Kniha obsahuje jak větší básnické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra, tak další kratší verše. Vedle Epigramů se zde objeví i básně milostné a několik překladových básní a mnoho další veršů z jiných souborů.

Výběr z povídkové prózy Jana Nerudy je rozdělen do čtyř oddílů. První tvoří samostatně nejdelší povídka Nerudova, Týden v tichém domě, druhý oddíl byl utvořen z arabesek a povídek, které líčí osudy jednotlivých postav malostranských, v Rozpomínkách z dětství jsou zařazeny dvě dětské konfese vyňaté z Povídek malostranských a konečně čtvrtou část tvoří povídková studie Trhani z r. 1876. Jednotlivé povídky jsou datovány a jazykově upraveny pro dnešního čtenáře.

Historický atlas měst České republiky je vydáván v jednosešitových svazcích, zahrnujících základní vývojové tendence města, hlavní srovnávací kartografické prameny, výběrové individuální kartografické prameny a rekonstrukční (tematické historické) mapy, zobrazující kartografickou metodou nejvýznamnější témata z dějin jednotlivých měst. 11. svazek edice Historických atlasů měst České republiky – Český Krumlov obsahuje množství srovnávacích map, staré mapy, staré i novodobé fotografie města, pohlednice, veduty, letecké snímky a rekonstrukční mapy. Obraz města přibližuje rovněž textová část a dokumentují bohaté ikonografické materiály.

Svazek obsahuje kompletní souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakterizoval jako „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“. Tato část jeho tvorby vznikala pod dojmem tehdejší společenské a politické situace. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj, tak i jadrný plebejský humor.