Martin Johannes Walser Pořadí knih

Poeticky laděný autobiografický román zachycuje pestrý život malého jihoněmeckého městečka na březích Bodamského jezera. Vypravěč Johann popisuje vlastní rodinu a bratra Josefa, jednotlivé lidské osudy, různé rázovité postavičky, všímá si i politických událostí v Německu. I jako malý chlapec (vyprávění začíná jako pětiletý) vnímá starosti rodičů, zejména velice praktické matky, během hospodářské krize, i postupné změny v městečku, které přinesl nástup nacistů k moci. Především ale líčí svůj vlastní život, pohled na svět, hledání a poznávání, klukovská dobrodružství, první dětskou lásku, dospívání. Díky svému otci, laskavému a přemýšlivému, postupně objevuje krásu slov, poesie a knih vůbec, řeči i kouzlo dialektů. Začíná sám psát básně, zapisovat sny. Vyprávění končí jako sedmnáctiletý, krátce po skončení války.

Umělecké svědectví o duševní krizi stárnoucího německého intelektuála, který je znuděn svým dokonale zorganizovaným životem,ale zároveň není schopen riskovat a účastnit se dobrodružství a nejistoty. 55letý profesor německé literatury je pozván na kalifornskou universitu na jeden semestr. Kalifornie plná jasu, tepla a jiných lidí vyvolá touhu po změně vlastních zvyklostí a vztahů, postupně se propadá do platonického vztahu k jedné ze studentek, ale učinit rozhodný krok k této změně není schopen.

Novela líčí setkání dvou manželských párů středního věku na dovolené u Bodamského jezera. Oba muži, bývalí spolužáci, mají za sebou zcela odlišný způsob života. Zatímco Helmut Halm (učitel na gymnáziu) se svou ženou Sabine nachází štěstí v určité izolaci od světa, Klaus Buch (žurnalista) se žene za úspěchem a společenským uznáním. V průběhu novely je zpochybněn postoj k životu obou hlavních hrdinů. Obsahuje rovněž: Gallistlova nemoc (Die Gallistl'sche Krankheit, 1972).

Hrdinou psychologické novely zapadoněmeckého spisovatele je stárnoucí reprezentant podnikatelské firmy, který v honbě za pohodlným životem zpřetrhává vztahy s lidmi i rodinou a v mezní situaci si uvědomuje životní prohru.

Satirický, společenskokritický román předního západoněmeckého spisovatele (nar. 1927) sleduje na příbězích manželských svazků továrníků, advokátů, politiků, manažerů, spisovatelů a novinářů negativní jevy arivistické společnosti západoněmeckého velkoměsta.

Povodeň / Günter Grass -- Rekviem za nesmrtelného / Martin Walser -- Sebeobviňování / Peter Handke -- Zpoždění / Wolfgang Hildesheimer Čtyři ukázky západoněmeckého dramatu nejsou souborem, ve kterém by byly reprezentativně zastoupeny všechny formy západoněmecké dramatické tvorby. Hry G. Grasse (nar. 1927), M. Walsera (nar. 1927) a W. Hildesheimera (nar.1916) jsou ukázkou absurdního dramatu. Hra mnohem mladšího P. Handkeho (nar. 1942) je příkladem mluvené hry. Všechny hry však spojuje jedno: nespokojenost s tím, jak člověk vypadá a jak se projevuje.

Soubor krátkých povídek (Útok na Perduz, Množí se stížnosti na moje metody, Hledal jsem jednu ženu, Stěhování, Poslední matiné, Čím bychom byli bez Belmonta, Můj obří problém, Spoluúčast při mém konci, Cukr, PovinnostveStuttgartu, Pěkné vítězství, Neslýchaná příležitost, Po Siegfriedově smrti).