Knihobot

Jürgen Moltmann

    8. duben 1926 – 3. červen 2024

    Jürgen Moltmann, německý reformovaný teolog, nabízí perspektivu naděje založenou na eschatologii a vzkříšení. Jeho teologie zdůrazňuje, že křesťanská naděje spočívá v naději na Kristovo vzkříšení, které poskytuje útěchu v utrpení a zároveň protest proti němu. Tato naděje však vede k nespokojenosti se současným hříšným světem, který se zakládá na beznaději. Moltmann vidí vše z eschatologické perspektivy, směrem k novému stvoření, kde naděje přináší radost do současnosti a pohání touhu po možném. Tímto propojením stvoření a eschatologie se budoucí naděje stává nadějí dneška.

    Jürgen Moltmann
    A Broad Place
    The Church in the Power of the Spirit
    How I have changed
    Jewish Monotheism and Christian Trinitarian Doctrine
    Bůh ve stvoření
    Ukřižovaný Bůh

    Německý evangelický systematický teolog, jeden ze zakladatelů tzv. politické teologie. Narodil se 8. dubna 1926 v Hamburku.

    Moltmann, který vyrůstal v necírkevní rodině, se na konci druhé světové války stal britským válečným zajatcem jako pomocník letectva. Podle vlastních vyjádření tam „došel ke křesťanské víře“ a ještě jako válečný zajatec začal studovat protestantskou teologii, ve které pokračoval v roce 1948 na univerzitě v Göttingenu. Tam ho ovlivnili Hans Joachim Iwand, Gerhard von Rad a především Otto Weber, pro kterého napsal disertační práci o nauce Moyse Amyrauta o predestinaci. Od roku 1952 byl pastorem v Brémách-Wasserhorstu a studentským pastorem až do roku 1957, kdy mu byla nabídnuta profesura na Církevní univerzitě ve Wuppertalu, téměř současně s jeho habilitací prostřednictvím Christopha Pezela. V roce 1963 se přestěhoval na univerzitu v Bonnu. Od roku 1967 až do svého odchodu do důchodu v roce 1994 působil jako profesor systematické teologie na Univerzitě Eberharda Karla v Tübingenu.

    Od roku 1952 byl ženatý s feministickou teoložkou Elisabeth Moltmann-Wendelovou, která zemřela v roce 2016.

    Považuje sám sebe za levicově progresivního: „Když v poválečném období Adenauer a Dibelius obnovili staré vztahy mezi státem a církví z roku 1933, které nebránily Hitlerovi, připojil jsem se k politickým a církevně kritickým nástupnickým skupinám Vyznání. Church.“[2] Od roku 1978 byl členem Křesťanské mírové konference. V letech 1963 až 1983 byl členem Komise víry a řádu a v letech 1977 až 1993 předsedou Společnosti pro evangelickou teologii.

    wikipedia