Edward O. Wilson
10. červen 1929 – 26. prosinec 2021
Edward Osborne Wilson (10.6.1929 – 26.12.2021) byl americký biolog, jeden z nejvýznamnějších současných vědců, kterému se přezdívalo Darwin moderní doby. Je považován za zakladatele sociobiologie. Celý svůj profesní život byl spojen s americkou Harvardovou univerzitou, kde získal doktorát a následně tam začal působit jako entomolog, tedy odborník na hmyz. V 50. letech 20. století navštívil jako první západní vědec některá odlehlá místa na Papui-Nové Guineji nebo v Nové Kaledonii, kde studoval dosud nepopsané druhy mravenců. V roce 1975 mu vyšla zásadní kniha Sociobiology: The New Synthesis (Sociobiologie: Nová syntéza), která je jedním ze stavebních kamenů disciplíny sociobiologie. Práce nicméně vyvolala ve vědecké komunitě kontroverze, protože v ní naznačoval, že lidské chování, včetně altruismu a agrese, je silně ovlivňováno genetikou, a ne jen vnějším prostředím a výchovou. Tímto poznatkem pak vysvětloval i odlišnost různých kultur a společností po celém světě. Řada kritiků mu vyčítala, že jeho argumenty nesou známky rasismu a eugeniky. Byl držitelem dvou Pulitzerových cen za literaturu faktu, a to za populárně-vědeckou knihu O lidské přirozenosti z roku 1978 a za jeho zásadní encyklopedické dílo The Ants (Mravenci) z roku 1990. V 80. letech 20. století byl ve skupině vědců, která zpopularizovala pojem biodiverzita a varovala před tím, že úbytek přírodních druhů představuje pro lidstvo druhou největší hrozbu po atomové válce. Za účelem ochrany biodiverzity přišel s projektem Half-Earth (polovina Země), který pracuje na tom, aby byla polovina zemského povrchu prohlášena za přírodní rezervaci bez působení lidí. Díky tomu by se podle něj dalo zachránit 85% nyní žijících druhů živočichů a ochránit tak „zdraví“ planety v čase nastupujících klimatických změn.
V Amazonii došlo k rekordnímu úbytku pralesa. A ekologové se bojí Bolsonarových tahů Wilson napsal přes 30 knih a vydal stovky vědeckých článků, z nichž jich řada patří mezi nejcitovanější v daném oboru v prestižních časopisech jako Nature či Science. Získal rovněž asi 40 čestných doktorátů a v posledních desetiletích byl opakovaně označen za jednoho z nejvýznamnějších vědců moderní doby.