Dnes se běžně uznává, že existují dva typy morálky: buď obětovat ostatní sobě, což je považováno za zlo, nebo obětovat sebe ostatním, což je považováno za dobro. Randová v tomto souboru článků představuje „nové pojetí egoismu“ založené na rozumu, které vylučuje jakékoli formy obětování. Sobectví není synonymem pro „dělat, co se člověku zlíbí“. Morální principy vycházejí z reality a lidské přirozenosti jako rozumových bytostí, které musí myslet a jednat, aby žily a dosáhly štěstí. Morálka identifikuje jednání podporující lidský život, jako jsou ctnosti produktivity, nezávislého myšlení, integrity, poctivosti, spravedlnosti a hrdosti, všechny vycházející z racionality. Racionální sobectví nevylučuje soukromou dobrovolnou charitu, která by mohla fungovat v mnohem větším měřítku bez státního zdanění. Lidé by rozhodovali o tom, kdo si charitu zaslouží, a ti, kdo ji potřebují, by byli dostatečně podporováni. Nicméně charita není měřítkem ušlechtilosti; morálka má lidem poskytnout návod, jak žít, nikoli jak pomáhat ostatním. Jak Randová ukazuje, pojmový chaos se netýká jen morálky, ale i spravedlnosti, individualismu, práva a kapitalismu. Zmatek vzniká především na úrovni abstraktních pojmů, přičemž sobectví je klíčovým pojmem, který je třeba uvést na pravou míru, aby se změnilo myšlení o morálce a hodnotách dobra a zla.
Jiří Kinkor Pořadí knih
1. leden 1963





- 2018
- 2001
Objektivismus: filozofie Ayn Randové
- 485 stránek
- 17 hodin čtení
Leonard Peikoff, intelektuální dědic Ayn Rand, zpracoval kompletně objektivistickou filozofii - od existence po estetiku - v tomto výjimečném díle.
- 1996
Trh a stát. K čemu potřebujeme filozofii.
- 173 stránek
- 7 hodin čtení
Autor se zabývá tím, co je úkolem státu z objektivistického hlediska.
- 1989
Hayekova cesta do otroctví
- 90 stránek
- 4 hodiny čtení
Autor psal dílo v exilu v Anglii za 2. světové války jako varování společnosti o podceňování totalitních hnutí ve světě.