Halldór Kiljan Laxness Pořadí knih

Pozoruhodný román Křesťanství pod ledovcem uznávaného islandského spisovatele Halldóra Laxnesse, nositele Nobelovy ceny za literaturu, se tematicky a formálně liší od jeho realistických románů, v českém prostředí dobře známých, pojednávajících zejména o islandské historii a životě venkovanů a rybářů. V tomto románu se autor čtenářům představuje z jiné stránky, z doby svého odklonu od levicového smýšlení v reakci na francouzský „nový román“, východní náboženství i postmoderní relativizaci hodnot. Text je téměř deníkovým záznamem inspekční cesty biskupského emisara do odlehlé farnosti, spravované farářem, o němž kolují zvěsti, že se odchýlil od pravé cesty a o své ovečky se nestará. Na první pohled jednoduchý úkol se však pro naivního mladého teologa změní v nelehkou, těžko pochopitelnou životní zkušenost. Po setkání s místními rázovitými postavami, které s ním vedou filozofické disputace, jako i s tajemnou Úou, kdysi jeptiškou a bordelmamá v jihoamerickém nevěstinci, je nucen reagovat na nejednoznačné skutečnosti. Realita začíná splývat se snem, stává se mystickou a záhadnou surrealitou, a ve snaze jí porozumět musí mladík přijmout nový způsob nazírání na život.

Autor líčí příběh na základě autorských zápisků prostého islandského sedláka z druhé pol. 19. stol. cestu tohoto rázovitého hrdého Islanďana zprvu do Kodaně a posléze s mormonským kazatelem až do amerického Utahu, kde doufá najít zaslíbenou zem. Tuto zaslíbenou zem ale nachází až při svém návratu na Island.

Jeden z autorových románů o Islandu, a to z přelomu století, je pojat jako vyprávění prostého chlapce z Reykjavíku, jehož pěstouni poskytují nocleh každému, kdo o to požádá. V příběhu ožívají zvláštnosti tehdejšího islandského života a lidové kultury.

"Světlo světa", román, jejž sám autor považuje za své nejlepší dílo, líčící osudy básníka Ólafa Kárasona. Počíná vyprávěním o jeho trudém dětství, kdy jako obecní dítě žil jen z bití, hladu a dřiny kdesi při osamělém fjordu, daleko od dobrých lidí i od vzdělání, o jeho těžké nemoci, jež ho o několik let poutala na lůžko a však darovala mu schopnost niterněji vnímat a radovat se z maličkostí, obdivovat krásu slunečního paprsku. Ólaf se naučí číst a psát, dokonce psát verše jeho první básnické pokusy se avšak nezhedají s vlídným přijetím. Naopak ze statku, kde dosud žije, je vykázán a poslán přes hory do péče jiné obce. Sotva dospělého chlapce uzdraví cestou mladá dívka a pro básníka nastává od toho okamžiku nový čas. Je zdráv, touží po vědění, po lásce. Život mu vloží do náruče několik žen a určí ho otcem. A však bídě na lidské zlobě se Ólaf nedovede bránit, živoří i nadále a jedinou útěchou je mu hledání absolutní krásy, hledání světla světa.

Hrdinkou románu je prosté venkovské děvče Uglu, která přichází do hlavního města Reykjaviku sloužit v rodině poslance Arlanda. Tady se Ugla setkává s vedoucími politiky země, poznává jejich licoměrnost, falešné sliby a přísahy a nakonec vstupuje do řad islandských komunistů.

Román největšího současného islandského spisovatele, významného představitele mírového hnutí, poctěného zlatou medailí Světově rady míru, líčí těžký život islandského lidu koncem 17. a počátkem 18. stol., kdy Island byl vpodručí Dánska, hospodářské vykořisťování a politickýútlak změnily kdysi nejsvobodnější a kulturně nejvyspělejší severský stát v zaostalou zemi, v níž vládl hlad, mor, nevzdělanost a kruté mravy. Avšak ani v tomto ponížení neztratil prostý islandský člověk národní hrdosti a touhu po svobodě. V překonávání těžkých životních podmínek mu pomáhal živý vztah ke kulturnímu dědictví, jehož strážcem je v románě učenec Arni Arnaeus, zachraňující před zkázou zbytky slavných islandských ság. Přestože románové postavy a jejich osudy jsou smyšlené - autor sám zdůrazňuje, že jeho úmyslem nebylo psát historický román - podává dílo živý a pravdivý obraz minulosti Islandu a jeho lidu.

Sága o tvrdém a nepoddajném zemědělském dělníku a pak sedláku Bjartujovi, o jeho zavilém boji za svobodu, jak on si ji představoval, o jeho úsilí nebýt závislý na nikom, byť i za cenu strádání. Autor odhaluje propast, zející mezi zemědělským lidem a velkostatkáři, je přesvědčen o nutnosti změny starých, dožívajících společenských řádů. V Svobodném lidu jsou rolníci ještě neuvědomělou masou proletářů a teprve musí poznat, že kráčejí často chybným směrem. Bjartuj dožije svůj život po staru, ale po něm už přijdou ti, kdo touhu svých rodičů po svobodě uchopí za správný konec.

Volné pokračování románu „Svobodný lid“, který vyšel v ELKu. Islandský sedlák Bjarut přichází o majetek a hledá si práci v městě, aby si vydělal na koupi ovcí. Na statek posílá známého učitele a ten se zamiluje do Bjarutovy dcery. Když se starý vrátí, zjistí potupu svého rodu a vyžene těhotnou Astu z domu. Za světové války Bjarut zbohatne, ale po ní se vytváří družstva, jež podporují velké sedláky na úkor malých. Bjarut musí opět odejít do města a setkává se se stávkujícími dělníky, seznamujícími ho se socialismem. Bjarut si uvědomuje, že jeho životní boj byl nesprávný a beznadějný, a podvědomě cítí, že mají dělníci pravdu. Proto posílá do jejich řad syna, aby bojoval po jejich boku za lepší svět.

Autorem románu z prostředí islandské rybářské osady v době meziválečné je islandský spisovatel a dramatik, nositel Mezinárodní ceny míru a Nobelovy ceny. Prostá venkovská dívka Salka Valka žije v zapadlé vsi těžký život nemanželského a nakonec osiřelého dítěte. Ačkoli je obklopenabídou hmotnou i mravní, svými ryzími lidskými vlastnostmi, statečností a nezlomným životním elánem se prodírá k svému místu na světě. Román, který se v postavě SalkyValky stal symbolem síly a neporazitelnosti prosté ženy, získal spisovateli světovou slávu a byl zfilmován.