Věra Soukupová Knihy

Jaroslav Čermák má v českém malířství 19.století vyjímečné místo. Na rozdíl od mnohých současníků měl již v mládí, v prostředí domova příležitost systematicky se vzdělávat v kresbě a malbě; studia na pražské Akademii a u Louise Gallaita v Belgii byla jen logickým pokračováním této cesty. Přes orientaci především na francouzskou malbu, přes četné cesty do Belgie, Holandska a Francie, zůstává Čermák malířem českým, věrným tematice z české historie, zejména z doby husitské, jíž v době svého uměleckého dozrávání věnuje mnoho intenzivního zájmu.

Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen v dominantním mužském světě středověku. Vznik díla byl podmíněn zcela konkrétním historickým kontextem: počátkem 15. století se na dvoře Karla VI. vášnivě debatovalo o tom, zda je Román o růži vůči ženám spravedlivý. Do výměny názorů se kromě Kristiny Pisánské zapojily tak význačné teologické a právnické osobnosti své doby jako Jean Gerson nebo Jean de Montreuil. V reakci na tuto disputaci Kristina své dílo koncipovala do dvou odlišných rovin: jedna zaznamenává základní aspekty dobového misogynního diskurzu a předkládá protiargumenty; druhá, podstatně obsáhlejší, uvádí po vzoru Boccacciova spisu O slavných ženách medailony exemplárních žen, jejichž úspěchy mají doložit, že ženy jsou schopny vyniknout ve všech oblastech lidské činnosti právě tak jako muži. Kniha o městě dam (Le Livre de la Cité des dames) je významný spis, který nejenom odráží středověkou tradici diskuzí o ženských schopnostech a ctnostech, ale současně zahajuje již renesanční rozkvět podobně zaměřených textů. Překlad je doplněn vysvětlivkami, komentářem a úvodní studií.

Pokusy opustit lidskou perspektivu mají v humanitních vědách a zejména v literární, kulturní a historické antropologii dlouhou tradici. Medievistika v pojetí historika Martina Nejedlého je charakteristická napětím mezi pozorováním okrajového a ústředního, mezi zaměřením na touhy lidské a nelidské, rostlinné i zvířecí. Příspěvky jeho francouzských a českých kolegyň a kolegů narušují hranici mezi středověkým a moderním i historickým a fikčním a zaměřují se na mimo-lidské aktérky a aktéry, charakteristické pro Nejedlého dílo. Autoři a autorky příspěvků: Vojtěch Bažant, Jan Biederman, Marie Bláhová, Estelle Doudet, Jan Dienstbier, Stéphane Durand, Olivier Chaline, Matouš Jaluška, Jakub Jauernig, Olivier Marin, Arthur Perodeau, Jakub Rákosník, Anne Reltgen-Tallon, Nicolas Richard, Bertrand Schnerb, Pavel Soukup, Věra Soukupová, Jaroslav Svátek, Martin Šorm, Laurent Vissiere, Václav Žůrek.

Křesťanské metodické listy-návody pro ekologickou práci s dětmi

Podtitul: 15 nejčastějších otázek o plenách + návody na skládání a šití moderních plen. Problematika látkových a jednorázových plen v otázkách a odpovědích, s důrazem na ekologické aspekty obou variant.