Antonín Matěj Píša Knihy

Román z roku 1937 spojuje realitu s fantastičností v líčení zvláštního života mladého studenta, jenž se utváří v souhlasu s ročními obdobími a koloběhem přírody. Zároveň sahá do tehdejší společenské skutečnosti a v zachycení osudů a myšlenkových pochodů řady dalšich postav zobrazuje tvrdý úděl nezaměstnané inteligence ve "světě, který se točí podle kapitalistické muziky".

Román Siréna líčí obraz života kladenských horníků z 2. poloviny 19. století. Líčí osudy tří generací rodiny Hudcovy. Starý Hudec původně pálil dřevěné uhlí pro vrchnost. Podaří se mu vynalézt lanovku a tím usnadnit práci horníkům. Jeho vynález však vrchnost nedovolí realizovat. Náklady na lanovku jsou velké a horníci, jako pracovní síla, jsou levnější. Hudec to bere jako velkou křivku a stává se z něho podivín. Jeho syn Pepek je kvalifikovaný dělník, který se ožení s venkovskou dívkou. V době krize se stane obětí hutních neštěstí. Jeho manželka je žena velmi obětavá, v každé situaci stojí za manželem, byť ji byl několikrát nevěrný. Po Pepkově smrti se stará o děti. Uvědomuje si, že se nesmí litovat a musí se postavit proti životu čelem. Po smrti dcer Emči a Růženy se postaví i proti společnosti. Hájí práva dělníků Hudec policajt pracuje v huti a touží po normálním životě. Jeho partu potkalo neštěstí a on je nucen vypovídat tak, aby společnost nemusela platit moc peněz pozůstalým. On to odmítne a rázem se dostává na černou listinu. Prchá do Ameriky. Posílá domu peníze a poznává, že poměry v Americe jsou dosti podobné. Uvědomuje si, že je třeba bojovat proti společenskému řádu. Vrací se domů a stává se z něj uvědomělý revolucionář.

Antonín Matěj Píša (1902–1966), literární a divadelní kritik a teoretik, editor a dramaturg, vstoupil do literatury jako sedmnáctiletý talentovaný básník. Už ve svých raných statích a studiích projevoval neobyčejnou erudici a v prvních letech po 1. světové válce se stal jednou z předních osobností literární kritiky. Aby si uchoval hledisko kritické objektivnosti, zaujal v 50. a 60. letech v kulturním dění příznačnou pozici „muže v ústraní“. Výmluvným dokladem tohoto stavu je mimo jiné soubor více než 500 lektorských posudků, které psal v letech 1954 až 1965 pro nakladatelství Československý spisovatel. Z tohoto dosud nepublikovaného materiálu vychází předkládaný výbor 50 textů, který ukazuje konzistentnost Píšových literárněkritických názorů, odhaluje možná úskalí či taktizování, ale i neústupnost z uměleckých požadavků kladených na literaturu v tomto literárně i historicky exponovaném období.

Básnická sbírka představující města a nezlomné muže, vojáky, námořníky a svět, jenž vane praporem.

Svazek obsahuje nejpodstatnější část Píšova literárněkritického díla tohoto období. Kromě vybraných statí z knih "Soudy, boje a výzvy" a "Směry a cíle" přináší studii "Jiří Wolker" a řadu časopiseckých článků, napsaných vletech 1922-1930, v nichž se autor zabývá významnými literárními zjevy dvacátých let, ať již je to J. Hora, K. Teige, B. Václavek, V. Nezval, J. Seifert či J. Durych. Publikace podstatně přispívá k poznání naší literatury aliterární kritiky mezi dvěma válkami.

Výbor z díla Jiřího Wolkera s podtitulem "básně, prósy, dramata". Uspořádal a poznámkami opatřil A. M. Píša, úvodní studii napsal F. X. Šalda

Souborné vydání sbírek Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav a Rány, růže.

Větší část sbírky vznikala krátce před první světovou válkou, na rozhraní dvou etap Neumannova uměleckého i ideového vývoje. Do galerie ženských postav v knize zobrazených pojal autor nejen básnické portréty žen, které významně zasáhly do dějin, ale současně se snažil i vykreslit typy ženského bytí a údělu v různých dobách a zemích i v různých společenských podmínkách.

Román o životě chudého studenta, jeho dětství a jinošství, zkušenostech a rozčarováních i citových otřesech, bídě i živoření po ztrátě otce, kdy se musí starat o malou sestru.

Svazek obsahuje dvě básnické sbírky, které patří k základním dílům autorovým i české moderní poezie. Je jim společná nota hlubokého lyrismu, vzrušené i dojaté vědomí plynutí času, trvání i pomíjivosti člověka.

Kniha obsahuje 5 básnických sbírek. Domov - napsal autor v ohrožení naší vlasti fašismem. vyzpíval v ní lásku k rodné zemi a její slavné minulosti (Zpěv rodné zemi). Máchovská variace - autor se přihlašuje k odkazu génia. Jan Houslista - lyricko-epická skladba, splynutí s domovem a vírou vlepší budoucnost. Rekviem - je nesena steskem za mrtvými a umírajícími přáteli. Popelka přebírá hrách - opojení i hrůza z životního proudu. Dřevoryty K. Svolinského. Edice Klub přátel poezie.

Sbírky z let 1937-1953 Ruka a plamen Šel malíř chudě do světa Píseň o Viktorce

Soubor poetických básní známého českého spisovatele 19. a 20. století Stanislava Kostky Neumanna.

Výbor z díla Jiřího Wolkera s podtitulem "básně, prósy, dramata". Uspořádal a poznámkami opatřil A. M. Píša, úvodní studii napsal F. X. Šalda

Poštovní holub, Jablko s klína, Ruce Venušiny V sličně upraveném svazku vycházejí znovu tři básnické sbírky Seifertovy, které vznikly po sobě od konce dvacátých do poloviny třicátých let. Každá z nich svým způsobem dokládá vývoj básníkovy lyriky a všechny si už dávno získaly oblibu čtenářů.