Mozartův Don Giovanni
Výstava k 200. výročí světové premiéry v Praze 1787-1987






Výstava k 200. výročí světové premiéry v Praze 1787-1987
I když je práce věnována především podrobnému vylíčení Mozartových pobytů v Praze, všímá si i jeho vzahu k tehdejší české hudbě a jejím představitelům, např. k Myslivečkovi, Fialovi, Bendovi, Rejchovi aj. Autor vypráví oskladatelových pražských přátelích a o porozumění, které jeho hudbě projevovalo pražské obecenstvo, a sleduje dlouhodobé působení Mozartova díla v českém prostředí. Poutavý výklad doplňují četná dobová vyobrazení.
Od nejstarších památek do vybudování Národního divadla
Abecední slovník asi šesti stovek předních osobností světové hudby. Zahrnuje osobní data a tvůrčí charakteristiky skladatelů, interpretů i hudebních teoretiků.
Poutavé, neobyčejně srdečné vyprávění o životě velkého Johanna Sebastiana Bacha od Anny Magdaleny Bachové.
Sborník obsahuje referáty z 3. ročníku konferencí o italských operách v Čechách v 18. století, organizovaných Kabinetem hudební historie EÚ AV ČR, Centrem barokní kultury v Českém Krumlově a Mozartovou obcí. Tématem byla novodobá premiéra pražské opery Antonia Boroniho z roku 1768 na námět karthaginské královny Didony. Konference se konala 16.–17. 9. 2017 pod názvem Didone jako operní inspirace v Českém Krumlově. Reinhard Strohm z Oxfordu a Vídně zahájil referát o rituálech a jejich sekularizované podobě v operních scénách. Manfred Hermann Schmid z Tübingen a Mnichova porovnal zhudebnění závěrečné sebevražedné scény Didony v různých operách 18. století. Andrea Chegai z Universita La Sapienza v Římě analyzoval nuance v profilování osobnosti kartaginské královny v italské operní tvorbě let 1726–1749, zatímco Antonella D’Ovidio z Florencie se soustředila na zhudebnění Didony Niccola Jommellim. T. Volek konfrontoval estetickou normu operního druhu dramma per musica s požadavkem šťastného konce. M. Jonášová referovala o Boroniho Didoně, zejména o árii Ah non lasciarmi, v porovnání se zhudebněním Mozartova, Guglielmova a Perezova. Wolfgang Hochstein z Hochschule für Musik Hamburk pojednal Didonu ve dvou zhudebněních Hasseho, zatímco Andrea Sommer-Mathis z Österreichische Akademie der Wissenschaften ve Vídni dokumentovala uvedení „intermezza musicale“ La fuga d’Enea 1729 ve vídeňském Kärtnertortheater.