Matthew Gregory Lewis Životopis
Matthew Gregory Lewis je známý jako autor klasického gotického románu, který mu přinesl přezdívku "Mnich" Lewis. Jeho dílo se ponořuje do temných a nadpřirozených témat, charakteristických pro gotickou literaturu. Lewis zkoumá hranice mezi dobrem a zlem, hříchem a vykoupením a lidskou psychikou v extrémních situacích. Jeho styl je často popisován jako intenzivní a plný napětí, což čtenáře vtahuje do mrazivých příběhů. Lewisova próza se vyznačuje silnou atmosférou a morálními dilematy, která nutí k zamyšlení.
![The Isle of Devils, a Tale [In Verse]](https://rezised-images.knhbt.cz/1920x1920/0.webp)
Matthew Gregory Lewis (9. července 1775 v Londýně — 14. května 1818 na moři) byl anglický spisovatel a dramatik.
Lewis se narodil jako nejstarší syn Matthew Lewise seniora a Frances Lewisové. Jeho otec se narodil roku 1750 na Jamajce, byl státním sekretářem na ministerstvu války a tudíž disponoval značnými příjmy. Lewisova matka opustila svého muže roku 1781 a poté žila s muzikantem. S tím související skandál byl nevyhnutelný, na konci procesu bylo odloučení manželů potvrzeno a od té doby žili Lewisovi rodiče odděleně.
Ještě v průběhu svého studia na univerzitách Westminster a Christ Church, které ho mělo připravit na kariéru diplomata, strávil Lewis nějaký čas v různých evropských zemích a to hlavně zlepšováním svých jazykových dovedností. V roce 1791 navštívil Paříž a téhož roku poznal ve Výmaru Goetheho, Schillera, Wielanda a jeho přítel Byron mu zprostředkoval faustovskou látku. Roku 1794 se stal kulturním atašé britského velvyslanectví v Haagu. V této době také vzniká, pravděpodobně na základě inspirace románem „Das Petermänchen“ od Christiana Heinricha Spießeho, jeho dílo „ The Monk“ (mnich) díky němuž se stává slavným.
V letech 1796–1802 byl Lewis členem dolní komory britského parlamentu kde zastupoval Hindon. Přestože sám pocházel z otrokářské rodiny, zasadil se roku 1807 o zrušení otrokářství. Po nějakém čase se vzdal svého mandátu, aby se mohl naplno věnovat literatuře. Tuto nezávislost si mohl dopřát, díky značnému jmění které mu zanechal jeho otec. V roce 1815 navštívil na čtyři měsíce své statky na Jamajce, zastávku udělal v Itálii a Švýcarsku, kde navštívil své přátele Byrona a Shelleyho. Další cestu na Jamajku, během které se zasadil o zlepšení života otroků, podnikl v roce 1817. Bohužel na této cestě onemocněl žlutou zimnicí a na zpáteční cestě zemřel a byl pohřben do moře.