Alena Bláhová Knihy

Povídka Loučení se Sidonií vyšla v roce 1989. Jde o autentický příběh odloženého cikánského dítěte vychovávaného rakouskou dělnickou rodinou Hanse a Josefy Breiratherových, které se nepodaří zachránit milovanou malou Sidonii před Osvětimí. Při registraci rakouských cikánů v roce 1943, která předcházela transportům do koncentračních táborů, je vypátrána Sidoniina pravá matka a děvčátko musí sdílet její osud.... celý text

Druhé vydání básní Mistra z Ledové hory v překladu Olgy Lomové. „Básníka pronásledovalo pomyšlení na lidskou smrtelnost a také toužil osvobodit se od strastí pozemského života. Odešel tedy do hor Tchien-tchaj na jihu dnešní provincie Če-ťiang a stal se zde poustevníkem. O samotě v horách napsal své nejkrásnější básně, v nichž hovoří o nebezpečí i kráse hor, o tom, jak hladoví a mrzne, a přece by svůj osamělý život nevyměnil za nic na světě. Básně z Ledové hory mají zároveň symbolický význam, jsou vyjádřením cesty za pravdou v duchu čchanu. Obtížné výstupy na vrchol, kdy cesta se objevuje a zase vytrácí, sezení na skalisku, mlha a tma v roklích, oblaka a slunce nahoře na skalním útesu, to vše lze chápat jako obrazné vyjádření obtížné cesty za „probuzením“, na jejímž konci náhle skrze mraky pochybností zazáří světlo poznání. Duše „probuzeného“, volná jako pták, bezstarostně a bez cíle plyne po čisté obloze.“ 2. vydání

První česky vydaná biografie slavného pražského rodáka - básníka, prozaika a dramatika Franze Werfela, včetně reportážních záznamů autora biografie o putování ve stopách FW.

Českému čtenáři se konečně dostává do rukou výběr z díla význačného vědce a myslitele Gershoma Scholema (1897-1982), jehož spisy tvoří základní práce o židovské mystice – kabale a jehož eseje nám přibližují duchovní kvas židovské inteligence nové doby. Autor tohoto doslovu měl možnost poznat profesora Gershoma Scholema před dávnými lety v Jeruzalémě a strávit s ním (podobně jako se zesnulým filosofem Samuelem Hugo Bergmanem) několik nezapomenutelných chvil. (z doslovu Vladimíra Sadka v knize)

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera ze staré patricijské pražské rodiny, absolventka Minervy, zažívá rozpad Rakouska-Uherska ve Vídni, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní sloh. Ve třicátých letech pak prodělává příklon a tvrdý rozchod s komunistickou stranou a na stránkách slavné peroutkovy Přítomnosti dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a po obsazení druhé republiky pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrük.

Kniha přináší v osmi kapitolách charakteristiky největších osobností chasidismu

Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové. Na jaře 1944 ale přijdou Němci a v krátké době deportují Židy do vyhlazovacích táborů. Elieho rodina se dostává do osvětimského pekla: „Kousek od nás stoupaly plameny z nějaké jámy, gigantické plameny. Něco se tam pálilo. K díře přijelo nákladní auto a vyklopilo svůj obsah: byly to malé děti.“ Patnáctiletého(!) Elieho oddělí od matky a sester, podaří se mu naštěstí zůstat s otcem, a to jim oběma pomůže, aby přežili následujících měsíce plné utrpení. Pak se přiblíží fronta a Němci vězně vyženou na několikadenní pochod v mrazu a sněhu, než je odvezou vlakem do Buchenwaldu. Těsně předtím, než tábor osvobodí Američané, umírá Elieho otec za hrůzných okolností, které budou Elieho už navždy pronásledovat. Teď však střídmými slovy, mírně a ztišeně vypráví celý svůj příběh...

Studie o velké mystičce, madam Blavatské, zakladatelce teosofického hnutí a autorce mnoha esoterických spisů.

Diktátorova učednická léta Životopis mapuje dětství a mládí nacistického diktátora, které prožil v Rakousku.

Výbor z básní německy píšící židovské, expresionistické básnířky. Přeložila, k vydání připravila a a doslov napsala Alena Bláhová.

Lou Andreas-Salomé, dcera francouzského generála ruské armády, prožila dětství v Petrohradu a je autorkou několika knih a článků. V květnu 1897 se jako šestatřicetiletá žena seznámila s Rilkem, což vedlo k intelektuálnímu přátelství, které se brzy proměnilo v milenecký vztah. Rilke, dvacet dva let, prožívá svou první a poslední blaženou lásku, kdy se stává sebevědomějším v milostné sféře, zatímco v jiných vztazích se cítí zatížen. Zatímco dříve trávil čas v kavárnách a redakcích, nyní dokáže žít měsíce o samotě a nachází potěšení v přírodě. Pod jejím vlivem mění jméno z Reného na Rainer a jeho rukopis se stává energickým a elegantním. Rilke píše: „Přišel jsem k tobě chudý, přišel jsem k bohaté ženě málem jako dítě…“ Lou mu pomáhá zbavit se exaltovanosti a zvládat smutek. Přestože na cestě k vnitřní rovnováze utrpí mnoho ran, Lou mu umožňuje nahlédnout na sebe z odstupu. Pocit jistoty, který u ní získal, mu vydrží do konce života. Poslední dopis jí napíše několik dní před smrtí. Tato kniha je hlubokým pochopením pro básníka, vzpomínkou, posledním rozhovorem a rozloučením… a literárním klenotem.

Vlastní životopis rakouského malíře a kosmopolity Oskara Kokoschky. Základem životopisu jsou nahrané vzpomínky z let 1969 až 1970. Tvoří podklad k jeho formulacím, vyprávění o životě a umění, k líčením a příběhům jeho myšlení, cítění a konání. Kokoschka vykládá o duchovním obsahu své tvorby, vypráví o významných umělcích a osobnostech, vyjadřuje svou angažovanost ve věcech veřejného života, zaujímá kritické stanovisko k aktuálním otázkám. Dobové události zachytil i ve své umělecké tvorbě, námětech svých obrazů, portrétech významných osobností i v psaných projevech. Životopis je doplněn o stať Ludvíka Kundery:

Příběhy z židovské bible - od Adama až po Joba.

Formou krátkých, až anekdotických příběhů, představuje autor učení a životní postoje chasidů, židovských „zbožných“, kteří se vyznačovali hlubokou vírou a důsledným zachováváním Zákona.

Podtitul : eseje o velkých postavách židovské tradice Eseje o velkých biblických postavách z pera nositele Nobelovy ceny za mír a výtečného znalce židovského literárního odkazu. Wiesel své úvahy o životě a době známých postav židovských dějin, jako byl Noe či Mojžíš, založil jak na znalostech jazyka, zvláště na etymologických rozborech, tak i na podrobném studiu Talmudu a Midrašů. Tak jako tyto židovské komentáře Tóry a legendy i on se snaží rozvrstvit hutný text bible a předvést současníkům aktualizovanou podobu života velkých osobností židovské historie, kterou jsme i my přijali za svou. Dalo by se říci, že nám přibližuje věci odtažité. Ale nejen to. Hlavně se dobře ptá a umí postihnout věci podstatné. Proto těchto deset textů nelze chápat jen jako pouhý výklad, ale spíše jako dobře uchopitelnou inspiraci k vlastnímu přemýšlení o vlastních existenciálních problémech.

Brilantní plédování Eugena Drewermanna proti zneužívání zvířat. Na rozdíl od východních náboženství, víry Egypťanů a řecké filozofie, chápe křesťanská teologie zvířata jako pomíjivé užitkové bytosti, které mají sloužit pouze člověku. Člověk byl naopak vyzdvižen pro svou nesmrtelnost. Tato nadřazenost vedla k podceňování zvířat, což umožnilo jakékoli vykořisťování a krutost vůči nim, a dodnes to ospravedlňuje. Kniha představuje fundamentální a dosud pravděpodobně jedinečný příspěvek proti zneužívání zvířat, týrání v chovech a pokusům na zvířatech.

Korespondence dvou osobností – jednoho z největších básníků 20. století a jedné z nejpodnětnějších žen kulturního dění té doby. Korespondence se v životě těchto osobností rozprostírá přes téměř tři desetiletí a v této knize je možno je sledovat.

Dokumentární kniha německé novinářky o lásce mezi Lilly, árijskou ženou, matkou čtyř synů, a Felice, Židovkou ukrývající se před Gestapem, v době druhé světové války. Napsáno podle skutečné události; kniha byla zfilmována.

Obsáhlá, reprezentativní monografie první nositelky Nobelovy Ceny za mír (1905). Roku 1889 se rázem proslavila románem Odzbrojte!, který byl přeložen do celé řady jazyků. Roku 1905 obdržela jako první žena Nobelovu cenu míru, jejíž založení sama iniciovala. Bertha von Suttner (1843- -1914), rozená hraběnka Kinská, byla jednou z nejvlivnějších politických žurnalistek své doby. Jako zakladatelka četných mírových společností se zasazovala nejen za mír, ale i za práva žen a angažovala se v boji proti antisemitismu. Brigitte Hamann líčí neobyčejný život této mimořádné ženy, jež v mnohém předstihla svou dobu, ženy, jež si ve strnulém rámci konvencí nejvyšší společnosti dokázala nejen uchovat svou osobitost, nýbrž i vehementním způsobem prosazovat své ideály. Na základě autentických pramenů črtá citlivý, nikoli však nekritický portrét Berty von Suttner, zahrnující dramatické momenty i významná stadia jejího života, pražské, brněnské a vídeňské mládí, práci guvernantky, seznámení s Alfredem Nobelem, který se do ní na první pohled zamiloval, romantickou lásku k pozdějšímu manželovi Arthurovi von Suttner, jejich společný útěk na Kavkaz i postupně rostoucí angažovanost ve prospěch mírové věci.

Roku 1894 vydala Lou Andreas-Salomé knihu Friedrich Nietzsche ve svých dílech. Ačkoli v ní mj. zveřejňuje dopisy, které od filosofa kdysi dostala, nejedná se o memoárovou literaturu. Není to však ani striktně filosofické pojednání: jak zde, tak i v pozdější práci o Rilkovi v sobě autorka nezapře budoucí adeptku psychoanalýzy. Na základě citátů z Nietzscheho děl rozebírá do nejjemnějších detailů nejenom jeho myšlení, nýbrž i rysy jeho povahy, a s neomylným ženským instinktem ukazuje, jakým způsobem souvisela Nietzscheho filosofie s jeho osobní tragédií.

Další svazek esejů francouzského sociálního myslitele kriticky analyzuje postmoderní dobu. Všímá si změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší „bezbolestné etiky“ je kritické, ale zároveň tolerantní. I k zdánlivě jednoznačně záporným jevům přistupuje bez předsudků, snaží se je vidět z různých úhlů a zařazuje je do celkového rámce, jenž však není nehybný. Autorovy úvahy vždy vycházejí z naprosto věcných pozorování a jsou ilustrovány na konkrétních příkladech. Jeho jazyk není poznamenán akademickým, úzce specializovaným žargonem, stejně jako jeho myšlení není svázáno žádnými ideologickými předsudky a je přístupné každému kultivovanému čtenáři.

Lou Andreas-Salomé vešla v devadesátých letech 19. století ve známost nejen jako autorka novel a románů, ale i jako přítelkyně Friedricha Nietzscheho, jehož nabídku k sňatku odmítla. V letech 1899 a 1900 podnikla dvě cesty do Ruska s Rainerem Mariou Rilkem, s nímž ji pojilo celoživotní přátelství. Po roce 1911, kdy se zúčastnila Třetího psychoanalytického kongresu ve Výmaru, studovala psychoanalýzu u Sigmunda Freuda ve Vídni a stala se jednou z prvních praktikujících analytiček.

Teprve ovládneme-li tělo, můžeme osvobodit také ducha a duši. Pravidelným cvičením můžete od základu změnit svůj život!

Dvě povídky z raného Rilkova tvůrčího období vyšly česky pouze jednou, v roce 1908 v Ottově nakladatelství. Rilke v nich popisuje prostředí, které důvěrně zná, totiž Prahu konce 19. století a problém, který se ho osobně dotýká: vztahy mezi Čechy a Němci. Důvody neshod a neporozumění vidí Rilke na straně radikálních Čechů a především studentů. Nový český překlad je součástí dvojjazyčného, česko-německého vydání, doplněného pro studijní účely gramatickým a lexikálním komentářem pod čarou. Pro středně pokročilé.

Sborník příspěvků v životu a dílu R. M. Rilkeho. Obsahuje celkem 22 příspěvků. Většinou od českých a německých přispěvatelů.

Studie vykládá dějiny judaismu v jednotě s dějinami židovského národa.