Alena Bláhová Knihy

Martin Buber zasvětil čtyřicet let svého života sbírání a převyprávění legend o chasidimu. Tyto příběhy – stručné, energické, často záhadné – jsou skutečnými texty chasidů. Jejich prostřednictvím je vyjádřena intenzita a svatá radost, kterou se Bůh stává viditelným ve všem. Chasidská nauka je ve své podstatě poukazem na život v zanícení, v extatické radosti. Tato nauka však není teorií, jež by existovala nezávisle na svém uskutečnění. Je to spíše jen teoretický doplněk života, jak ho cadikim a chasidim skutečně žili, a to především v prvních šesti nebo sedmi generacích hnutí, o nichž vypráví naše kniha. Je svědectvím zkušenosti zanícených duší, v nichž není místa pro kalkul nebo svévoli. Ty duše totiž nevyprávěly o sobě, ale o tom, co je hluboce zasáhlo. Obsahem jejich zpráv není pouhá psychologie, nýbrž sám život.

Povídka Loučení se Sidonií vyšla v roce 1989. Jde o autentický příběh odloženého cikánského dítěte vychovávaného rakouskou dělnickou rodinou Hanse a Josefy Breiratherových, které se nepodaří zachránit milovanou malou Sidonii před Osvětimí. Při registraci rakouských cikánů v roce 1943, která předcházela transportům do koncentračních táborů, je vypátrána Sidoniina pravá matka a děvčátko musí sdílet její osud.... celý text

Třetí vydání básní Mistra z Ledové hory v překladu Olgy Lomové a Aleny Bláhové. „Básníka pronásledovalo pomyšlení na lidskou smrtelnost a také toužil osvobodit se od strastí pozemského života. Odešel tedy do hor Tchien-tchaj na jihu dnešní provincie Če-ťiang a stal se zde poustevníkem. O samotě v horách napsal své nejkrásnější básně, v nichž hovoří o nebezpečí i kráse hor, o tom, jak hladoví a mrzne, a přece by svůj osamělý život nevyměnil za nic na světě. Básně z Ledové hory mají zároveň symbolický význam, jsou vyjádřením cesty za pravdou v duchu čchanu. Obtížné výstupy na vrchol, kdy cesta se objevuje a zase vytrácí, sezení na skalisku, mlha a tma v roklích, oblaka a slunce nahoře na skalním útesu, to vše lze chápat jako obrazné vyjádření obtížné cesty za „probuzením“, na jejímž konci náhle skrze mraky pochybností zazáří světlo poznání. Duše „probuzeného“, volná jako pták, bezstarostně a bez cíle plyne po čisté obloze.“

První česky vydaná biografie slavného pražského rodáka - básníka, prozaika a dramatika Franze Werfela, včetně reportážních záznamů autora biografie o putování ve stopách FW.

Českému čtenáři se konečně dostává do rukou výběr z díla význačného vědce a myslitele Gershoma Scholema (1897-1982), jehož spisy tvoří základní práce o židovské mystice – kabale a jehož eseje nám přibližují duchovní kvas židovské inteligence nové doby. Autor tohoto doslovu měl možnost poznat profesora Gershoma Scholema před dávnými lety v Jeruzalémě a strávit s ním (podobně jako se zesnulým filosofem Samuelem Hugo Bergmanem) několik nezapomenutelných chvil. (z doslovu Vladimíra Sadka v knize)

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera ze staré patricijské pražské rodiny, absolventka Minervy, zažívá rozpad Rakouska-Uherska ve Vídni, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní sloh. Ve třicátých letech pak prodělává příklon a tvrdý rozchod s komunistickou stranou a na stránkách slavné peroutkovy Přítomnosti dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a po obsazení druhé republiky pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrük.

Kniha přináší v osmi kapitolách charakteristiky největších osobností chasidismu

Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové. Na jaře 1944 ale přijdou Němci a v krátké době deportují Židy do vyhlazovacích táborů. Elieho rodina se dostává do osvětimského pekla: „Kousek od nás stoupaly plameny z nějaké jámy, gigantické plameny. Něco se tam pálilo. K díře přijelo nákladní auto a vyklopilo svůj obsah: byly to malé děti.“ Patnáctiletého(!) Elieho oddělí od matky a sester, podaří se mu naštěstí zůstat s otcem, a to jim oběma pomůže, aby přežili následujících měsíce plné utrpení. Pak se přiblíží fronta a Němci vězně vyženou na několikadenní pochod v mrazu a sněhu, než je odvezou vlakem do Buchenwaldu. Těsně předtím, než tábor osvobodí Američané, umírá Elieho otec za hrůzných okolností, které budou Elieho už navždy pronásledovat. Teď však střídmými slovy, mírně a ztišeně vypráví celý svůj příběh...

Studie o velké mystičce, madam Blavatské, zakladatelce teosofického hnutí a autorce mnoha esoterických spisů.