Knihobot

Edmondo De Amicis

    21. říjen 1846 – 11. březen 1908

    Edmondo de Amicis byl italský spisovatel, novinář a básník. Proslavil se především jako autor dětských příběhů, které se zaměřují na morální výchovu a vlastenectví. Jeho styl je často popisován jako sentimentální a idealizující, s důrazem na emocionální dopad na mladé čtenáře. De Amicis zanechal nesmazatelnou stopu v dětské literatuře díky svému neotřelému a pronikavému pohledu na svět dětí.

    Edmondo De Amicis
    Albert. Snílkové ghetta. Dvě islandské povídky. Dvě čudské povídky. Harmonie (5 knih v jedné vazbě)
    Vojenské povídky (Statečnosť - Syn pluku)
    Albert
    Román učitele 1. díl
    Román učitele II. Dobrodruzství a bitky
    Srdce
    • Vyprávění ze života dětí z italské obecné školy odehrávající se v 2. polovině 19. stol. nabádá k úctě k rodičům a učitelům i lásce k vlasti. Příběh Enrica, žáčka italské základní školy, který si formou deníku zapisuje své každodenní zážitky. Jeho bezelstný a naivní pohled podává obraz o síle a kráse dětského vidění světa. Kniha, jež před více než sto lety vyšla poprvé, je i dnes dokumentem o době svého vzniku, člověku a jeho snech.

      Srdce
    • Povídky z knihy Srdce. Úvodní slovo napsal Albert Pražák; Obrázky Vlad. Linky. Uspořádal Jaroslav Růžička. Po stránce jazykové přehlédl Dr. František Oberpfalcer.

      Chlapci hrdinové
    • Román pro mládež ze školního prostředí 2. poloviny 19. století psaný formou deníku

      Srdce: Kniha mládí
    • Srdce

      Kniha pro mládež

      Příběhy žáků třetí třídy obecné školy Barettiho vypráví osudy rodiny Alberta Bottiniho, hlavní postavou je jeho syn Enrico. Děj se odehrává v italském městě Turíně v jednom školním roce od října 1881 do července 1882. V té době je Itálie již sjednocená jako Italské království (Regno d'Italia) a vládl tu Umberto I., syn krále sjednotitele Viktora Emanuela II. Jeho vláda spadá do let 1878–1900, kdy byl zavražděn. Turín (italsky Torino) je hlavní město kraje Piemontu v severozápadní Itálii. Leží na úpatí Alpských hor, má překrásné okolí a množství památek. V příběhu se odrážejí dobové sociální rozdíly, které autor výstižně popisuje. V několika samostatných kapitolách jsou zde popsány také tehdejší podmínky života slepých a hluchých dětí, dětí stižených křivicí a nejmenších dětí z opatrovny, obdoby jakýchsi obrovských jeslí. V knize je také vykresleno několik charakterů učitelů i učitelek, jejich autorita, vztah a láska žáků k nim, zároveň však i život v existenčních potížích.

      Srdce