Edmondo de Amicis byl italský spisovatel, novinář a básník. Proslavil se především jako autor dětských příběhů, které se zaměřují na morální výchovu a vlastenectví. Jeho styl je často popisován jako sentimentální a idealizující, s důrazem na emocionální dopad na mladé čtenáře. De Amicis zanechal nesmazatelnou stopu v dětské literatuře díky svému neotřelému a pronikavému pohledu na svět dětí.
Deníkové záznamy žáka italské základní školy se ihned po svém prvním vydání staly pro desítky generací dětských čtenářů „nejkrásnější knihou jejich dětství“. Pro mnohé se tento příběh plný obětavosti, ušlechtilosti, příkladnosti, lásky a přátelství stal celoživotním vzorem. Kniha byla erbovním titulem Masarykovy první republiky
Povídky z knihy Srdce. Úvodní slovo napsal Albert Pražák; Obrázky Vlad. Linky. Uspořádal Jaroslav Růžička. Po stránce jazykové přehlédl Dr. František Oberpfalcer.
Román pro mládež ze školního prostředí 2. poloviny 19. století psaný formou deníku
Kniha pro mládež
Příběhy žáků třetí třídy obecné školy Barettiho vypráví osudy rodiny Alberta Bottiniho, hlavní postavou je jeho syn Enrico. Děj se odehrává v italském městě Turíně v jednom školním roce od října 1881 do července 1882. V té době je Itálie již sjednocená jako Italské království (Regno d'Italia) a vládl tu Umberto I., syn krále sjednotitele Viktora Emanuela II. Jeho vláda spadá do let 1878–1900, kdy byl zavražděn. Turín (italsky Torino) je hlavní město kraje Piemontu v severozápadní Itálii. Leží na úpatí Alpských hor, má překrásné okolí a množství památek. V příběhu se odrážejí dobové sociální rozdíly, které autor výstižně popisuje. V několika samostatných kapitolách jsou zde popsány také tehdejší podmínky života slepých a hluchých dětí, dětí stižených křivicí a nejmenších dětí z opatrovny, obdoby jakýchsi obrovských jeslí. V knize je také vykresleno několik charakterů učitelů i učitelek, jejich autorita, vztah a láska žáků k nim, zároveň však i život v existenčních potížích.
