Paul Valéry Knihy

Soubor esejů, v nichž se známý francouzský básník zamýšlí nad samotnou tvorbou, nad poezií, nad jejími formami, nad jejím poměrem k řeči, k abstraktní myšlence a v neposlední řadě nad konkrétními autory a jejich díly.

Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny deníkové zápisky. Autor veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliothèque de la Pléiade.

Zvolání po pravdě a kvalitě literatury, rozložené do krátkých, hutných postřehů.

Verše jednoho z předních francouzských básníků, tvořícího od konce minulého století do konce druhé světové války a charakterizovaného jako dovršitele baudelairovské tradice po stránce formální dokonalosti a básnické čistoty. Přestože se ve své poezii snažil podřídit proces básnickétvorby nejpřísnější kontrole intelektu, dospívá nakonec k rovnováze srdce a rozumu. Doslov k tomuto výboru básní představuje zasvěcenou studii o básníkovi a jeho době.

Pan Teste zaujímá v tvorbě francouzského básníka, esejisty a filozofa Paula Valéryho centrální místo. Je to sice dílko fragmentární, mozaikovité, mnohé jeho části jsou jenom načrtnuté, dokonce jen suchou jehlou aforismů, ale cyklus testovských fragmentů představuje cosi jako východisko Valéryho životní a umělecké dráhy a dramatu, z nichž vyroste jeho následující dílo. Obsahuje celou jeho poetiku, všechna základní témata, kolem nichž se rozkrouží veškeré jeho myšlení a cítění, celý jeho umělecký program. Program, který si Valéry vytyčil a formoval na samém začátku své umělecké dráhy a který se v dalším životě snažil realizovat, často v zoufalém vědomí, že jde o program v poezii (ale i mimo ni!) nerealizovatelný, absurdní.

Mladá Parka je báseň psána v heroickém alexandrínu, obsahující vnitřní monolog mladé ženy sužované bojem mezi myslí a tělem. Na zvukové složce básně je znatelný vliv Mallarméa, jehož byl Valery obdivivatelem a žákem.

Paul Valéry (1871-1945) patrí medzi najvýznamnejších básnikov francúzskej literatúry nášho storočia. Jeho lyrika sa vyznačuje prísnou a dokonalou formou, hudobnosťou a mimoriadnou senzibilitou. Zlé myšlienky patria k tej časti Valéryho tvorby, ktorá nadväzuje na najlepšie tradície francúzskej literatúry a patrí k jej vrcholom. Valéryho metafyzické skice, maximá, impresie, definície, moráliá, paradoxy, zlomyseľnosti, meditácie o človeku, jeho ľudskom ja, o smrti, histórii, literatúre, intelekte, humanizme, čítaní, atď. sa často pohybujú na hranici imanencie myšlienky. Kniha sa vyznačuje prísnou formou, jazykovou brilantnosťou a exaktnými formuláciami - zásluhou prekladateľa Alberta Marenčina vynikajúco pretlmočenými aj do slovenčiny -, ktoré nestrácajú platnosť ani dnes. Dielo patrí k tomu najcennejšiemu, čo sa vo francúzskej esejistike 20. storočia vytvorilo.

The Cahiers/Notebooks of Paul Valéry showcase his radical and creative intellect, delving into diverse fields such as arts, sciences, philosophy, history, and politics. Through these writings, Valéry examines linguistic, psychological, and social issues, consistently questioning the nature and functioning of the human mind, as well as the potential and limitations of thought. This exploration positions him as a significant thinker of the twentieth century, offering profound insights into the complexities of human understanding.