Rainer Funk Knihy

„Mít nebo být“, „Strach ze svobody“ nebo „Budete jako bohové“, to jsou jen tři z nejznámějších knih psychoanalytika, sociologa, filosofa i theologa, všestranného myslitele světového významu, Ericha Pinchase Fromma (který se narodil r.1900 ve Frankfurtu nad Mohanem v ortodoxní židovské rodině a zemřel ve švýcarském Muraltu r.1980). R.Funk, Frommův žák, podává v učitelově biografii zejména přehled Frommova vývoje myšlenkového a názorového. Mapuje jeho cestu vědeckou i pedagogickou, poukazuje na podstatné vlivy, jež Fromma utvářely, i na plejádu osobností a účinek rozhovorů, spolupráce a diskusí s nimi na Frommovu soustavu myšlenkovou. Funk se nevěnuje - než letmo - ryze osobním námětům a rodinnému zázemí. Soustředí se na Fromma vyučujícího, zrajícího, jasnozřivého, publikujícího, politicky angažovaného.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.

A Choice Outstanding Academic Title of the Year Erich Fromm (1900-1980) is known to most readers as the author of the international bestseller The Art of Loving (1956). What may be less widely known is that Fromm was a social psychoanalyst whose psychoanalytic theories, developed around a humanistic concept of man and society, have had a profound impact on many fields and disciplines: on social life and societal organization, on politics, on religion, on psychotherapy and, last but not least, on the practice of mindfulness. Rainer Funk was Erich Fromm's last assistant. He wrote his dissertation about Fromm, was designated by Fromm's last will to be his sole literary executor, and is the editor of Fromm's writings. From his very intimate knowledge of Fromm's life and ideas, and his access to an archive that includes 6,000 letters, Funk introduces Fromm's central concepts and examines them in relation to Fromm's lived experiences and to his idea that life itself is an art. The question of "the art of living" runs through all of the chapters, from the Introduction, in which Funk describes meeting Fromm for the first time in 1972, to the last chapter, in which Funk reflects on the impact of Fromm's social-psychoanalytic writings and his efforts to live well.

Rainer Funk, Erich Fromm’s last scientific collaborator and administrator of his literary estate, answers a total of 100 questions posed by Hamid Lechhab. The conversation introduces the wide spectrum of Erich Fromm’s scientific and humanistic thought in order to make his findings meaningful to the present. The focus is on the social psychology developed by Fromm, with which it is possible to explain how technical, economic, and social changes affect the mental striving of human beings and lead either to more freedom and self-determination or to more dependence and being determined by others.

Erich Fromms Sozialpsychologie und sein Konzept des Sozialcharakters bilden das Herzstück seines wissenschaftlichen Erbes. Sein Ansatz verdeutlicht, wie wirtschaftliche und gesellschaftliche Anforderungen in psychischen Strebungen zum Ausdruck kommen, die das Denken, Fühlen und Handeln der Menschen prägen. Die Beiträge in diesem Buch beleuchten den aktuellen Forschungsstand zu Fromm und bieten einen Überblick über die weltweite Entwicklung seines Denkens in den Human- und Sozialwissenschaften. Ein programmatischer Beitrag Fromms zu einer „Humanistischen Wissenschaft vom Menschen“ leitet die Sammlung ein. Das Buch dokumentiert die internationale Rezeption von Fromms Ideen und bietet eine kritische Neubewertung seiner Arbeit, die in seiner Philosophie der Wissenschaft verwurzelt ist und die zeitlich begrenzte Natur aller theoretischen Systeme betont. Es beginnt mit der Wiederveröffentlichung eines Essays von 1957, der die humanistische Wissenschaft des Menschen behandelt. Die meisten Beiträge stammen von der ersten Internationalen Erich Fromm Forschungs-Konferenz in Berlin (Juni 2014). Das Werk thematisiert Fromms anhaltende Relevanz und setzt sich direkt und kritisch mit seinem theoretischen System auseinander, insbesondere seiner Theorie des Sozialcharakters. Es eröffnet neue Forschungsansätze in Neurowissenschaften, Evolutionspsychologie, Soziologie, Philosophie, Religionswissenschaft und radikaler humanistischer Publizis

Frommova nemilosrdná kritika excesů tržního hospodářství, projevujících se především v převažující orientaci na mít – od majetku a moci až po druhého člověka, který nás zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu či sexuální rozkoš. Za tuto dravou hrabivost a lačnost však lidé draze platí – úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, neboť člověk už není to, co je, ale co má, a jelikož nemůže mít všechno, nemůže také být úplně šťastný. Vždycky se totiž najde něco, co mu chybí, co nemá. Jak tedy dospět k ekonomické prosperitě a přitom se vyhnout tomu, aby se naše společnost stala společností lidí notoricky nešťastných, osamělých, deprimovaných, destruktivních, závislých, závistivých a bezohledných? Jedinou možností je podle Fromma radikální změna charakterové orientace člověka z mít na být – ze štvance chtivosti se stát člověkem orientovaným na rozvoj svých bytostných tvůrčích sil, který se řídí svým svědomím a osobní zodpovědností k sobě samému i k svým bližním.

Eine erste Psychoanalyse des postmodernen Charakters Der neue Persönlichkeitstyp unseres postmodernen Zeitalters ist der Ich-Orientierte. Selbstbestimmt und frei von allen Vorgaben erzeugt er seine eigene Wirklichkeit, anstatt sich der gegebenen, oft bedrückenden Realität auszuliefern. Aber wie sieht es in seinem Innersten aus? Welche Bedürfnisse, Triebe, Sehnsüchte, Träume hat er, und erlaubt sein postmoderner Lebensstil ihre Befriedigung? Die Merkmale sowie die Auswirkungen der postmodernen Ich-Orientierung zeigt der Psychoanalytiker Dr. Rainer Funke kenntnisreich, profund und gut nachvollziehbar. 

ste volumen recoge algunas conferencias y charlas realizadas por Erich Fromm en la ultima decada de su vida. Retomando temas ya tratados anteriormente en obras tan importantes como El arte de amar, El miedo a la libertad y Ser y tener, entre otras, Fromm documenta la relacion entre doctrina y vida y argumenta que esta ultima consiste en volver a nacer continuamente. La tragedia, sin embargo, es que la mayoria de nosotros morimos antes de haber comenzado a vivir. Evidentemente, sobre tales perspectivas no se puede construir ningun sistema y, en este sentido, la labor de Fromm en este libro consiste en filosofar a partir de lo concreto, aceptando las limitaciones del pensamiento abstracto y renunciando a cualquier tipo de actitud mesianica. Basada en los mecanismos de la tradicion oral judia, esta obra, llena agudas y profundas reflexiones, nos revela el talento particular de su autor para exponer con nitidez cuestiones que en principio parecian confusas, y sorprendernos con sus intuiciones y explicaciones siempre estimulantes.