Rainer Funk Knihy

„Mít nebo být“, „Strach ze svobody“ nebo „Budete jako bohové“, to jsou jen tři z nejznámějších knih psychoanalytika, sociologa, filosofa i theologa, všestranného myslitele světového významu, Ericha Pinchase Fromma (který se narodil r.1900 ve Frankfurtu nad Mohanem v ortodoxní židovské rodině a zemřel ve švýcarském Muraltu r.1980). R.Funk, Frommův žák, podává v učitelově biografii zejména přehled Frommova vývoje myšlenkového a názorového. Mapuje jeho cestu vědeckou i pedagogickou, poukazuje na podstatné vlivy, jež Fromma utvářely, i na plejádu osobností a účinek rozhovorů, spolupráce a diskusí s nimi na Frommovu soustavu myšlenkovou. Funk se nevěnuje - než letmo - ryze osobním námětům a rodinnému zázemí. Soustředí se na Fromma vyučujícího, zrajícího, jasnozřivého, publikujícího, politicky angažovaného.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.

Rainer Funk, Erich Fromm’s last scientific collaborator and administrator of his literary estate, answers a total of 100 questions posed by Hamid Lechhab. The conversation introduces the wide spectrum of Erich Fromm’s scientific and humanistic thought in order to make his findings meaningful to the present. The focus is on the social psychology developed by Fromm, with which it is possible to explain how technical, economic, and social changes affect the mental striving of human beings and lead either to more freedom and self-determination or to more dependence and being determined by others.

Frommova nemilosrdná kritika excesů tržního hospodářství, projevujících se především v převažující orientaci na mít – od majetku a moci až po druhého člověka, který nás zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu či sexuální rozkoš. Za tuto dravou hrabivost a lačnost však lidé draze platí – úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, neboť člověk už není to, co je, ale co má, a jelikož nemůže mít všechno, nemůže také být úplně šťastný. Vždycky se totiž najde něco, co mu chybí, co nemá. Jak tedy dospět k ekonomické prosperitě a přitom se vyhnout tomu, aby se naše společnost stala společností lidí notoricky nešťastných, osamělých, deprimovaných, destruktivních, závislých, závistivých a bezohledných? Jedinou možností je podle Fromma radikální změna charakterové orientace člověka z mít na být – ze štvance chtivosti se stát člověkem orientovaným na rozvoj svých bytostných tvůrčích sil, který se řídí svým svědomím a osobní zodpovědností k sobě samému i k svým bližním.

Eine erste Psychoanalyse des postmodernen Charakters Der neue Persönlichkeitstyp unseres postmodernen Zeitalters ist der Ich-Orientierte. Selbstbestimmt und frei von allen Vorgaben erzeugt er seine eigene Wirklichkeit, anstatt sich der gegebenen, oft bedrückenden Realität auszuliefern. Aber wie sieht es in seinem Innersten aus? Welche Bedürfnisse, Triebe, Sehnsüchte, Träume hat er, und erlaubt sein postmoderner Lebensstil ihre Befriedigung? Die Merkmale sowie die Auswirkungen der postmodernen Ich-Orientierung zeigt der Psychoanalytiker Dr. Rainer Funke kenntnisreich, profund und gut nachvollziehbar. 

Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové, jací skutečně jsou. Umění milovat závisí na schopnosti růst, vyvinout tvůrčí orientaci vůči světu i vůči sobě. Niterný proces však vyžaduje radikální společenskou změnu, která umožní splynutí milující povahy člověka s jeho společenskou existencí. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody (Portál, 2014), Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být.

Über das leere Versprechen einer grenzenlosen Freiheit - Wie hängen Entgrenzungsstreben und zunehmende Abhängigkeitserkrankungen zusammen?- Wozu sind Grenzen gut?- Eine sozialpsychologische Studie zu einem Grundproblem der Gegenwart Das Ausloten und Überschreiten von Grenzen ist etwas Urmenschliches. Nur so entstehen Freiheit und Unabhängigkeit. Heute jedoch geht es nicht mehr nur um das Überschreiten von Grenzen, sondern um eine Entgrenzung, die keinerlei Grenzen mehr anerkennen will. Angesichts dessen muss man fragen: Läuft heute noch alles richtig? Überfordert Grenzenlosigkeit nicht am Ende den Menschen und die Welt, in der er lebt? Dieses Thema entfaltet Rainer Funk vom Psychologischen her. Er beschreibt das moderne Phänomen der radikalen Entgrenzung in Wirtschaft, Arbeitswelt und Gesellschaft, dessen Ursachen er in den neuen Möglichkeiten der digitalen Technik, der Vernetzung und der elektronischen Medien ausmacht. Diese schöne neue Welt konfrontiert er mit den psychischen Möglichkeiten und Begrenzungen des einzelnen Menschen. Deutlich wird: Wer ein aktives, selbstbestimmtes Leben will, der braucht die Grenze.

Die fünfzehn Beiträge dieses Sammelbandes, verfaßt von kompetenten Fromm-Kennern, würdigen die Bedeutung des großen Sozialpsychologen und Humanisten Erich Fromm und unterstreichen die unverminderte Aktualität seiner Erkenntnisse. Sie sind zusammengefaßt in den Themenkreisen ›Psychoanalyse und Sozialpsychologie‹, ›Pädagogik und Soziale Arbeit‹, ›Humanistische Religion‹ sowie ›Politik und Gesellschaftstheorie‹. Diese thematische Breite spiegelt die Vielseitigkeit des Frommschen Denkens wider, das von Reflexionen zur Mystik Meister Eckarts bis hin zu einer kritischen Betrachtung der Scientology Church reicht. Rainer Funk ist Psychoanalytiker in eigener Praxis in Tübingen, war Fromms letzter Assistent und ist sein literarischer Rechte- und Nachlaßverwalter. Gerd Meyer ist Professor für Politikwissenschaft an der Universität Tübingen und spezialisiert auf politische Psychologie. Helmut Johach ist promovierter Philosoph und arbeitet als Therapeut in einer Klinik für Mehrfachabhängige und als Supervisor. Ebenfalls im dtv: Erich Fromm Gesamtausgabe in zwölf Bänden (dtv 59043)

Auf insgesamt 100 Fragen von Hamid Lechhab gibt Rainer Funk, Erich Fromms letzter wissenschaftlicher Mitarbeiter und Verwalter seines Nachlasses, Antwort. Das Gespräch macht mit dem breiten Spektrum des wissenschaftlichen und humanistischen Denkens von Erich Fromm bekannt, um seine Erkenntnisse für die Gegenwart fruchtbar zu machen. Im Mittelpunkt steht dabei die von Fromm entwickelte Sozialpsychologie, mit der sich erklären lässt, wie sich technische, wirtschaftliche und gesellschaftliche Veränderungen auf das psychische Streben des Menschen auswirken und entweder zu mehr Freiheit und Selbstbestimmung oder zu mehr Abhängigkeit und Fremdbestimmung führen.