Rainer Funk Knihy

„Mít nebo být“, „Strach ze svobody“ nebo „Budete jako bohové“, to jsou jen tři z nejznámějších knih psychoanalytika, sociologa, filosofa i theologa, všestranného myslitele světového významu, Ericha Pinchase Fromma (který se narodil r.1900 ve Frankfurtu nad Mohanem v ortodoxní židovské rodině a zemřel ve švýcarském Muraltu r.1980). R.Funk, Frommův žák, podává v učitelově biografii zejména přehled Frommova vývoje myšlenkového a názorového. Mapuje jeho cestu vědeckou i pedagogickou, poukazuje na podstatné vlivy, jež Fromma utvářely, i na plejádu osobností a účinek rozhovorů, spolupráce a diskusí s nimi na Frommovu soustavu myšlenkovou. Funk se nevěnuje - než letmo - ryze osobním námětům a rodinnému zázemí. Soustředí se na Fromma vyučujícího, zrajícího, jasnozřivého, publikujícího, politicky angažovaného.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.

Rainer Funk, Erich Fromm’s last scientific collaborator and administrator of his literary estate, answers a total of 100 questions posed by Hamid Lechhab. The conversation introduces the wide spectrum of Erich Fromm’s scientific and humanistic thought in order to make his findings meaningful to the present. The focus is on the social psychology developed by Fromm, with which it is possible to explain how technical, economic, and social changes affect the mental striving of human beings and lead either to more freedom and self-determination or to more dependence and being determined by others.

Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje. Popisuje dva základní způsoby života: Zatímco „mít“ se zabývá získáváním a soutěží, „být“ se zaměřuje na vnitřní spokojenost a harmonii. Naše společnost si cení vlastnictví (majetku, statusu, úspěchu, požitků…), avšak rostoucí ekologické problémy nás nutí ke změně priorit a novému zaměření na sounáležitost se světem, rozvoj tvořivosti, osobní zodpovědnost a svědomí. Fromm své vize nového světa přesvědčivě opírá o učení takových autorit, jako byl Buddha, Ježíš, Mistr Eckhart nebo Albert Schweitzer. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1976, se stala Frommovým nejslavnějším dílem.

Eine erste Psychoanalyse des postmodernen Charakters Der neue Persönlichkeitstyp unseres postmodernen Zeitalters ist der Ich-Orientierte. Selbstbestimmt und frei von allen Vorgaben erzeugt er seine eigene Wirklichkeit, anstatt sich der gegebenen, oft bedrückenden Realität auszuliefern. Aber wie sieht es in seinem Innersten aus? Welche Bedürfnisse, Triebe, Sehnsüchte, Träume hat er, und erlaubt sein postmoderner Lebensstil ihre Befriedigung? Die Merkmale sowie die Auswirkungen der postmodernen Ich-Orientierung zeigt der Psychoanalytiker Dr. Rainer Funke kenntnisreich, profund und gut nachvollziehbar. 

Četba této knihy by byla zklamáním pro každého, kdo by od ní očekával snadný návod k umění milovat. Jejím cílem je naopak ukázat, že láska není stav, kterého může snadno dosáhnout každý, bez ohledu na to, jak je pro lásku zralý. Chce čtenáře přesvědčit, že všechno úsilí o lásku nutně selže, nepokusí-li se co najaktivněji rozvinout celou svou osobnost, aby dosáhl tvůrčí orientace; že najít uspokojení v individuální lásce je nemožné bez schopnosti milovat svého bližního, bez skutečné pokory, odvahy, víry a kázně.