Knihobot

Josef Zvěřina

    3. květen 1913 – 18. srpen 1990
    Josef Zvěřina
    Odvaha být církví
    Vzdor ducha
    Pět cest k radosti
    Korespondence Josefa Zvěřiny a Aleny Falerské : 1971-1975
    Teologie agapé
    Dialog o víře
    • 2020

      Teolog a bývalý politický vězeň Josef Zvěřina (1913–1990) žil na začátku 70. let v Praskolesích, nadále ale psal různé texty, setkával se s přáteli a pastoračně působil daleko za hranicemi venkovské farnosti, kam byl po roce 1970 po vyhazovu z bohoslovecké fakulty státními úřady „uklizen“. Korespondence, kterou v těch letech vedl s Alenou Falerskou (1930–2003), svědčí jak o chuti diskutovat o duchovních otázkách otevřeně, s humorem a do hloubky, tak především o tom, co pro Zvěřinu znamenalo uplatňovat myšlenky Druhého vatikánského koncilu, ba jimi skutečně žít.

      Korespondence Josefa Zvěřiny a Aleny Falerské : 1971-1975
    • 2003

      Teologie agapé

      • 404 stránek
      • 15 hodin čtení
      4,5(2)Ohodnotit

      Nakladatelství Vyšehrad po úspěšném vydání prvního dílu Teologie Agapé, které je zcela rozebráno, připravuje 2. vydání těchto studijních textů předního českého teologa ThDr. Josefa Zvěřiny (1913–1990). Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, členem redakční rady samizdatových Lidových novin. V posledních dvaceti letech svého života, v době komunistické totality, považoval za svůj hlavní úkol přednášet neveřejně teologii. Snažil se vychovat celou generaci moderně a solidně vzdělaných laiků, řeholníků a kněží. Po celou dobu přepracovával a doplňoval tyto původně stručné studijní texty, až dostaly nynější podobu ucelené učebnice. Celé téma autor zpracoval v deseti dílech. První svazek obsahuje: Princip východiska a jevy lásky, O víře, Božím sebesdílení a paměti církve, O Duchu svatém a Boží láska člověkem (Kristologie). Druhý svazek pojednává O církvi, O Marii, O milosti, O svátostech, O Bohu zjevení a naší víry a Tajemství naplnění. 404 stran, 14,5 x 20,5 cm

      Teologie agapé
    • 2002
    • 1995

      Pět cest k radosti

      • 260 stránek
      • 10 hodin čtení
      3,0(1)Ohodnotit

      Vybrala a uspořádala Jolana Poláková K nedožitým 90. narozeninám českého teologa vychází – od roku 1995 již potřetí – výbor z jeho nejvýznamnějších textů: od teologických statí přes dopisy představitelům komunistické moci až po komorní duchovní úvahy. Tento průřez Zvěřinovým celoživotním dílem je doplněn základní biografií a bibliografií, předmluvou Oto Mádra a úryvky z biografického rozhovoru s Marií Rút Křížkovou. Trvalý zájem čtenářské veřejnosti o Zvěřinovo dílo potvrzuje, že inspirující síla Zvěřinova tvořivého myšlení je v nových situacích stále znovu a hlouběji oceňována.

      Pět cest k radosti
    • 1994

      Autor byl členem redakční rady samizdatových Lidových novin. V posledních dvaceti letech svého života, v době komunistické totality, považoval za svůj hlavní úkol přednášet neveřejně teologii. Snažil se vychovat celou generaci moderně a solidně vzdělaných laiků, řeholníků a kněží. Po celou dobu přepracovával a doplňoval tyto původně stručné studijní texty, až dostaly nynější podobu ucelené učebnice. Celé téma autor zpracoval v deseti dílech. Druhý svazek pojednává O církvi, O Marii, O milosti, O svátostech, O Bohu zjevení a naší víry a Tajemství naplnění.

      Teologie Agapé. Svazek II.
    • 1992

      Autor byl členem redakční rady samizdatových Lidových novin. V posledních dvaceti letech svého života, v době komunistické totality, považoval za svůj hlavní úkol přednášet neveřejně teologii. Snažil se vychovat celou generaci moderně a solidně vzdělaných laiků, řeholníků a kněží. Po celou dobu přepracovával a doplňoval tyto původně stručné studijní texty, až dostaly nynější podobu ucelené učebnice. Celé téma autor zpracoval v deseti dílech. První svazek obsahuje: Princip východiska a jevy lásky, O víře, Božím sebe-sdílení a paměti církve, O Duchu svatém a Boží láska člověkem (Christologie).

      Teologie Agapé : dogmatika. Svazek I.
    • 1984
    • 1971

      Pronikavá analýza a strukturální utřídění znakové soustavy výtvarného díla (oproti němuž tu tvůrce a divák ustupují z centra pozornosti) vychází ze sémantiky, aplikované na umění, a z autorových vlastních konkrétních rozborůmalířských, sochařských i architektonických prací, které vznikly v různých fázích dějin, od prehistorické doby až po moderní. Tímto postupem, který u nás dosud nebyl uplatňován vzhledem k dílům výtvarných umělců, se J. Zvěřinovi podařilo postihnout specifické elementy a prostředky, jimiž se zde zkoumaná oblast lidské tvorby vyslovuje. 16 s. fot. příl.

      Výtvarné dílo jako znak