Tato autorka je uznávanou odbornicí na hru a vývoj dítěte, která zkoumá mnoho aspektů raného dětství a rodinného života. Její práce, ovlivněná jejím zázemím v ergoterapii a profesuře, nabízí hluboký vhled do toho, jak hra formuje vývoj a jak rodiče mohou podpořit zdravý růst svých dětí. Prostřednictvím svých přednášek a spisů sdílí své rozsáhlé znalosti a pomáhá tak čtenářům porozumět klíčovým etapám dětství a dynamice rodiny.
Autorka odpovídá na dotazy, které si rodiče běžně kladou ohledně vývoje svého dítěte od narození až do školního věku, např.: Kdy zjistím, že mé dítě je pravák nebo levák? Proč si strká nožičky do pusinky? Proč se tak často vzteká, kdy může začít jíst vidličkou?
Podtitul: Prarodiče dnešní doby Tato kniha se obrací na prarodiče, ale leccos může objasnit i rodičům dítěte. O čem se v knize dočtete? – O charakteristických vlastnostech prarodičů 21. století, o vlivu, který mohou mít na své vnouče, i o tom, jak může vnouče ovlivnit je; jaké nástrahy na ně v souvislosti s jejich novou rolí číhají, a o tom, jak se jim vyhnout. V knize se mluví i o zvláštních situacích: jaké je být prarodičem adoptovaného či handicapovaného dítěte, jak plnit prarodičovskou roli v rodině, v níž došlo k rozvodům a sňatkům s jinými partnery, apod. Nechybí množství návrhů různých aktivit, jak mohou prarodiče s vnoučaty trávit čas.
Las historias ocupan un lugar esencial en la vida del niño. ¿Por qué las historias les fascinan tanto? ¿Contribuyen a su desarrollo? ¿Pueden provocar terrores inútilmente? ¿Qué es mejor, leerlas o contarlas con nuestras propias palabras? ¿De qué sirve el ritual de irse a la cama, que incluye muchas veces la lectura de una historia? ¿Cómo se pueden utilizar las historias en la guardería y la escuela infantil? ¿Cómo evoluciona el interés del niño por las historias a medida que se va haciendo mayor? ¿Cómo favorecer la lectura en el hogar? ¿Cómo contar historias en familia? El libro responde a estas preguntas e incluye, además, seis cuentos destinados a los niños: algunos para los más pequeños, hasta los 3 años, y otros para los niños de educación infantil.
Fait l'apologie du jeu et revendique, pour tous les enfants d'âge préscolaire, la place de choix qu'il devrait avoir dans la vie. Source d'apprentissages, objet de plaisir et voie privilégiée pour interagir avec les autres, le jeu est l'activité la plus importante de l'enfance.