Zdeněk Nejedlý Knihy

Kniha Nejdelší den je Ryanovým nejznámějším dílem a byla okamžitě po vydání zfilmována. Představuje zvláštní druh reportáže, založené na vzpomínkách přímých účastníků bitvy na pobřežích Normandie 6. června 1944 - v den vylodění spojeneckých armád. Cornelius Ryan se na tuto událost dívá očima roku 1959, kdy knihu vydal. Nebylo to již období studené války, ale ani období bezprostředně po úspěšném vylodění, kdy mezi spojenci ještě převládala atmosféra společného protifašistického boje. Hovoří-li autor ve své knize o zahájení invaze jako o „osudném dnu Hitlerovi třetí říše“, čtenář, orientující se v dějinách druhé světové války, pochopí, že se autor nechává unést pocitem příslušnosti k národům, které bojovaly na pobřežích Normandie, a opomíjí historií stvrzenou skutečnost, že spojenecká invaze byla po řadě odkladů zahájena v době, kdy osud hitlerovského Německa byl již zpečetěn a jeho konečná porážka se stala už jenom otázkou času. Svérázný způsob literárního zpracování historické události před čtyřiadvaceti lety vytváří z „Nejdelšího dne“ četbu nevšední a přitažlivou....

F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.

Prodaná nevěsta : komická zpěvohra o 3 jednáních / Karel Sabina a Bedřich Smetana ; k tisku upravil a doslov napsal Dr. Miloslav Novotný ; původní litografie nakreslil Karel Svolinský

F. L. Věk je historický román Aloise Jiráska odehrávající se v době národního obrození v 2. polovině 18. století a na začátku 19. století. Je to nejdelší (5 svazků) a nejdůležitější Jiráskovo dílo.Postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Román také zobrazuje herce a spisovatele Václava Tháma a vydavatele Václava Matěje Kraméria.

Děj se odehrává v letech 1723 – 1729 na tvrzi Skalce, později v Praze. Román je obrazem doby vítězné katolické protireformace. Byl napsán v letech 1912–1913. Jirásek objektivně podává obraz společnosti 18. století, kdy dochází k násilné rekatolizaci a jiné než katolické náboženství jeutiskováno.

Knížete Piccolominiho zastihne na cestě sněhová vichřice a proto hledá přístřeší ve vesnici. Zastaví Na skalce, kde již dlouho žije rodina Skaláků, kteří jsou vzdělanými vyznavači církve bratrské. Kníže zahlédne mladé děvče a jde za ní...

Bezpečnost českých hranic na Šumavě zajišťovali již od čtrnáctého století Chodové. Byli to drsní hraničáři, kteří se nebáli obětovat život pro dobro státu. Za jejich služby a odvahu jim panovníci udělovali mnoho různých práv a výsad. Například byli poddáni jen králi a nemuseli plnit robotní povinnosti. Po nešťastné bitvě na Bílé hoře se poměry radikálně změnily. Chodské pohraničí koupil Volf Vilém Lamminger, řečený Lomikar, kterého práva a svobody hrdých horalů nezajímaly. A tady narazila kosa na kámen. Vybuchla vzpoura vedená odvážným Janem Sladkým Kozinou... Román Psohlavci popisuje nerovný boj odvážných sedláků proti bezpráví a svévoli státní moci. Nejedná se pouze o čtivé zpracování historického příběhu, odkaz knihy je aktuální i v dnešních časech.

Vydejte se s námi do časů minulých, o nichž vyprávějí následující krásné pověsti. Dozvíte se, o tom, odkud a kam přišli staří Čechové, proč kněžna Libuše musela rozsoudit znesvářené sousedy, jak získal Břetislav krásnou Jitku, kterak zemřel Václav IV., koho poslouchal golem, jak byla postavena Hladová zeď či Karlův most nebo co prorokoval Jan Kozina. Odhalte stará tajemství naší minulosti na dlouhé cestě dějinami. Děti jim naslouchají již po generace, a tak jsme je pro ně převyprávěli moderním, snadno srozumitelným jazykem. Příběhy jsou výborně doplněny překrásnými ilustracemi, které potěší oko každého, nejen malého čtenáře.

Povídky Boženy Němcové, seskupené do této sbírky, jsou uvedeny jednou z nejzajímavějších povídek spisovatelčiných, podle níž je sbírka nazvána. Osmé vydání.

Studie z r. 1926, zařazená pak do 13. sv. Sebraných spisů, načrtává nejprve sociologickou základnu let 60.-80. min. stol., z níž Jiráskovo dílo vyrůstá. Dokazuje, jak Jirásek vlastně dobýval svého obecenstva směrem zdola nahoru. Příčiny toho byly třídní: široké vrstvy porozuměly Jiráskovi ihned a přilnuly k němu, protože je s ním pojilo společné sociální vědomí a cítění. Naproti tomu naše buržoasie nikdy Jiráska za svého umělce nepokládala, jeho spisy četla povrchně, byl pro ni spisovatelem méněcenným a tendenci jeho spisů pak naprosto nepřijímala. V kapitolách "Hronov", "Litomyšl", "Historie" a "Epopeje" ukazuje Nejedlý, jak Jiráskovo umění je založeno na posile slabých proti mocným a objasňuje, proč v každé době zůstávají spisy Jiráskovy lidovým vrstvám milou a užitečnou četbou.

Čtvrtý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany, kterým autor završil svou práci o tomhle národním skladateli.

Menší monografie o významném národním skladateli.

Alois Jirásek: U NÁS. Románová čtyřdílná kronika. Kniha třetí - OSETEK.

Druhý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. Masaryk docent 1877-1882

Lidová knihovna Musea B. Smetany v Praze; sv. 2

Tato práce byla napsána r. 1913 a vyšla v České kultuře téhož roku. V nové úpravě knižní vydána v prosinci 1926 jako 5. kniha Dobré edice, kterou vydal Bedřich Bělohlávek.

Druhy svazek "Kritik" obsahuje stati, jimiž Zdeněk Nejedlý komentoval v Rudém právu kulturní a především hudební život v letech 1923-1935.

Nejde pouze o zápisky milostného rázu k druhému pohlaví z pohledu Zdeńka Fibicha, ale především co měl rád, co naplňovalo tím kladným život skladatele.

Čtvrtý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. První výboje

Kniha Nejedlého statí, recenze i pasáže o spisovatelích a dílech.

Třetí svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.

První svazek o životě a díle Bedřicha Smetany. S 30 obrazovými přílohami a 21 facsimily.

Druhý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.

K čemu potřebuje kulturu? A kdo ji potřebuje a kdo ne? I o tom je tato kniha. Tedy kdo a kolik je ochoten věnovat druhým, neb kultura je především výsledkem práce skladatelů, stavitelů, pisatelů, sochařů a jiných odvětví umění. Z. Nejedlý pochopitelně psal tuto knihu z pohledu své doby, avšak uvedené otázky řeší lidi v každé době a to každý sám za sebe.

Přednáška vystihuje, jak velkou úlohu hraje v J. dílech místo, na němž se vyprávění odehrává. Jde hloub než obvyklé "literární průvodce", jde za smyslem líčených míst a krajů, sleduje nejen Jiráskovo vciťování se v přírodní ráz jednotných oblastí, ale i jeho prociťování kulturních, společenských a lidových jevů kraje. Jsou-li mu náchodský zámek s kláštery a kostely sídlem zlé moci, pak pravé Jiráskovo Náchodsko je mezi lidem, v prostých staveních, malých vesnických chaloupkách a roztroušených samotách.

Menší monografie o významném národním skladateli.

Druhý svazek od Z. Nejedlého na téma dějin hudby. První vyšel v r. 1918.

Vzpomínky předních prvorepublikových politiků osobností na návštěvu u Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně a rozhovory s ním. Vzpomínají T. G Masaryk, K. Kramář, D. P. Makovický, Z. Nejedlý a K. Velemínský.