Zdeněk Nejedlý Knihy

Kniha Nejdelší den je Ryanovým nejznámějším dílem a byla okamžitě po vydání zfilmována. Představuje zvláštní druh reportáže, založené na vzpomínkách přímých účastníků bitvy na pobřežích Normandie 6. června 1944 - v den vylodění spojeneckých armád. Cornelius Ryan se na tuto událost dívá očima roku 1959, kdy knihu vydal. Nebylo to již období studené války, ale ani období bezprostředně po úspěšném vylodění, kdy mezi spojenci ještě převládala atmosféra společného protifašistického boje. Hovoří-li autor ve své knize o zahájení invaze jako o „osudném dnu Hitlerovi třetí říše“, čtenář, orientující se v dějinách druhé světové války, pochopí, že se autor nechává unést pocitem příslušnosti k národům, které bojovaly na pobřežích Normandie, a opomíjí historií stvrzenou skutečnost, že spojenecká invaze byla po řadě odkladů zahájena v době, kdy osud hitlerovského Německa byl již zpečetěn a jeho konečná porážka se stala už jenom otázkou času. Svérázný způsob literárního zpracování historické události před čtyřiadvaceti lety vytváří z „Nejdelšího dne“ četbu nevšední a přitažlivou.... celý text

F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.

Komická zpěvohra o třech jednáních na slova Karla Sabiny. Obsahuje klavírní úpravu skladatele s notací a doprovodným textem K.Sabiny, komplet, předehru upravil Jindřich Káan.

F. L. Věk je historický román Aloise Jiráska odehrávající se v době národního obrození v 2. polovině 18. století a na začátku 19. století. Je to nejdelší (5 svazků) a nejdůležitější Jiráskovo dílo.Postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Román také zobrazuje herce a spisovatele Václava Tháma a vydavatele Václava Matěje Kraméria.

Ukazuje pravdivě násilnou rekatolizaci, v čele s odborníky - jezuity. Hlavní protagonisté - skalský regent a rodina myslivce Machovce, trestaného jezuity za přechovávání českých knih. Z jejich rozhodnutí je Helenka Machovcová dána na převýchovu do domu pražského sedláka, kde se zamiluje do jeho syna. Láska mladých lidí narazí na odpor bohaté katolické rodiny a dívka se posléze vrací k otci, aby ho provázele do emigrace. Pochmurný závěr je v souladu s celkovým zaměřením knihy, v níž se autor soustředil na vysledování vnitřního stavu české společnosti v době baroka a zobrazil její morální krizi.

Jiří Skalák zachrání Lidušku před násilím knížete Piccolomini. Pak nastanou selské bouře...

Historický obraz s ilustracemi A. Strnadela. Román o historii statečných chodských vesničanů, kteří v 17. stol bojovali za svá historická práva, sociální spravedlnost a národní svobodu. Nevýraznější jsou postavy německého šlechtice Lammingera, krutého utiskovatele poddaných a osobnost revolučního bojovníka Jana Sladkého-Koziny, obhájce a mluvčího lidu, který své přesvědčení zaplatil životem.

Kniha přenese čtenáře do dávných časů a odhalí dějiny našich zemí tak, jak je po staletí předávaly generace potomků praotce Čecha svým potomkům a ti pak opět dále. Kdo ví, jestli opravdu naše hlavní město vzniklo na základě věštby kněžny Libuše, nebo jestli Šemík s Horymírem dokázal skočit z vysokých hradeb Vyšehradu do Vltavy. Kdo ví, ale tyto příběhy doprovázené ilustracemi Mikoláše Alše stojí za přečtení.

Toto vydání jest třetím v "Národní četbě" otištěným podle původního vydání z r. 1862. Chyby tiskové a pravopisné jsou opraveny.