Kniha Nejdelší den je Ryanovým nejznámějším dílem a byla okamžitě po vydání zfilmována. Představuje zvláštní druh reportáže, založené na vzpomínkách přímých účastníků bitvy na pobřežích Normandie 6. června 1944 - v den vylodění spojeneckých armád. Cornelius Ryan se na tutoudálost dívá očima roku 1959, kdy knihu vydal. Nebylo to již období studené války, ale ani období bezprostředně po úspěšném vylodění, kdy mezi spojenci ještě převládala atmosféra společného protifašistického boje. Hovoří-li autor ve své knize o zahájení invaze jako o „osudném dnu Hitlerovi třetí říše“, čtenář, orientující se v dějinách druhé světové války, pochopí, že se autor nechává unést pocitem příslušnosti k národům, které bojovaly na pobřežích Normandie, a opomíjí historií stvrzenou skutečnost, že spojenecká invaze byla po řadě odkladů zahájena v době, kdy osud hitlerovského Německa byl již zpečetěn a jeho konečná porážka se stala už jenom otázkou času. Svérázný způsob literárního zpracování historické události před čtyřiadvaceti lety vytváří z „Nejdelšího dne“ četbu nevšední a přitažlivou.
Zdeněk Nejedlý Knihy






Pětidílný román z dob národního obrození. Jde zde o období od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Román popisuje životní osudy F. L. Věka. Vystupují v něm i další postavy , např. Václav Thám, Jan Theobald Held, Václav Matěj Kramerius aj. Nejvýznamnějšími postavami kromě Věka jsou kněz P. Matouš Vrba, nepřítel francouzské revoluce a vzdělaný dr. Srnka, vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu. Druhý díl, který líčí počátky zápasu o naše obrození v letech 1790 a zejména v době korunovace Leopolda II. za českého krále roku 1791, uvádí vedle Věka na scénu další buditelské postavy.
F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.
Prodaná nevěsta : komická zpěvohra o 3 jednáních / Karel Sabina a Bedřich Smetana ; k tisku upravil a doslov napsal Dr. Miloslav Novotný ; původní litografie nakreslil Karel Svolinský
F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.
Temno
Historický obraz
Klasické dílo české literatury detailně líčí dramatické období vrcholící protireformační moci ve 20. letech 18. století v Praze a na Skalce u Opočna.
Skaláci
Historický obraz z druhé polovice XVIII. století
Historický obraz z druhé polovice XVIII.století Roku 1628 přišel na statek “na Skalce” nový sedlák. Byl jím Jíra Skalák, který se zúčastnil selského povstání na Opočensku. Po neúspěchu povstání byl tělesně potrestán. Nakonec uprchl a usadil se na statku na Náchodsku, kde si založil rodinu. Dějiny šly dál, ale rod Skaláků i přes všechny útrapy stále žil na “skalce”. Vlastní děj se odehrává v polovině 18.století, za vlády Marie Terezie. Jednoho zimního dne dorazí “na skalku” dva jezdci žádají nocleh. Jsou to mladý kníže Piccolomini a jeho sluha. Kníže si najednou povšimne Skalákovy dcery Marie a pokusí se ji znásilnit. Marii se však podaří uprchnout. Na útěku se ovšem těžce zraní. V tom na statek dorazí Mikuláš Skalák, který knížete napadne. Pranici ukončí Baltazar Uždan, voják z pluku dragounů královny Marie Terezie, který náhodou jede kolem. Skaláci musí ještě téhož večera ze statku uprchnout, protože jim hrozí smrt za napadení knížete...
Román o historii statečných chodských vesničanů, kteří v 17. stol bojovali za svá historická práva, sociální spravedlnost a národní svobodu. Nevýraznější jsou postavy německého šlechtice Lammingera, krutého utiskovatele poddaných a osobnost revolučního bojovníka Jana Sladkého-Koziny,obhájce a mluvčího lidu, který své přesvědčení zaplatil životem.
Poslyšte o našem praotci, o předcích, jak přišli do končin naší vlasti a usadili se po Labi a po Vltavě i po jiných řekách této země. Slyšte i, co více dochovalo se z temnoty věků, co zůstalo z báječných vypravování přešlých pokolení, jež klaněla se bohům v šeru starých hájů a jež obětovala studánkám v tichých ouvalech, jezerům i řekám i svatému, živému ohni ... Pojďte a poslyšte pověsti dávných časů...
V této povídce autorka poukazuje na rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul a následně i zámek. Paní Skočdopolová si myslí, že vychází vstříc lidu, ale opak je pravdou. Na zámku žije v přepychu a v podzámčí lidé živoří. Paní velmi podléhá vlivu komorné Sáry, která ji učí chování. Hraběnčinu psíkovi podávají jen nejlepší jídla. V podzámčí žije vdova Karásková spolu se svými dvěma syny, šestiletým Vojtou a ročním Josífkem. Josífek umírá na choleru a vdova Karásková se zhroutí a umírá. Vojty se ujme krejčí Sýkora a chovají se k němu jako k vlastnímu. Paní onemocní cholerou, lékař jí vysvětluje podstatu nemoci a jak se šíří. Paní Skočdopolová slibuje, že se postará o lepší život svých poddaných. Svým slibům však nedostojí. Jejím rozmarem a velkou pýchou je psík Jolínek. Jednou Vojta chytil Jolínka a nesl ho ukázat Sýkorům. Jolínka začnou na zámku hledat. Když ho Vojta přinese zpátky, dostává v zámku nabídku, aby hlídal pejska. Vojta hodně čte a rád by se stal lékařem. Paní Skočdopolová odjíždí do Itálie a nechává Vojtovi peníze na studium. Nakonec se z ní stává lidumil.
Alois Jirásek a společenský význam jeho díla
- 101 stránek
- 4 hodiny čtení
Studie z r. 1926, zařazená pak do 13. sv. Sebraných spisů, načrtává nejprve sociologickou základnu let 60.-80. min. stol., z níž Jiráskovo dílo vyrůstá. Dokazuje, jak Jirásek vlastně dobýval svého obecenstva směrem zdola nahoru. Příčiny toho byly třídní: široké vrstvy porozuměly Jiráskovi ihned a přilnuly k němu, protože je s ním pojilo společné sociální vědomí a cítění. Naproti tomu naše buržoasie nikdy Jiráska za svého umělce nepokládala, jeho spisy četla povrchně, byl pro ni spisovatelem méněcenným a tendenci jeho spisů pak naprosto nepřijímala. V kapitolách "Hronov", "Litomyšl", "Historie" a "Epopeje" ukazuje Nejedlý, jak Jiráskovo umění je založeno na posile slabých proti mocným a objasňuje, proč v každé době zůstávají spisy Jiráskovy lidovým vrstvám milou a užitečnou četbou.
Čtvrtý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany, kterým autor završil svou práci o tomhle národním skladateli.
Menší monografie o významném národním skladateli.
Alois Jirásek: U NÁS. Románová čtyřdílná kronika. Kniha třetí - OSETEK.
T. G. Masaryk II.
Masaryk Docent 1877-1882
Druhý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. Masaryk docent 1877-1882
Lidová knihovna Musea B. Smetany v Praze; sv. 2
Spisy Aloise Jiráska. Odkaz národu. Svazek VIII.
Bratrstvo I.
Tato práce byla napsána r. 1913 a vyšla v České kultuře téhož roku. V nové úpravě knižní vydána v prosinci 1926 jako 5. kniha Dobré edice, kterou vydal Bedřich Bělohlávek.
Druhy svazek "Kritik" obsahuje stati, jimiž Zdeněk Nejedlý komentoval v Rudém právu kulturní a především hudební život v letech 1923-1935.
Zdenka Fibicha milostný deník
Nálady, dojmy a upomínky
Nejde pouze o zápisky milostného rázu k druhému pohlaví z pohledu Zdeńka Fibicha, ale především co měl rád, co naplňovalo tím kladným život skladatele.
Čtvrtý díl rozsáhlé biografie T. G. Masaryka. První výboje
Kniha Nejedlého statí, recenze i pasáže o spisovatelích a dílech.
Třetí svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.
První svazek o životě a díle Bedřicha Smetany. S 30 obrazovými přílohami a 21 facsimily.
Druhý svazek o životě a díle Bedřicha Smetany.
K čemu potřebuje kulturu? A kdo ji potřebuje a kdo ne? I o tom je tato kniha. Tedy kdo a kolik je ochoten věnovat druhým, neb kultura je především výsledkem práce skladatelů, stavitelů, pisatelů, sochařů a jiných odvětví umění. Z. Nejedlý pochopitelně psal tuto knihu z pohledu své doby, avšak uvedené otázky řeší lidi v každé době a to každý sám za sebe.
Přednáška vystihuje, jak velkou úlohu hraje v J. dílech místo, na němž se vyprávění odehrává. Jde hloub než obvyklé "literární průvodce", jde za smyslem líčených míst a krajů, sleduje nejen Jiráskovo vciťování se v přírodní ráz jednotných oblastí, ale i jeho prociťování kulturních, společenských a lidových jevů kraje. Jsou-li mu náchodský zámek s kláštery a kostely sídlem zlé moci, pak pravé Jiráskovo Náchodsko je mezi lidem, v prostých staveních, malých vesnických chaloupkách a roztroušených samotách.
Menší monografie o významném národním skladateli.
Druhý svazek od Z. Nejedlého na téma dějin hudby. První vyšel v r. 1918.
Vzpomínky předních prvorepublikových politiků osobností na návštěvu u Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně a rozhovory s ním. Vzpomínají T. G Masaryk, K. Kramář, D. P. Makovický, Z. Nejedlý a K. Velemínský.









































































