Antonín Špelda

Antonín Špelda po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech absolvoval studium matematiky a fyziky na přírodovědecké fakultě pražské univerzity. Od roku 1927 působil 25 let jako středoškolský učitel v Plzni. Od roku 1952 pracoval na pedagogické fakultě v Plzni a to nejprve na katedře matematiky a fyziky. Po rozdělení katedry se stal v roce 1963 vedoucím katedry fyziky. V roce 1961 se habilitoval z experimentální fyziky na přírodovědecké fakultě v Olomouci a o rok později byl jmenován docentem. Velkou Špeldovou láskou byla hudba. Z toho zájmu vyplynula i vědecká hodnost kandidáta hudebních věd v roce 1967 a po obhajobě disertační práce na téma Historický vývoj české a slovenské akustiky doktorát přírodních věd (1968). V roce 1971 mu byl udělen po ohajobě doktorské disertační práce z hudební akustiky titul doktora věd. V roce 1973 byl penzionován.

Odborné práce Antonína Špeldy jsou věnovány především akustice. Publikoval asi 150 prací z fyziky, akustiky, hudební historie a topografie. Kromě toho byl uznávaným hudebním kritikem a do roku 1983 napsal více jak 10 000 hudebních kritik, jubilejních medailonů či drobných hudebních studií.