Čestmír Jeřábek Pořadí knih

Autentické deníkové zápisky pořizované tajně (dokonce v utajení před vlastní rodinou) v letech 1948–58. Z chronologických záznamů událostí na Brněnsku vzniklo dílo, jaké dosud o historii Brna a jeho vývoji v poválečných letech chybí. Čestmír Jeřábek, sám literát, syn obrozeneckého spisovatele Kamila V. Jeřábka, vykreslil v pamětech portréty mnoha brněnských osobností: spisovatelů, výtvarníků, intelektuálů i úředníků. Popisuje reakce na únor 1948 a následující změny politického režimu. K vydání připravil Dušan Jeřábek (1922-2004). 2. vydání.

Spisovatel Čestmír Jeřábek začíná své záznamy právě v únoru 1948. Téměř den po dni sleduje politické události v naší republice i ve světě. Pravidelně glosuje domácí kulturní scénu a brněnské dění. Po odchodu do předčasného důchodu se ještě intenzivněji věnuje práci na trilogii o knížeti Václavovi. Velmi často cituje zprávy z tisku (zpočátku hlavně z Lidových novin) a ze zahraničního rozhlasu. Publikace je doplněna jmenným rejstříkem.

Jeden rok ze života Franze Kafky. Novela, která vychází poprvé z literární pozůstalosti Čestmíra Jeřábka, zachycuje krátký, ale důležitý úsek ze života Franze Kafky. Je to doba ke konci první světové války, když už Kafka napsal řadu svých stěžejních próz, především román Proces, který však tehdy nebyl ještě publikován. Jeřábek se soustředil na problematiku umělce, který si uvědomuje – jako německý Žid, současně však Pražan rodem i cítěním – svoji tragickou izolovanost v prostředí, které by mu mělo být domovem. Národnostní přehrada jej dělí od Čechů, k nimž jinak má plné sympatie, rasová příslušnost jej vyčleňuje z komunity německé. Vykupuje se – sám pro sebe – skoro docela utajovanou literární tvorbou...

V této knize spojil zasloužilý umělec Čestmír Jeřábek tři svoje prózy o Boženě Němcové: Kam jde tvá cesta (1972), Alespoň ve snu (1959) a Odcházím, přijdu (1957). V první se čtenář setkává s Němcovou v době, kdy se odklání od deklamativních veršů a začíná psát pohádky, v druhéčte o klíčovém období její tvorby, kdy vznikla Babička, třetí próza zachycuje básnířčin pobyt v Litomyšli na sklonku života. Jeřábek ovšem nepíše životopis, ztvárňuje mnohé údaje po svém, strohou řeč pramenů rozvíjí, chce proniknout pod povrch dějů. Neomezuje se přitom pouze na zobrazení Boženy Němcové, jejích zápasů, bídy a ústrků, kterými byla zahrnována. V triptychu před námi definuje celá řada dalších postav, Čestmír Jeřábek usiluje o postižení života celé české společnosti oněch let: jejího počínajícího rozmachu, vlasteneckého nadšení i maloměšťácké malosti. Život a sen patří k nejvýznamnějším dílům svého autora.

Výřez z života rodičů Bedřicha Smetany, známého českého hudebního skladatele, o tom je tato novela.

Román o životě Boženy Němcové. Autor se vrací k jejím literárním počátkům.

První díl trilogie Trilogie Čestmíra Jeřábka Legenda ztraceného věku zavede čtenáře do doby nejstarších přemyslovských knížat, kterou známe většinou jen z pověstí. Autorova fantazie kolem nich spřádá bohatý a rušný děj, plný zvratů a zápletek. První svazek oživuje dobu knížeteKřesomysla, usilujícího o povznesení svého knížectví a všemožně proto podporujícího těžbu zlata, i když se kvůli ní střetává s vladyky lpějícími na starých životních formách. Lyrický příběh Křesomyslova syna Neklana a vladycké dcery Mlady zvyšuje poutavost celého příběhu a dodává dramatickému vypravování další rozměr.

Druhý svazek trilogie rozvíjí starou pověst o válce lucké a je obrazem počínajícího zápasu o sjednocení Čech. Proti živelnému, výbojnému a pohanskému knížeti Lučanů Vlastislavovi stojí zde zasněný, nevýbojný a v duši rozdvojený knížeNeklan, který se však opírá o svého vojevůdceTyra, reprezentujícího mohutnost a nezkaženost tehdejšího života, jehož symbolizuje "medvědí kůže", navenek nevzhledná, avšak skýtající sílu a věrnost.

Třetí svazek trilogie líčí konflikt odumírajícího pohanství a nastupujícího křesťanství. Zatímco kníže Bořivoj je pokřtěn a s ním většina vladyků, země je stále napůl pohanská a Lučané, obhájci starých bohů, se pokusí o vzpouru. Kníže Bořivoj je vystaven zatěžkávací zkoušce v nové víře, ale nakonec boj je dobojován, Perunův oltář rozmetán a pohanští bohové opouštějí zemi. Vítězí křesťanství jako symbol civilizace a zaniká konzervativní pohanství.