Antonín Zápotocký Knihy

Zápotocký byl inspirován nalezenými zápisky své matky – z toho vznikl nejrozsáhlejší a tvarově nejtradičnější román Rozbřesk. Vytvořil v něm především dvě výrazné ženské postavy z vlastní rodiny: činorodou babičku a mírnou matku, současně zdůraznil domácí zdroje českého socialistického hnutí. První kapitolu Rozbřesku o raném dětství své matky posléze přepracoval v samostatnou knížku - Barunka.

Autor popisuje revoluční rok 1905, vznik sociální demokracie a počátky dělnického hnutí u nás.

Čtvrtý román, jímž končí literární činnost A. Zápotockého, se časově vrací před první knihu trilogie (Vstanou noví bojovníci, Bouřlivý rok 1905, Rudá záře nad Kladnem), do šedesátých až osmdesátých let 19. století. Autor románovou formou životopisné prózy zpracovává matčiny zápisky o mladých letech jejího života a tím i o životě její matky. Na příbězích Terezky a Barunky, dvou žen, jež po letech dřiny a strádání nacházejí cestu mezi první naše socialisty, je zachycena atmosféra počátků dělnického hnutí a v drobnokresbě obraz venkovského prostředí na Klatovsku a později obraz prostředí staropražského.

První ze tří vzpomínkových románů předního dělnického funkcionáře zachycuje obraz sociálních poměrů u nás v polovině 19. století. Líčí počátky českého dělnického hnutí na Kladensku v osmdesátých a devadesátých letech, kdy ve vesnici Zákolanech se přičinil o třídní uvědomění autorův otec, spoluzakladatel sociální demokracie Ladislav Zápotocký. Kniha vyniká osobitým a poutavým vypravěčským slohem, samorostlým humorem a charakterizačním uměním.

Rudá záře nad Kladnem je tzv. budovatelský román Antonína Zápotockého. Pojednává o historii dělnického hnutí na Kladně v letech 1918–1920 z komunistického pohledu. V období komunistické vlády v Československu na něj bylo poukazováno jako na velmi významné dílo.

V knize jsou shrnuty projevy,články a stati, které zrcadlí odborářské stanovisko Antonína Zápotockého k událostem pokvětnové doby.

Spomienkový román - stvárňuje ďalšiu etapu socialistického hnutia v Čechách. Vlnobitie vzbúr ruského ľudu proti cárskemu absolutizmu v roku 1905, vrcholiace vzburou na krížniku Potemkin, malo mocný ohlas aj v Prahe. I tu tiekla robotnícka krv, vyrastali barikády a s nimi zmohutnelo revolučné uvedomenia robotníckych más. ...