Jan Karafiát

Jan Karafiát byl evangelický farář, který revidoval Bibli kralickou a zapsal se do literatury půvabnou knihou Broučci. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal církvi českobratrské, která díky tomu mohla finančně podporovat vydání Bible a církevních tisků.

Jan Karafiát se narodil na Českomoravské vrchovině v Jimramově jako deváté z deseti dětí v matčině druhém manželství. Jeho rodina pocházela ze starého evangelického rodu. Strýc V. Karafiát byl evangelickým farářem. Patřil k neformálnímu hnutí, jehož ideálem byla krásná církev Kristova. Znám konáním přísné kázně, důrazem na poslušnost zákona Božího. Podstatou jeho kazatelského i literárního působení přitom bylo vědomí vlastní hříšnosti a nezpůsobilosti k dobrému dílu, překonané omilostněním Kristovým.

Jan Karafiát po církevní škole v Jimramově navštěvoval nižší německé piaristické gymnázium v Litomyšli, potom se vydal na vyšší studia do vestfálského Guterslohe, kde na evangelickém gymnáziu složil v roce 1866 maturitu. Následovalo studium na evangelické fakultě v Berlíně, Bonnu a ve Vídni, kde studia ukončil.

Po návratu pobyl v Čechách krátce jako duchovní a opět zamířil do Německa jako vychovatel v Kolíně nad Rýnem. Když se podruhé vrátil do Čech, po několika dalších působištích přijal místo správce učitelského evangelického semináře v Čáslavi, kde vyučoval předměty jako náboženství, pedagogika, didaktika a také čeština. A právě během svého působení v Čáslavi napsal Broučky - na pohádkovém průběhu broučků učil děti, jak žít ve shodě s božími přikázáními. Pro jisté neshody s nadřízenými odtud po dvou letech odešel. Roku 1875 se stal farářem na Hrubé Lhotě na Valašsku, kde sloužil 20 let.

V roce 1895 se odstěhoval do Prahy, na žádný sbor však nenastoupil a zůstal reformovaným farářem mimo službu.

Zemřel v Praze, pochován je na vinohradském hřbitově.