Knihobot

Lion Feuchtwanger

    7. červenec 1884 – 21. prosinec 1958

    Tento autor se proslavil jako německý židovský prozaik a dramatik. Jeho díla ostře kritizovala nacistický režim, což ho donutilo k emigraci z Evropy. Po krátkém pobytu ve Francii získal ve Spojených státech azyl a žil zde v exilu až do své smrti. Jeho tvorba je poznamenána hlubokým porozuměním historickým událostem a lidským osudům.

    Lion Feuchtwanger
    Synové
    Zaslíbená země
    Synové
    Židovská válka
    Válka židovská
    Zaslíbená země : třetí díl trilogie Josephus Flavius
    • V závěrečné části Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Tyran Domicián, nádherná Římanka Lucia, „pošetilý spisovatel“ Josephus Flavius, chytrý sedlák Jan z Gišaly a mnoho dalších podivuhodně výrazných postav žije a umírá dramatickými událostmi kolem této války, která tu vrcholí, avšak nekončí.

      Zaslíbená země : třetí díl trilogie Josephus Flavius
      4,6
    • První část významné románové trilogie (- Synové, Zaslíbená země) v níž autor sleduje dramatické životní osudy a kariéru římského židovského historika v Josepha Flavia na pozadí dramatických historických událostí v 1. století našeho letopočtu.

      Židovská válka
      4,6
    • Synové

      Druhý díl trilogie Josephus Flavius

      Druhý díl trilogie nám představuje Josepha Flavia na vrcholu jeho společenské slávy: stává se přítelem císaře Tita a uznávaným římským dějepiscem. Po dokončení spisu Válka židovská se připravuje ke svému dalšímu historickému dílu, Obecným dějinám židovským; jeho busta stojí mezisochami význačných spisovatelů v čestném sále chrámu Míru. Je Žid a zároveň římský občan, avšak ztroskotané manželství s egyptskou Řekyní Dorion a jeho osobní tragédie, když mu jeho syn Pavel vyrůstá v nepřítele všecho židovského, mu bolestně dokazují, že jeho světoobčanský ideál je pouhou fikcí. Opouští Řím, který mu poté, kdy byl zajatý generál povstalecké židovské armády předveden před císaře Vespasiana, připravil tolik utrpení, a odjíždí do Judeje, aby zde byl svědkem, jak se jeho poražený národ pomalu zotavuje z válečných ran, které utrpěl v boji proti římské nadvládě.

      Synové
      4,5
    • V závěrečné části Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Tyran Domicián, nádherná Římanka Lucia, „pošetilý spisovatel“ Josephus Flavius, chytrý sedlák Jan z Gišaly a mnoho dalšíchpodivuhodně výrazných postav žije a umírá dramatickými událostmi kolem této války, která tu vrcholí, avšak nekončí.

      Zaslíbená země
      4,6
    • Tento román německé pařížské emigrace uzavírá volnou trilogii "Čekárna" a líčí život lidí, které nacismus vyhnal z domova. Autor zde vykresluje postavy nejen německých emigrantů, ale i Francouzů a nacistů žijících v Paříži.

      Vyhnanství
      4,6
    • V románu Bratři Lautensackové Feuchtwanger na pozadí fiktivního příběhu o bratrech Lautensackových, Oskara - oficiálního proroka strany, a Hannsjörga - vedoucího cenzorského úřadu, mapuje skutečné události z přelomu let 1932 a 1933, kdy je Hitler v autorově interpretaci znázorněn jako loutkav zájmech privilegovaných německých kruhů. Ostatně kam se jak sám Hitler tak prorok Oskar Lautensack sami snaží dostat. Avšak poté, co se jim dostává pouhého otevřeného výsměchu jakožto špinavým nástrojům moci v rukou mocnějších v pozadí, je nabubřelý Oskar Lautensack, který se pokládá za nejlepšího Hitlerova přítele, obětován svým vlastním bratrem jako již nepohodlný pěšák.

      Bratři Lautensackové
      4,4
    • Lišky na vinici napsal Lion Feuchtwanger v letech 1947–1948. Téma z doby před Velkou francouzskou revolucí je u něj stejně jako i v jiných románech aktualizované. Román, pojednávající o situaci v předrevoluční Paříži, ale především o boji za svobodu, je plný humanistických myšlenek a ideálů, odsuzujících ve svém druhém plánu fašizmus, nacizmus a veškerou totalitu jako takovou. Název románu, inspirovaný biblickým motivem lišek pustošících vinici Páně, reflektuje právě nesvobodu, která ubíjí člověka a jeho možnosti. Proto proti sobě stojí Francie Ludvíka XVI. reprezentovaná svým panovníkem a nesvobodným zřízením a nová mladá svobodná Amerika reprezentovaná Benjaminem Franklinem.

      Lišky na vinici
      4,4
    • Goya

      čili Trpká cesta poznání

      Postava Goyi v něm vystupuje jako na tapiserii, obklopená tisícem barev historických událostí. Kromě malíře zobrazuje ohromující panorama osmnáctého století ve Španělsku: na jedné straně španělskou inkvizici, stále ještě zakořeněnou ve středověku, která už na královský rod nemá téměř žádný vliv. Na druhé zrození nové doby v čerstvém větru vanoucím přes hranice z Francie, rozvoj měšťanstva, obchodníků, politických stratégů. A uprostřed všeho král Carlos, posedlý zájmem o hodinky, prostoduchý monarcha, kterého před napácháním ještě větších škod chrání nejen pohodlná povaha, ale i politika jeho chytré, života lačné manželky…

      Goya
      4,3