Lion Feuchtwanger Knihy

Historické události doby dávno minulé – prvního století našeho letopočtu – kdy byli Židé pokořeni římským císařem.

Trilogie Židovská válka, Synové a Zaslíbená země je autorova vrcholné umělecké dílo. Tento dramatický životopis římsko-židovského historika Josepha Flavia, kronikáře velké židovské války, z jehož díla Feuchtwanger bohatě čerpal, a zároveň historický román par excellence zpracovává události prvního století našeho letopočtu, které se odehrávají kolem Neronova a Vespasiánova Říma, centra expanzivního římského impéria a celého starověkého světa.

Trilogie Židovská válka, Synové a Zaslíbená země představuje autorovo vrcholné umělecké dílo. Tento dramatický životopis římsko-židovského historika Josepha Flavia, kronikáře velké židovské války, zpracovává události prvního století našeho letopočtu, které se odehrávají kolem Neronova a Vespasiánova Říma, centra expanzivního římského impéria. Druhý díl se soustředí na úsilí o zachování národa, který se po tragickém konci velké židovské války dostal pod římské jho, a na jeho záchranu silou ducha. Joseph Flavius se v tomto díle dostává na vrchol své společenské slávy, stává se přítelem císaře Tita a uznávaným římským dějepiscem. Po dokončení spisu Válka židovská se připravuje na další historické dílo, Obecné dějiny židovské. Je Žid a římský občan, avšak jeho ztroskotané manželství s egyptskou Řekyní Dorion a osobní tragédie, kdy jeho syn Pavel vyrůstá v nepřítele židovství, mu ukazují, že jeho ideál světoběžníka je iluzí. Po zajetí generálem povstalecké židovské armády se rozhodne opustit Řím a odjíždí do Judeje, kde je svědkem pomalého zotavování svého poraženého národa z válečných ran.

Závěrečný díl trilogie o Josephu Flaviovi se odehrává za vlády despotického a krutého císaře Domitiana. Obětí jeho zlomyslné a potměšilé tyranie se stává i bývalý Titův oblíbenec Josephus Flavius. Jeho spisovatelský věhlas je umlčen a jeho busta je odstraněna z dvorany chrámu Míru. Josef se stahuje do ústraní a tím víc se přimyká ke svému národu, který prodělává zatěžkávací zkoušku své existence. V Římě mezitím spějí události k prudkému vyvrcholení; tyran je zavražděn svou manželkou. I Josephus Flavius umírá, opuštěn a nepoznán, na pustině, kde kdysi stával Jerusalém.... celý text

Román jednoho z nejúspěšnějších spisovatelů současné světové literatury je samostatným třetím dílem románového cyklu "Čekárna", v němž je líčen osudný politický a společenský vývoj Německa mezi oběma světovými válkami. Dějištěm poutavého, mistrně psaného románu "Vyhnanství" je předválečná Paříž, jeho obsahem je život německé antifašistické emigrace, osudy emigrantského časopisu a lidí kolem něho, únos protihitlerovského publicisty, záludné a brutální metody nacistických agentů

V románu Bratři Lautensackové Feuchtwanger na pozadí fiktivního příběhu o bratrech Lautensackových, Oskara - oficiálního proroka strany, a Hannsjörga - vedoucího cenzorského úřadu, mapuje skutečné události z přelomu let 1932 a 1933, kdy je Hitler v autorově interpretaci znázorněn jako loutkav zájmech privilegovaných německých kruhů. Ostatně kam se jak sám Hitler tak prorok Oskar Lautensack sami snaží dostat. Avšak poté, co se jim dostává pouhého otevřeného výsměchu jakožto špinavým nástrojům moci v rukou mocnějších v pozadí, je nabubřelý Oskar Lautensack, který se pokládá za nejlepšího Hitlerova přítele, obětován svým vlastním bratrem jako již nepohodlný pěšák.

Román, pojednávající o situaci v předrevoluční Paříži, ale především o boji za svobodu, je plný humanistických myšlenek a ideálů, odsuzujících ve svém druhém plánu fašismus, nacismus a veškerou totalitu jako takovou. Lišky na vinici napsal Lion Feuchtwanger v letech 1947–1948. Témaz doby před Velkou francouzskou revolucí je u něj stejně jako i v jiných románech aktualizované. Název románu, inspirovaný biblickým motivem lišek pustošících vinici Páně, reflektuje právě nesvobodu, která ubíjí člověka a jeho možnosti. Proto proti sobě stojí Francie Ludvíka XVI. reprezentovaná svým panovníkem a nesvobodným zřízením a nová mladá svobodná Amerika reprezentovaná Benjaminem Franklinem.

Postava Goyi v něm vystupuje jako na tapiserii, obklopená tisícem barev historických událostí. Kromě malíře zobrazuje ohromující panorama osmnáctého století ve Španělsku: na jedné straně španělskou inkvizici, stále ještě zakořeněnou ve středověku, která už na královský rod nemá téměř žádný vliv. Na druhé zrození nové doby v čerstvém větru vanoucím přes hranice z Francie, rozvoj měšťanstva, obchodníků, politických stratégů. A uprostřed všeho král Carlos, posedlý zájmem o hodinky, prostoduchý monarcha, kterého před napácháním ještě větších škod chrání nejen pohodlná povaha, ale i politika jeho chytré, života lačné manželky…