Poul William Anderson (25. listopadu 1926, Bristol, v Pensylvánii – 31. července 2001 Orinda, Kalifornie) byl americký spisovatel science fiction, jehož dílo přesahovalo do fantasy. Řadí se k autorům tzv. Zlatého věku sci-fi. Mezi jeho nejznámější díla patří Strážci času (později Stráž času), Kosmičtí křižáci a Tři srdce, tři lvi.
Objev cestování v čase s sebou přinesl nejen možnost podívat se do libovolně vzdálené minulosti, ale také Daneliány, potomky lidstva ze vzdálené budoucnosti, kteří nehodlají připustit, aby kdokoli měnil minulost, jež vedla ke vzniku jejich civilizace. Proto vytvoří (vytvořili) Stráž času, tajnou agenturu, jejíž základny se táhnou od pleistocénu až do nejvzdálenější budoucnosti, aby tu jedinou „správnou“ linii vývoje ohlídala.
Přes třicet pět let psal Poul Anderson své příběhy o Stráži času, agentuře ze vzdálené budoucnosti, která se snaží udržet stabilitu kontinuity lidské historie. A nyní, konečně, napsal plnohodnotný román z tohoto prostředí, román o Mansonu Everardovi, nezávislém časovém agentu. Manse Everard spolu s ostatními časovými agenty bojuje s těmi, kdo by chtěli Zemi ovládnout a využít ve vlastní prospěch, i s těmi, kdo by chtěli v dobrém úmyslu provést změny k lepšímu, neboť obojí je stejně nebezpečné. Časové kontinuum je sice dost pružné, ale zákony, jimiž se řídí, jsou neúprosné. V tomto románu sledujeme jeho honbu za obávanými Exaltionisty, megalomany ze vzdálené budoucnosti, kteří chtějí změnit historii, tím zničit Stráž času a ovládat lidstvo a jeho vývoj podle své vůle. Dostáváme se na mnoho míst a do mnoha času, kde (a mnohdy i kdy!) se rozhoduje o budoucnosti lidstva..
Objev cestování v čase s sebou přinesl nejen možnost podívat se do libovolně vzdálené minulosti, ale také Daneliány, potomky lidstva ze vzdálené budoucnosti, kteří nehodlají připustit, aby kdokoli měnil minulost, jež vedla ke vzniku jejich civilizace. Proto vytvoří (vytvořili) Stráž času, tajnou agenturu, jejíž základny se táhnou od pleistocénu až do nejvzdálenější budoucnosti, aby tu jedinou „správnou“ linii vývoje ohlídala.
Matka králů, v níž se snoubí prvky a postavy jak historické, tak bájné, je vyprávěním o Gunnhildě, královně anglické a norské, která tak vysoko vyčnívala v desátém století – na sklonku Vikinské éry – že se stala legendární i mýtickou postavou. Gunnhildu, dceru mocného norského náčelníka, jako sedmileté dítě okouzlila moc čarodějnice, otcovy konkubíny. Jiným způsobem ji okouzlil pohledný, pánovitý Eirik, syn jejich krále. „Nikdy se nevzdám,“ přísahá po matčině smrti. „Skrze mne se náš rod povznese k výšinám.“ Od otce se naučila, jak mocní využívají slabých. Ale jsou i jiné prostředky jak ovládat, a ty Gunnhilda hledá. Je poslána do učení ke dvojici šamanů, stává se z ní jasnovidka, je znalá bohů, ovládá čarodějnictví. S využitím nově nabytých znalostí se jí podaří provdat se za Eirika. Je předurčena stát se královnou – její čarodějnické umění se úděsně velkolepě doplňuje s Eirikovou silou a průbojností. Leč Eirikovi nepřátelé jsou lstiví a Gunnhilda se brzy musí obejít bez něj a jeho síly. Má-li Gunnhilda dodržet dětský slib, že se nikdy nevzdá, poteče krev jejího rodu a každý ze synů, které Eirikovi porodila, se stane králem. Tím ovšem její boj nekončí... celý text
Po vzoru jiných zavedených sci-fi autorů Larry Niven otevřel svůj propracovaný Známý vesmír dalším zájemcům a vznikla tak série delších povídek, mapujících nejrůznější aspekty tří válek mezi pozemšťany a Kzinty.
dozvíte se, jak to bylo doopravdy se slavným admirálem Reichstein-Markhamem,
zjistíte, jak pokračovaly ambice Kzintů s útokem proti Zemi poté, co Hodina děti znamenala konec výjimečného administrátora Šuut-Riita a jeho snah o modernizaci válečnictví Kzintů.
Pozoruhodný historický epos Poula Andersona o posledním a největším vikingském králi – Haraldu Krutém – opravdu žijícím CONANOVI.
Byl to obrovský muž, plných sedm stop vysoký, a nikdo se mu nemohl rovnat v bitvě ani zápase… Jeho způsoby byly často obhroublé a povýšené, leč věděl, jak si získat ty, jež má rád… a nikdy nebyl syt poslouchání o dalekých zemích.
Druhá kniha tetralogie Hvězdy jsou jako oheň pokračuje v napínavém příběhu, kde společnost Fireball bojuje proti podivnému kultu avantismu a nakonec se snaží uniknout ke hvězdám. Anson Guthrie, neortodoxní inteligence, je stále přítomen v genech Dagny Beynacové, jejíž geny jsou klíčové pro revitalizaci lidstva na nových planetách. Dagnyiny zkušenosti a spojení s Ansonem podněcují rebelii proti kyberkosmu, síti strojových inteligencí, jež se ukazuje jako zastaralá. Na Zemi kyberkosmos prokázal, že dokáže řídit planetu lépe než lidé, což vyvolává otázku: pokud stroje dělají vše lépe, jaký je smysl lidské existence? Anderson se zabývá také tématy jako je zoufalá nečinnost během dlouhých kosmických letů a podstata křížení biologicky a geneticky upravených druhů. Po několika generacích na Měsíci narůstají sociální, politické a ekonomické spory mezi Luňany, geneticky změněnými potomky prvních osadníků, a zbytkem lidstva. Boj Luňanů za nezávislost je brzděn kyberkosmem, který upřednostňuje status quo. Klíč k nezávislosti spočívá v odhalení utajovaného astronomického objevu, a dva nebojácní lidé, Aleka Kameová a Ian Kenmuir, se rozhodnou tuto výzvu přijmout.
Závěrečný román Andersonovy vize budoucí historie lidstva. Daleko od Země, na planetě Amateras, vyvinuli terránští kolonisté, vedeni reinkarnací legendárního Ansona Guthrieho, planetární vědomí. Luňané obsadili Alfu Centauri, a také, nazpět ve Sluneční soustavě, vzdálený asteroid Proserpina. Země, Měsíc a Mars jsou shovívavě ovládané soustavou umělých inteligencí, kyberkosmem a Teramindem. K Amaterasu se dostávají zprávy, že Teramind, používající Slunce jako gravitační čočky, učinil obrovský objev a poté jej utajil – a také sabotoval pokusy Proserpiňanů využívat gravitační čočky. Guthrieho uložené vědomí musí cestovat do Sluneční soustavy a zahájit vyšetřování.
Mladému expolicistovi Fennovi se úspěšně podaří získat data nahraná stanicí na Marsu; zdá se, že dokazují existenci starověké robotické civilizace ve vzdáleném vesmíru. Ale skeptický Guthrie tomu nevěří a rozhodne se k vlastnímu šetření. Získává informaci přesvědčivě ukazující, že žádná taková civilizace neexistuje: ve skutečnosti Teramind naplánoval podvod jako záminku k získání kontroly nad lidmi…
Druhá kniha trilogie Poslední Viking. Pozoruhodný historický epos Poula Andersona o posledním a největším vikingském králi – Haraldu Krutém – opravdu žijícím Conanovi.