Jaroslav Sůra Pořadí knih (chronologicky)

Příběh stvoření i zničení hliněného sluhy tajně zpovzdálí sledují dva malí zvědavci. Problémy se stvořením Golema i s jeho užitím jsou trochu jiné než v tradiční magické legendě, snad lidštější (Golem se napoprvé nepovede, hlína špatně drží, hotový sluha je špatně ovladatelný, zato může růst nebo se zmenšovat - ale i s tím jsou problémy.) Stejným směrem mýtus posunují i chudí bráškové, kteří rabínovi nakukují přes zeď a do oken.

Básně, próza a kresby terezínských dětí. Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 - 1944. Mezi zachovanými literárními pracemi z ghetta je tento časopis jedinečným a nejcennějším dokladem o terezínských dětech. Vybrané stati z VEDEM vypovídají nejen o osudech svých dětských autorů, ale také o celém životě za hradbami pevnostního města. Poprvé jsou zde zveřejněny všechny zachované básně mimořádně nadaného čtrnáctiletého Hanuše Hachenburga i mnohdy málo známé či neznámé skutečnosti o spisovatelích, umělcích, vědcích a jiných výrazných osobnostech vězněných v ghettu, jako byli Karel Poláček, Karel Švenk, Hans Krása, František Zelenka a další. Dětské kresby z ghetta vynikají výtvarnou i dokumentační hodnotou. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.

Dvě novely autora - první, Kočár do Vídně je znám i z filmového zpracování

Základní informace o vinné révě, jejím zpracování, využití a o výrobě a značkách lihovin.

Kniha o víně, alkoholových nápojích, pivu a nealko nápojích, tak jak byly na trhu do roku 1986.

Výbor z autorova celoživotního básnického díla přináší dobře zpracovaný Šrámkův lidský a umělecký profil.

První polovina 13. století v Čechách byla tvrdá a nelítostná doba bojů o vládu mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Zemi ničila válka, lidé trpěli hladem a nemocemi. Tehdy vynikla lidumilnou činností ušlechtilá paní Zdislava z Křižanova, manželka Václavova bojovníkaa diplomata Havla z Lemberka. Po vzoru Anežky, sestry Václava I., která v klášteře Na Františku pečovala o nemocné a opuštěné, založila i Zdislava na Lemberku "špitál", vzdala se výsad a pohodlí šlechtického stavu a poslední léta svého krátkého života (zemřela třicetiletá) věnovala všechny své síly léčitelské práci. Žila a jednala tak, že se o jejím umění uzdravovat začaly vyprávět legendy a v pozdějších stoletích byla považována za blahoslavenou. Je to však skutečná postava naší minulosti, dočteme se o ní v Dalimilově kronice.