Eleanor Alice Hibbertová byla anglická spisovatelka historických romancí. Byla plodnou spisovatelkou, která publikovala několik knih ročně v různých literárních žánrech, každý žánr pod jiným pseudonymem: Jean Plaidy pro beletrizovanou historii...
Závěrečná část trilogie o Kateřině Medicejské zachycuje především průběh Bartolomějské noci a válku tří Jindřichů.
Válka mezi hugenoty a katolíky vrcholí, Karla IX. vystřídá konečně na trůnu milovaný Jindřich III. a mocná a nenáviděná Kateřina stojí v pozadí většiny těchto událostí. Když závěrem románu umírá, je jasné, že Jindřich IV. dozrává v panovnickou osobnost.
3. díl trilogie
Kateřina Medicejská se konečně dostala k moci - travička Kateřina, jinak jí Francouzi, neřekli.
Román zachycuje Kateřinu jako intrikující matku králů, tří nemocných chlapců, kteří vzhledem k hříchům svých předků byli poznamenáni na duchu i těle. Kateřinin charakter je vylíčen v ostrém kontrastu k čisté a přímé Janě Navarrské. Konflikt mezi oběma královnami se začíná rozvíjet od chvíle, kdy Kateřina Janě odláká jejího milovaného manžela.
Pohlcena láskou hraničící se zbožněním ke svému synovu Jindřichovi se Kateřina stává matkou francouzských princů a princezen. Všechny její děti se jí baly - nemocný František, tak pateticky oddaný své ženě, královně Marii Skotské, Karel, potýkající se se svými sklony k šílenství, zvrácený Jindřich, pro kterého byla Kateřina vždycky připravena intrikovat a zabíjet, Margot, vášnivá a nezkrotná Messalina své doby.
Bez svědomí, bez morálky jde Kateřina Medicejská za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a vládnout s ním Francii.
Na třpytivém a zrádném dvoře Jindřicha VIII. jsou Alžbětiny dny již od mládí vyplněny nebezpečím. Skrývá se v temných zákoutích a odtud sleduje osudy nešťastných žen, které se ubíraly ve šlépějích její milované matky Anny. Brzy poznává, jak riskantní je spoléhat se na přízeň mužů. A tak si mladá princezna slibuje, že bude sama řídit svůj osud a když skončí vláda její sestry Marie, je připravena usednout na trůn. Bouřlivá a zářící vede svou zemi k výšinám moci.
Noelle Tremastonová, dcera proslulé muzikálové herečky Desirée, vyrůstala v divadelním prostředí, obklopená zpěvem, tancem a veselými večírky. Když však Desirée zemře na neznámou chorobu, Noellin bezstarostný život se rázem změní.
Ujme se jí matčin přítel Charlie Claverham a dívka s ním odjíždí na venkov, kde poznává zcela nový životní styl. Bojuje s chladnou a upjatou Charlieho ženou, seznamuje se s mladou archeoložkou Fionou i s její bláznivou babičkou, která věští budoucnost, a zvolna se sbližuje s Charlieho synem Roderickem, u něhož nachází útěchu.
Když se Noelle ocitne společně s lady Claverhamovou v ohrožení života, prožitý strach je sblíží a zdá se, že jejímu sňatku s Roderickem už nestojí nic v cestě. Potom však hrozná zpráva udělá rázný konec nadějím na šťastný život a Noelle odjíždí ve snaze zapomenout do Francie, kde sice poznává nové lidi, ale vzpomínky na svou anglickou lásku zahnat nedokáže. S jejím osudem si ještě krutě pohraje francouzsko-pruská válka a další rána přichází od samotného Rodericka, o jehož svatbě se dozvídá z dopisu své přítelkyně...
V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti.
Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod.
V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna z nejzajímavějších žen, které kdy usedly na trůn.
V tomto dalším svazku pozoruhodné série Královny Anglie Jean Plaidy líčí jeden z nejimpozantnějších historických příběhů týkajících se nejen Anglie, ale i mocných žen.
Z Cyklu Královny Anglie
Královny Anglie
Další z příběhů o anglických královnách věnovala slavná popularizátorka historie portugalské princezně Kateřině z Braganzy (1638-1705). Po mnoha peripetiích - restaurace anglického krále po Cromwellově revoluci - se konečně roku 1662 mohla provdat za krále Karla II. Její pozice však nebyla šťastná, jako katolička nebyla u lidu a dvořanstva v oblibě, a podle zákona ani nemohla být korunována. Jejím hlavním neštěstím však bylo, že přestože její manžel zplodil nejméně 17 nemanželských potomků, ona sama žádné z dětí nedonosila. Karel ji přesto miloval a zaníceně ji hájil proti snahám odstranit ji v úsilí o legitimního dědice trůnu. Společný boj proti nepřátelům nakonec krále s královnou sblížil.
Legendární spisovatelka v tragickém příběhu víry a naděje odhaluje srdce první vládnoucí královny Anglie, "Krvavé Marie". Opuštěná a zoufalá Marie, dříve dědička anglického trůnu, již otec, který teď hodlal zplodit mužského potomka, vykázal ze své blízkosti stejně jako její matku, našla útěchu jen v jejím náboženství. Jindřichův syn však zemřel a Marie - nyní královna - to považovala za boží znamení, že se má Anglie vrátit ke katolickému vyznání. V područí rádců a vlastní náboženské horlivosti potírala všechny odpůrce katolické církve.
V mocné a bohaté Florencii vládne rodina Medici. Její hlavou je sám Svatý otec Kliment VII., jehož ambice neznají mezí. Malá Kateřina je vychovávána velmi přísně a jejímu vzdělání je věnována důsledná péče. Holčička nesmí nikdy zapomenout, z jaké rodiny pochází a jaké jsou do ní vkládány naděje. Její přirozené dětské chování a city jsou v ní výchovou potlačovány, někdy i dost krutě. Ani její velká láska k bratranci nesmí být naplněna, protože papež se rozhodl provdat ji za francouzského prince. Nešťastná čtrnáctiletá dívka přichází na francouzský dvůr, plný lesku a nádhery, ale také intrik a nenávisti, aby se stala nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále. Kateřina se do svého mladého a pohledného manžela zamiluje hned při svatební obřadu, ale on o ní nejeví nejmenší zájem - vášnivě miluje jinou ženu, mnohem starší než je on sám, Dianu de Poitiers. Kateřina nesmírně žárlí a přes všechna pokoření svého manžela miluje. Netrpělivě čeká na chvíli, kdy ho bude moct získat pro sebe. Po mnoha letech je štěstí téměř na dosah ruky, když nešťastná událost ukončí Jindřichův život. Kateřina, šílená žalem, začne plánovat velkolepou pomstu. Myšlenky na vraždu, které ji tak dlouho pronásledovaly, přestanou být jen jejím nejtemnějším přáním. Kateřina Medicejská se stává krutou vládkyní, které neradno stát v cestě...... celý text
Mladá Angličanka Cordelie Grantová zažila v době svého studia na exkluzivní dívčí škole ve Švýcarsku podivnou příhodu, která - aniž to Cordelie tuší - poznamená její další život: Jedné říjnové noci za úplňku se vypravila se třemi kamarádkami do lesa k Pilcherově skále, kde měly podle místní pověsti spatřit své budoucí manžely...
Krátce po návratu domů odjíždí Cordelie do bývalého cisterciáckého opatství v Devonu, aby se plně věnovala povolání učitelky. Ovšem Jason Verringer, majitel opatství, který má pověst arogantního hrubiána, se všemožně snaží Cordeliino předsevzetí pokazit.
Zatímco Cordelie odolává Jasonovým návrhům, školní rok klidně plyne. Události nabývají spádu, když jedna z Jasonových neteří uteče s neznámým mužem a její sestra vzápětí záhadně onemocní. Ukazuje se, že vše nějak souvisí s lesním přeludem z jedné téměř zapomenuté říjnové noci...
I tentokrát Victoria Holtová dokázala, že její literární fantazie nezná hranic.