Jean Plaidy Knihy

Závěrečná část trilogie o Kateřině Medicejské zachycuje především průběh Bartolomějské noci a válku tří Jindřichů. Válka mezi hugenoty a katolíky vrcholí, Karla IX. vystřídá konečně na trůnu milovaný Jindřich III. a mocná a nenáviděná Kateřina stojí v pozadí většiny těchto událostí. Když závěrem románu umírá, je jasné, že Jindřich IV. dozrává v panovnickou osobnost. 3. díl trilogie

Historický román anglické autorky plasticky líčí dramatické osudy druhé ženy Jindřicha VIII. Anny Boleynové.

Kateřina Medicejská se konečně dostala k moci - travička Kateřina, jinak jí Francouzi, neřekli. Román zachycuje Kateřinu jako intrikující matku králů, tří nemocných chlapců, kteří vzhledem k hříchům svých předků byli poznamenáni na duchu i těle. Kateřinin charakter je vylíčen v ostrém kontrastu k čisté a přímé Janě Navarrské. Konflikt mezi oběma královnami se začíná rozvíjet od chvíle, kdy Kateřina Janě odláká jejího milovaného manžela. Pohlcena láskou hraničící se zbožněním ke svému synovu Jindřichovi se Kateřina stává matkou francouzských princů a princezen. Všechny její děti se jí baly - nemocný František, tak pateticky oddaný své ženě, královně Marii Skotské, Karel, potýkající se se svými sklony k šílenství, zvrácený Jindřich, pro kterého byla Kateřina vždycky připravena intrikovat a zabíjet, Margot, vášnivá a nezkrotná Messalina své doby. Bez svědomí, bez morálky jde Kateřina Medicejská za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a vládnout s ním Francii.

Na třpytivém a zrádném dvoře Jindřicha VIII. jsou Alžbětiny dny již od mládí vyplněny nebezpečím. Skrývá se v temných zákoutích a odtud sleduje osudy nešťastných žen, které se ubíraly ve šlépějích její milované matky Anny. Brzy poznává, jak riskantní je spoléhat se na přízeň mužů. A tak si mladá princezna slibuje, že bude sama řídit svůj osud a když skončí vláda její sestry Marie, je připravena usednout na trůn. Bouřlivá a zářící vede svou zemi k výšinám moci.

V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti. Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod. V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna z nejzajímavějších žen, které kdy usedly na trůn. V tomto dalším svazku pozoruhodné série Královny Anglie Jean Plaidy líčí jeden z nejimpozantnějších historických příběhů týkajících se nejen Anglie, ale i mocných žen. Z Cyklu Královny Anglie

Královny Anglie Další z příběhů o anglických královnách věnovala slavná popularizátorka historie portugalské princezně Kateřině z Braganzy (1638-1705). Po mnoha peripetiích - restaurace anglického krále po Cromwellově revoluci - se konečně roku 1662 mohla provdat za krále Karla II. Její pozice však nebyla šťastná, jako katolička nebyla u lidu a dvořanstva v oblibě, a podle zákona ani nemohla být korunována. Jejím hlavním neštěstím však bylo, že přestože její manžel zplodil nejméně 17 nemanželských potomků, ona sama žádné z dětí nedonosila. Karel ji přesto miloval a zaníceně ji hájil proti snahám odstranit ji v úsilí o legitimního dědice trůnu. Společný boj proti nepřátelům nakonec krále s královnou sblížil.

Legendární spisovatelka v tragickém příběhu víry a naděje odhaluje srdce první vládnoucí královny Anglie, "Krvavé Marie". Opuštěná a zoufalá Marie, dříve dědička anglického trůnu, již otec, který teď hodlal zplodit mužského potomka, vykázal ze své blízkosti stejně jako její matku, našla útěchu jen v jejím náboženství. Jindřichův syn však zemřel a Marie - nyní královna - to považovala za boží znamení, že se má Anglie vrátit ke katolickému vyznání. V područí rádců a vlastní náboženské horlivosti potírala všechny odpůrce katolické církve.

V mocné a bohaté Florencii vládne rodina Medici. Její hlavou je sám Svatý otec Kliment VII., jehož ambice neznají mezí. Malá Kateřina je vychovávána velmi přísně a jejímu vzdělání je věnována důsledná péče. Holčička nesmí nikdy zapomenout, z jaké rodiny pochází a jaké jsou do ní vkládány naděje. Její přirozené dětské chování a city jsou v ní výchovou potlačovány, někdy i dost krutě. Ani její velká láska k bratranci nesmí být naplněna, protože papež se rozhodl provdat ji za francouzského prince. Nešťastná čtrnáctiletá dívka přichází na francouzský dvůr, plný lesku a nádhery, ale také intrik a nenávisti, aby se stala nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále. Kateřina se do svého mladého a pohledného manžela zamiluje hned při svatební obřadu, ale on o ní nejeví nejmenší zájem - vášnivě miluje jinou ženu, mnohem starší než je on sám, Dianu de Poitiers. Kateřina nesmírně žárlí a přes všechna pokoření svého manžela miluje. Netrpělivě čeká na chvíli, kdy ho bude moct získat pro sebe. Po mnoha letech je štěstí téměř na dosah ruky, když nešťastná událost ukončí Jindřichův život. Kateřina, šílená žalem, začne plánovat velkolepou pomstu. Myšlenky na vraždu, které ji tak dlouho pronásledovaly, přestanou být jen jejím nejtemnějším přáním. Kateřina Medicejská se stává krutou vládkyní, které neradno stát v cestě...... celý text

Mladá Angličanka Cordelie Grantová zažila v době svého studia na exkluzivní dívčí škole ve Švýcarsku podivnou příhodu, která - aniž to Cordelie tuší - poznamená její další život: Jedné říjnové noci za úplňku se vypravila se třemi kamarádkami do lesa k Pilcherově skále, kde měly podle místní pověsti spatřit své budoucí manžely... Krátce po návratu domů odjíždí Cordelie do bývalého cisterciáckého opatství v Devonu, aby se plně věnovala povolání učitelky. Ovšem Jason Verringer, majitel opatství, který má pověst arogantního hrubiána, se všemožně snaží Cordeliino předsevzetí pokazit. Zatímco Cordelie odolává Jasonovým návrhům, školní rok klidně plyne. Události nabývají spádu, když jedna z Jasonových neteří uteče s neznámým mužem a její sestra vzápětí záhadně onemocní. Ukazuje se, že vše nějak souvisí s lesním přeludem z jedné téměř zapomenuté říjnové noci... I tentokrát Victoria Holtová dokázala, že její literární fantazie nezná hranic.

Cyklus Královny Anglie pokračuje příběhem francouzské princezny Kateřiny z Valois (1401 – 1437), dcery francouzského krále Karla VI., zakladatelky dynastie Tudorovců. Ta nám zde svěřuje svůj příběh, počínaje složitým dětstvím prožitým v nehostinném odlehlém domě, kam ji, její početné sourozence a nemocného královského otce odklidila ctižádostivá matka, usilující vládnout spolu se svým milencem a přitom užívat všech vzrušujících lákadel Paříže. Následuje další ponuré období, kdy je vyměněna za požadavky anglického krále Jindřicha V. na Normandii a Akvitánii, a stává se v r. 1420 jeho chotí a o rok později je korunována anglickou královnou. Toho roku se jí narodí syn, pozdější král Jindřich VI. Je jí však záhy odebrán, aby byl náležitě vychován v královském duchu. Zanedlouho umírá na zákeřnou nemoc i její manžel. Kateřina zůstává sama v cizí zemi. Nesmí se vrátit do rodné Francie, očekává se, že do smrti zůstane truchlící vdovou oplakávající smrt svého královského chotě. Ona však konečně poznává pravou lásku, odhazuje veškeré konvence, přes nařízení parlamentu zakazující její sňatek bez svolení krále se tajně provdá za rytíře Owena Tudora. Marně však manželé doufají, že se na ně ve víru válek zapomene…

Další část volného románového cyklu o královnách Anglie. Tentokrát příběh Kateřiny Howardové. Kateřina ze zchudlého rodu je vytržena z rodného domu a mládí tráví u své babičky, kde zjišťuje, že puritánství její ochránkyně není sdíleno jejími volnomyšlenkářskými přítelkyněmi s nimiž je vychovávána. Stává se dvorní dámou na dvoře Jindřicha VIII. Pohybuje se v okolí své lásky Thomase Culpeppera. Ale Kateřina padne do oka stárnoucímu nešťastně ženatému králi. I její život postihne neblahý zvrat...

Ve věku patnácti let je Marie Antoinetta, krásná a okouzlující nevěsta impotentního dauphina, vržena do versailleských intrik. Lehkomyslně a bezstarostně opovrhuje přísnou a vyčerpávající etiketou velkolepého dvora a odhaluje skutečnou povahu nenávisti… i lásky. Nad hlavou se však stahují mračna revoluce a Marie Antoinetta, která si chce pouze užívat života, až příliš pozdě pochopí, že cena za její potěšení bude velmi vysoká…

Toto je tragický příběh nešťastné královny, jenž nám ona sama vypráví, zasazený do bouřlivého období anglických dějin. Osud Henrietty Marie (1609-1669) se neblaze odvíjel od jejího narození; její otec, král Jindřich IV., byl zavražděn a ona vyrůstala na dvoře plném intrik. V patnácti letech ji vysvobodil budoucí anglický král Karel I., avšak jejich manželství začalo nešťastně, když katolická princezna odmítla protestantské ceremonie, což vedlo k tříletému manželskému nesváru podněcovanému nepřátelským vévodou z Buckinghamu. Z těchto pohnutých začátků vzešel jeden z největších milostných příběhů, kdy Henrietta Marie, oddaná lásce a nelítostná v nenávisti, stála po boku svého manžela až do jeho nešťastného konce. Kniha je svědectvím o jejich manželství, které se odehrávalo v období plném zvratů, kdy byli svědky pádu Strafforda a vzestupu nových velmožů. Po králově popravě se Henrietta nepohodla se svými racionálněji uvažujícími dětmi a odešla do zámku Colombes v jižní Francii, kde v osamění přemýšlí o minulosti a o chybách, které ji její hrdá povaha přinesla.

Války, nepokoje, náboženské neshody, nepřátelství parlamentu, dauphinovy intriky a hlad obyvatel – to vše se Ludvíka XV. vůbec nedotklo. Už nebyl Milovaný. Nevšímal si, jakému nebezpečí Francie čelí, a vyhledával útočiště v rozhazovačnosti, pošetilosti a neskrývané smyslnosti. Po smrti markýzy de Pompadour mu k přechodnému zapomnění pomohla řada krásných žen, ale až rozkošná madame du Barry v něm vyvolala pocit, že je opět mladý, žije a miluje.

Historický román o životních osudech proslulého francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského. Na pozadí historických skutečností a politických událostí sleduje autorka Jindřichův život od útlého dětství až do tragické smrti. Největší pozornost však věnuje Jindřichovu milostnému životu, jeho manželkám a milenkám. Je to barvitý obraz nástupu dynasti... celý text

Marta Leighová, osamělá dívka žijící ve viktoriánské společnosti, se stává guvernantkou v rodině podivínského majitele starobylého zámku v Thornwallu, jemuž zemřela za krajně podivných okolností manželka.

Po Richardově porážce a smrti se Henry Bolingbroke nechal korunovat (Jindřich IV.). Ale trpěl vážnou chorobou a byl obklopen nepřáteli – Welšany, Skoty i příznivci bývalého krále, a země byla neustále ohrožována povstáními. Dvoru dominoval jeho nejstarší syn Harry z Monmouthu nedočkavě čekající na příležitost zmocnit se koruny a vedoucí skandální život. Pak se Harry stal králem Jindřichem V. a nastala zázračná změna, z mladíka vyrostl velký král a hrdina od Agincourtu, a ze starého prostopášníka neúnavný církevní reformátor. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

První díl historické románové trilogie popisuje dramatické životné osudy zakladatele normanské královské dynastie Viléma Dobyvatele

Isabela a Ferdinand vládnou nově spojenému Španělsku a zdá se, že jejich odhodlání vybudovat silný stát, o kterém vždy snili, je neotřesitelné. V posledních letech Isabeliny vlády Ferdinand očekává od svých dcer, že jeho ctižádosti napomohou, avšak manželka je rozpolcená mezi jeho velkolepými plány a láskou k dětem. Postupem času začínají mít panovníci pocit, jako by na královském rodu leželo prokletí – po nešťastném zásahu osudu v srdci rodiny postihuje dcery Španělska jedna tragédie za druhou. Infantka Isabela zůstává vdovou se zlomeným srdcem, Janu dohání manželovo záletnictví k zničujícímu šílenství a Kateřina opouští oddanou rodinu, aby se stala Kateřinou Aragonskou, manželkou Jindřicha VIII. a anglickou královnou…. Z cyklu Isabela a Ferdinand (3)

Francie dychtivě očekává den, kdy mladý král, Ludvík XV., dosáhne zletilosti a vymaní se z područí svých ministrů. Země doufá, že Ludvík vrátí Francii slávu a blahobyt. Jeho však příliš vzrušuje lov a hazardní hry, než aby si všímal boje o moc, který probíhá na jeho vlastním dvoře, a nejeví o vládu zájem. Brzy okusí smyslná potěšení, která mu nabízí řada dychtivých milenek, od něžných krásek až po slavnou markýzu de Pompadour. A Francii nezbývá než přihlížet, jak jejich krále ovládají ženy… Sémě revoluce začíná pomalu klíčit. Jak ještě dlouho zůstane Ludvík milovaným

V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou. Ačkoli se jí celý život věnoval, proslavil se svými nespočetnými milostnými dobrodružstvími. A tak Alžběta jen doufala, že královy aféry nezničí jejich život, a rodila mu stále další a další děti. Eduard byl stejně prudký a ukvapený v politice jako v osobním životě. Stále středem pozornosti, ať se nacházel mezi přáteli či nepřáteli, měl nádherné vzezření i vystupování a byl milován svými blízkými. Podobal se svému oblíbenému symbolu – zářivému slunci obklopujícímu yorskou růži. Z cyklu Dynastie Plantagenetů.

Hrdinný Eduard, Černý princ, umírá dříve, než jeho již senilní otec, a dědicem trůnu se stává jeho mladý syn, Richard z Bordeaux (Richard II., 1367 – 1400), jehož obklopují ambiciózní strýcové. Nejstarším z nich je John z Gauntu, který se po svatbě s Blanche z Lancasteru stal vévodou a po králi nejbohatším a nejmocnějším mužem v zemi, a je také tím, kdo nejvíc touží po koruně. Při povstání sedláků vedeném Watem Tylerem prokáže mladý Richard jak odvahu, tak vojenské schopnosti v bitvách u Mile Endu a Smithfieldu, a zdá se, že bude dobrým panovníkem. Žije ve šťastném manželství s Annou Lucemburskou, ale jeho extravagance a sklon k tomu obklopovat se svými oblíbenci jej přivádí do neustálých konfliktů. A tak musí nakonec čelit obžalobě lordů hrozících sesadit jej z trůnu a omezujících jeho moc. Živý obraz dvora ukazuje královy pošetilosti, i jeho oddanost příteli Robertu de Vere a lásku k oběma královnám, bystré Anně, a po její smrti i Isabelle. Ale také jeho zaslepenou cestu ke katastrofě. Nikdy Lordům odvolatelům nezapomněl utržené příkoří a krutě se pomstil. Tuto ránu mu však syn Johna z Gauntu, Henry z Bolingbroke, tvrdě vrátil, zbavil jej trůnu a uvěznil na hradě Pontefract. Dynastie Plantagenetů

Vilém Dobyvatel, vítěz ve slavné bitvě u Hastingsu a zakladatel normanské dynastie anglických králů, zanechal po sobě tři velmi odlišné syny. Vilém Rufus, Robert a Jindřich jsou spolu v neustálých sporech o majetek a moc v Anglii i v Normandii. Všichni společně proto hrají klíčovou roli v této rušné době, kdy se vyostřují mocenské boje i konflikt mezi církví a státem. Nevinná saská princezna Edita zatím vyrůstá v klášteře, v němž je její nelítostná teta abatyší. Statečný vzdor mladé princezny, její obdiv k Jindřichovi a posléze i její rozčarování utvářejí tklivý milostný příběh kontrastující s bouřlivou a mnohdy krutou dobou.

Kniha líčí tragické osudy Kateřiny Howardové a Anny Boleynové, dvou ze šesti Jindřichových žen, které skončily kvůli politickým intrikám na popravišti.

Romantický napínavý příběh z přelomu minulého století nás zavádí do míst,která anglická spisovatelka Victoria Holt obdivovala po celý svůj dlouhý,plodný život na drsném a krásném pobřeží jihoanglického Cornwallu . Menfreya strobylé šlechtické sídlo,jehož cimbuří se tyčí vysoko na útesu nad mořem,okouzlí hlavní hrdinku Harrietu Delvaneyovou jednou provždy. Harriet na tomto kouzelném místě nalézá nakonec svou celoživotní lásku.

Španělsko je v patnáctém století zmítáno intrikami a ohroženo občanskou válkou. Mladá Isabela se stává figurkou své duševně vyšinuté matky a posléze prakticky vězeňkyní u prostopášného dvora svého nevlastního bratra Jindřicha IV. Opravdu je již v pouhých šestnácti letech předurčena k tomu, aby se stala obětí královniny pomsty, arcibiskupovy ctižádostivosti a žádostivosti chlípného dona Pedra Giróna? Ačkoli je ochromená zármutkem a strachem, zůstává odhodlaná provdat se za Ferdinanda, pohledného mladého aragonského prince, svého jediného pravého snoubence.

Autorka líčí osud poslední Jindřichovy manželky Kateřiny Parrové. Ta vstupuje do manželství s králem s rozpaky a obavami. Musela se vzdát své lásky k admirálu Seymourovi a naděje na klidný život mimo dvorských intrik a nyní musí čelit složitým vztahům mezi Jindřichovými dětmi a vyrovnat se s řadou pletich. Do Jindřichovy smrti je mu ale oddanou ženou a laskavou královnou, která získala sympatie většiny dvora. Po králově smrti prožívá načas skutečné štěstí jako manželka admirála Seymoura, ale jeho ctižádostivost ji na sklonku života připraví o lásku i o důvěru. Umírá unavená, zklamaná a zatrpklá.

Tři historické novely známé autorky jsou věnované životním příběhům tří slavných travičů - Cesare Borgii, Marie d'Aubray a lékaře Edwarda Pritcharda.

S historickou přesností a poutavým stylem pokračuje Jean Plaidy vzrušující plantagenetskou ságu příběhem Jana, kdysi soupeře a teď následovníka Richarda Lví srdce. Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože ačkoli nemá nejlepší pověst, Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince. Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá a prudká povaha, krutost, lenost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. Janova vášeň ke krásné teprve dvanáctileté Isabelle z Angouleme a její únos se stanou jednou z příčin vedoucích ke ztrátě zámořských území. A když začne být zřejmé, že Arthur skutečně ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele. Jan téměř přijde o korunu, papež uvalí na zem klatbu a cizinci opět útočí na anglickou půdu. Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.

Poté, co byl, z příkazu své manželky Izabely a jejího milence Rogera de Mortimer, král Eduard II. barbarsky zavražděn v berkleyském hradě, stává se novým králem teprve čtrnáctiletý Eduard III. (1312 – 1377). Ten je již zamilován do Philippy z Hainaultu a královna, aby odvedla jeho pozornost od otcovy smrti, mu povoluje svatbu. Eduard si nárokuje také francouzský trůn po své matce, která byla dcerou Filipa IV. a tuto ambici v něm podněcuje Robert z Artois, nenávidící francouzského krále, který přijel do Anglie s úmyslem vyprovokovat válku mezi oběma královstvími. Eduard se nechce pustit do nebezpečného dobrodružství, ale nakonec je Robertem vyprovokován. Ten uloví volavku a na banketu ji upečenou předloží králi a přitom jej přirovná, za jeho nechuť k útoku na Francii, k tomuto mírnému ptáku. A Eduard, aby nebyl považován za zbabělce, přísahá, že Francii dobude. Na Eduardově nádherném středověkém dvoře se pohybuje mnoho pozoruhodných postav, jež po sobě zanechaly historickou stopu. Především jeho milující žena Philippa a jejich děti, z nichž vyniká slavný Černý princ, hrdina od Crécy a Poitiers, zkažená královna matka Isabela a další. Mezi všemi však vyniká král, pohledný a silný, velký vůdce, shovívavý otec a milující manžel., vítězný ve válkách a vedoucí svou zemi k prosperitě. Z velkého muže se však nakonec stává slabý stařec ovládaný intrikami své milenky. Dynastie Plantagenetů

O trůn a lásku Ústředními postavami třetího závěrečného dílu triologie o vládě normanských králů v Anglii jsou krásný a slabošský synovec Jindřicha I.Štěpán a králova ctižádostivá dcera Matylda.Mocenský boj jim komplikuje vzájemná vášnivá láska střídající se s nenávistí.

Historický román o osudech královny Marie Stuartovny, která se zapsala do anglických dějin jako velmi pozoruhodná žena. Marie Stuartovna se stává skotskou královnou již v útlém dětství. Za svůj nezáviděníhodný život vystřídala několik manželů, kteří se sňatkem s ní snažili upevnit svá mocenská postavení. Její tchýně Kateřina Medicejská, toužící ovládnout sama francouzský trůn, posílá mladičkou Marii Stuartovnu do Skotska, kde však coby katolička nenachází u protestantských poddaných porozumění a dochází dokonce k povstání. Autorka líčí skotskou panovnici Marii Stuartovnu jako osobnost něžnou i prchlivou, která dovedla být nejen okouzlující ženou, ale i vražedkyní.

Časného letního rána roku 1837 probudili princeznu Viktorii a oznámili jí, že bude královnou. Teprve osmnáctileté princezně, která vyrůstala v područí despotické matky, se ani nesnilo, čeho všeho bude svědkem. .. V jednadvaceti letech se provdala za svého bratrance, německého prince Alberta, jehož hluboce milovala. Pod jeho vedením se z bezstarostné princezny brzy stala vznešená královna, oddaná svému lidu. Vnitřní síla ji provázela životem přes narození jejích dětí, ztrátu milovaného manžela i klepy týkající se rodinných skandálů... Autorka se vžívá do role královny Viktorie a formou zápisků a vzpomínek líčí její život od narození po pokročilé stáří. Vypráví o jejím dětství, přísné matčině výchově i rodinných vztazích, v nichž se z důvěřivého a nevinného dítěte stává samostatná a odhodlaná žena, která své zemi vládla neuvěřitelných šest desetiletí.

V prvním dílu životopisného románu o pohnutém osudu Lucrezie z rodu Borgiů jsme hrdinku opustili ve chvíli, kdy se jí narodil prvorozený syn a zákeřná ruka vraha zakončila život jejího milovaného. Tento druhý díl zachycuje šťastné i hořké chvíle života dívky, nevyhnutelně poznamenané pečetí Borgiů.

Historický román anglické autorky pokračuje v líčení anglických dějin za vlády Jindřicha VIII. příběhem filozofa Thomase Mora. Budoucí kancléř v mládí váhá mezi mnišským životem a kariérou právníka. Zvítězí světská kariéra a on se brzy stane člen městské rady v Londýně. Po smrti Jindřicha VII., kterého si znepřátelil svým vystoupením v parlamentě, mu mladý Jindřich VIII. nabídne místo kancléře. Jeho postavení u dvora se zdá být neotřesitelné, zlom však nastane v okamžiku, kdy se Jindřich VIII. rozhodne rozvést s Kateřinou Aragonskou, aby se mohl oženit s Annou Boleynovou. Spravedlivý a čestný kancléř odmítne panovníka podpořit a podepíše si tak ortel smrti.

Historický román o Kateřině Aragonské, první manželce anglického krále Jindřicha VIII. Jindřich VIII. nedokázal s Kateřinou Aragonskou zplodit mužského potomka, dědice. Král je v manželství nespokojený, zvláště poté, co poznal půvabnou Annu Boleynovou. Když papež odmítne jeho manželství zrušit, Jindřich se prohlásí hlavou anglikánské církve, manželství s Kateřinou anuluje a ožení se s Annou Boleynovou. Odstraní všechny své skutečné i domnělé odpůrce a očekává narození vytouženého dědice. Anna Boleynová však rovněž porodí dceru...

Šťastné dětství Anny z Yorku je brzy narušeno „válkou růží“ – mocenskými boji mezi Yorky a Lancastery a ambicemi jejího otce. Annina romantická povaha, kterou nezajímá ani bohatství ani moc, se ocitá tváří v tvář realitě doby, v níž přátelství a sňatky představují především obchod. Intriky se nevyhnou ani jí a stává se prostředkem svého otce k upevnění moci a bohatství. Na čas se jí začne dařit uskutečňovat své dívčí sny a přání, ale štěstí jejího rodinného krbu je přetrženo - ačkoliv po tom nikdy netoužila, stává se anglickou královnou...

Děj knihy, odehrávající se v minulém století, vypravuje příběh vášnivé lásky mezi dívkou vychovanou v klášteře a krásným cizincem. Vinou nenávisti a zrady se tato láska mění v tragédii.

Zvěsti o mučednictví Tomáše Becketa se rozšiřují po celém křesťanském světě a vina padá na hlavu Jindřichovu. Dva roky na to je Tomáš kanonizován a postavení Jindřicha Plantageneta (Jindřich II., 1133 - 1189) je na pováženou - za svou účast na Becketově vraždě je pronásledován samotným papežem, a ví také, že má velkého nepřítele ve své manželce Eleanoře za svou dlouhotrvající nevěru s Rosamundou Cliffordovou. Elenor si žádá pomstu a s pomocí francouzského krále Filipa štve své syny proti jejich otci i jednoho proti druhému. A starý orel Jindřich musí přemoci neposlušnost a intriky svých nebezpečně kroužících potomků. Cyklus Dynastie Plantagenetů

Dramatický a barvitý román anglické autorky je věnován osudům skotské královny Marie Stuartovny po jejím návratu zpět do Skotska. Královna prchá před nevlastním bratrem Jakubem na anglické území, ale Alžběta ji opět zradí ze strachu, že by ji Marie svým manželským původem mohla zbavit trůnu. Jejím dvěma milencům jde pouze o moc a tak i Mariiny lásky končí tragicky. Alžběta Marii uvězní, ponechá jí jen část její družiny a nejnutnější životní potřeby, střídá žalářníky i nehostinné hrady jako vězení. Ze strachu o svou moc bojuje Alžběta proti Mariině katolické opozici, obžaluje ji z pokusu o královraždu a nekonec nechá potupně popravit.

Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej. Richardův život je jedním velkým dobrodružstvím, avšak román není jejich výčtem, ale odhalením svérázné povahy nejromantičtějšího krále Anglie. Doba, v níž rytířství a krutost kráčejí ruku v ruce, se blyští nádherou a barvami a obydlují ji takové postavy, jako mazaný král Francie, jemuž srovnání s anglickým sokem nedá spát, Richardova královna Berengária, které se nikdy nepodařilo získat takové místo v jeho srdci, po němž toužila, sestra Joanna, která jej zbožňovala a přesto se mu vzpírala, násilnický a zrádný bratr princ Jan i stárnoucí královna Eleonora. Ale všemu dění dominuje romantický panovník, jehož lví srdce nezná strachu, jak uznávají jeho přátelé i protivníci. První vydání.

Jindřich VI. byl mladým králem obklopeným ctižádostivými lidmi. Tři ženy, které vstoupily do jeho života, hluboce a trvale ovlivnily i celou historii. Jindřichova matka, Kateřina z Valois, se zamilovala do Owena Tudora a společně založili tudorovskou dynastii. Johanka z Arku, selská dívka, která za svou zem obětovala život, pronásledovala Jindřicha až do jeho smrti. A až příliš ctižádostivá Eleanor z Gloucesteru svými intrikami ohrozila život mladého krále a draze za své činy zaplatila… Z cyklu Dynastie Plantagenetů

Jaká vlastně byla Lucrezia Borgia? Madona nebo nenávistná vražednice? Něžná a nezáludná dívka, či zhýralá milenka vlastního bratra? To jsou otázky, na které se snaží ve svém dvoudílném historickém románu odpovědět autorka. Na základě archivních dokumentů rekonstruuje příběh papežovy dcery Lucrezie, která se marně snaží uniknout svému osudu.

Románem Vdova z Windsoru se uzavírá čtyřdílný historický seriál z nejslavnějšího údobí britských dějin, z doby života a vlády královny Viktorie. Po smrti Alberta, prince manžela, se královna hotoví strávit zbytek života tím, že bude svou jedinou lásku oplakávat. Začíná se důsledně stranit veřejného života - k velké nelibosti rodiny, vlády, ale i svých poddaných. Uvědomuje si, že k vládě ji není třeba: její premiéři, břitce kousavý Palmerston, únavný Gladstone i duchaplný Disraeli řídí impérium k jeho dalšímu rozmachu, čímž se období jejího panování natrvalo zapisuje do historie.

Hrdinka je vychována v anglické rodině bohatých obchodníků s hedvábím a její původ je obestřen tajemstvím. Provdá se šťastně za jednoho ze synů pěstounské rodiny, ale brzy za podezřelých okolností ovdoví. Rozhodne se pro nezávislý život a zařídí si módní salón. Další život jí pak přináší postupné odhalování pravdy o její rodině, pocházející ze znepřáteleného francouzského hedvábnického klanu. Romantické rozuzlení a téměř detektivní zápletka charakterizují a potvrzují její styl.

Romantický dobrodružný příběh plný hádanek, lásky a skrytých nebezpečí. Jane jako novomanželka poprvé vstupuje do Domu tisíce luceren, domu opředeném legendami a pověstmi.

Když Vilém X. umírá, ponechává vévodství akvitánské v rukou své patnáctileté dcery Eleonory (Eleanor d' Aquitanie, 1121 - 1204). Avšak takové postavení neprovdané ženy by mohlo uvrhnout celé království do nebezpečí. Proto na smrtelné posteli píše Vilém poslední vůli, která by měla jeho dceru i vévodství ochránit - přislibuje její ruku budoucímu francouzskému králi. Eleonora vyrůstá v krásnou a romantickou královnu, avšak svou pevnou vůli zdědila po královských předcích a je proto rozhodnuta neomezeně vládnout Akvitánii opřena o moc svého manžela. Její odhodlání nezná hranic a Eleonora se v nadcházejících letech stane jednou z nejskandálnějších královen historie. Cyklus Dynastie Plantagenetů

Marie vyrůstala jako nevinné, duchovně zaměřené dítě, oddané svému zbožňovanému otci, králi Jakubovi II. Její šťastné a prosluněné dětství ji žádným způsobem nepřipravilo na kruté zrady, které ji v životě měly potkat. Marie je nucena vdát se za zarputilého a vzdáleného Viléma Oranžského, jehož jediným zájmem je získat korunu, kterou mu tato nevěsta může přinést. Je vytržena z lůna své milující rodiny a poslána do Haagu, ke dvoru plnému intrik a zrady. Zde se její jedinou oporou stává dvorní dáma Alžběta Nilliers, jejíž soupeření o Vilémovu přízeň však přináší Marii pouze trýzeň. Odvážná Marie je ale odhodlána nepodlehnout beznaději, nicméně ji ještě čeká osudová zkouška - zápas Viléma s Jakubem o anglický trůn. Marie si bude muset zvolit stranu - je pro ni důležitější být Jakubovo dcerou, nebo Vilémovou ženou?

Sussanna Pleydellová je okouzlující navinná dívka,která má zvláštní moc - dar léčit.Po sňatku s dvorným Aubreyem očekává,že bude šťastně žít.Přichází rozčarování,vzala si muže,který skrývá své neblahé tajemství.poznává se s jiným mužem - doktorem Damienem.Udeří další neštěstí a teprve cestou k exotické Konstantinopoli a k hrozným nemocničním pokojům v lazretech se potká tváří v tvář se svým osudem a pozná pravdu o doktoru Damienovi ...... celý text

Postupně se stávalo zřejmým, že Jindřich VI. je sice dobře uzpůsoben pro královský život, ale již méně pro vládu nad říší. Kromě toho na svou příležitost čekal Richard, vévoda z Yorku, který byl přesvědčen, že by byl nejen lepším panovníkem, ale že má i větší právo na trůn. V těchto neklidných časech přichází do Anglie Markéta z Anjou, která zdědila sílu své babičky Yolandy Aragonské i své matky Isabelly z Lorraine, vládnoucí za svého muže. Anglii vládnou hrabě z Warwicku a Richard z Yorku a schyluje se k válce růží. A když se krále zmocní dědičná duševní choroba, musí královna sama bojovat za svou korunu a synovo dědictví. Štěstěna přechází z jedné strany na druhou, dokud se neobjeví mladý Eduard a nedobude korunu. Vášnivá a impulzivní Markéta však bojuje až do hořkého konce. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

První polovině třináctého století dominovaly v Evropě dvě mocné ženy. Obě krásné, hrdé a ctižádostivé. Obě byly panovnicemi nejmocnějších a navíc sousedících říší a musely se nevyhnutelně dostat do konfliktu. Přece se však velice lišily. Isabella z Angouleme, žena anglického krále Jana, byla plamenná, nemilosrdná a vášnivá. Svou krásu a smyslnost nosila jako zářící klenoty, kterými zlákala všechny muže, s nimiž se střetla. Blanka Kastilská, žena francouzského krále Ludvíka VIII., byla líbezná, vyrovnaná a silná. Odívala se do své královské vznešenosti a cti jako do šatů. Blanka na první pohled odkryla zlo skrývající se v krásném těle Isabellině. A takto zrodivší se nenávist ji nikdy neopustila, a byla opětována - Isabella se nezastavila před ničím, jen aby zničila francouzskou královnu. Cyklus Dynastie Plantagenetů.

Románem Urozená zajatkyně se otevírá tetralogie z nejslavnějšího údobí britských dějin, z doby života a vlády královny Viktorie. Mladou princeznu Viktorii odmalička přísně střežili hluboko v útrobách Kensingtonského paláce. Nebylo divu: vždyť byla jedinou právoplatnou dědičkou trůnu. Vnímavá dívka to brzy pochopila - a začala si uvědomovat i to, že v paláci není obklopena pouze přáteli. Nebezpečí jí hrozilo zejména od pletichářského vévody z Cumberlandu, který neúnavně hledal cestičku, jak se Viktorie zbavit, aby sám stanul v čele impéria. Přestože princezna vyrůstala v hojnosti, zachovala si z mládí pramálo opravdu příjemných zážitků. Sužovala ji naprostá ztráta soukromí a jen málokdy směla do společnosti - stala se prostě urozenou zajatkyní. A v této nedobrovolné roli upřela všechny své naděje ke dni s velkým D - k datu svých osmnáctých narozenin, k okamžiku, kdy začne vládnout podle svých představ.

Tamar, černovlasá dívenka, vyrůstá ve městě Plymouthu ve světě pověr a náboženské nesnášenlivosti do odvážné a krásné dívky. Ke svému neštěstí se značně odlišuje od svých vrstevníků a za to musí pykat. Většina lidí včetně její matky je přesvědčena, že je dcerou samotného ďábla. Zdá se, že Tamar nemůže uniknout a očekává ji strašlivá smrt, zvlášť když do Plymouthu přijede Simon Carter, pověstný vymítač d‘ábla. Inteligentní Tamar však přitahuje pozornost dvou dalších mužů, a ti ji také pomohou uniknout ze spárů krutého náboženského fanatika. Je stejně jako řada jiných obětí, pro něž se život doma stal nesnesitelným, odhodlána přeplout oceán, aby nalezla nový a lepší domov.

Slavná aféra s diamantovým náhrdelníkem otřásla francouzským trůnem a uspíšila revoluci, která Ludvíka XVI. a Marii Antoinettu přivedla na popraviště. Otázkou je, jak mohla být tak neskutečně odvážná a složitá intrika vůbec zdárně provedena. Jak mohl být francouzský princ a kardinál tak důvěřivý a neprohlédnout roli, která mu byla přisouzena? Jak mohl někdo drzé ale bezvýznamné ženě svěřit šperk představující nesmírné jmění? Kdo celé spiknutí zosnoval? Jean Plaidy nabízí vysvětlení opřené o její hlubokou znalost historie a psychologie v napínavém romantickém příběhu.

Carmel Marchová je nalezené cikánské dítě, přijaté jen z nutnosti na Commonwood společensky vysoce postavenou anglickou rodinou konce 19.století. Ač byla formálně adoptována, cití, že mezi příbuzenstvo nepatří, a když se kvůli hrůzné tragédii rodina rozpadá, musí náhle opustit i tu trochu jistoty, kterou zde našla. Její milovaný strýček Toby, námořní kapitán, ji s sebou odváží do Austrálie, země plné dobrodružství, kde prospektoři hledají černé opály a kde ji přes mnohá trápení čeká nový život. Carmel však stále pronásledují tajemné události z dětství na Commonwoodu a ví, že se musí vrátit, aby odhalila pravdu o temných okolnostech, které zastínily její původ a její dosavadní život...... celý text

Historický román oblíbené britské spisovatelky J. Plaidy zachycuje život a osudy milence královny Alžběty I., lorda Roberta Dudleyho, hraběte z Leicesteru.

Počátek dramatického příběhu je datován do roku 1572. Isabella de Ariz, dcera významného andaluského šlechtice, se má provdat za staršího ze dvou synů spřátelené rodiny Carramadino, vážného a zbožného Dominga. Dívka je zklamaná, neboť miluje jeho mladšího bratra Blasca. Věří, že Blasco její lásku opětuje a zachrání ji, ještě před svatbou pro ni přijede a odveze si ji s sebou do Madridu, kam ho jeho rodiče nechali vyslat do královských služeb. Jenže Isabellina láska je zaslepená, Blasco ve skutečnosti miluje její cikánskou služebnou Biancu. Vše se dále komplikuje, když dům de Arizů přepadnou piráti a jejich kapitán mladé ženy odvleče do anglického Devonu.

Po smrti Jindřicha III. se jeho syn Eduard (1239-1307) vrací ze Svaté země. Silný muž oddaný svému poslání má však i slabinu - lásku ke své rodině. Jeho snem bylo sjednocení království anglického, skotského a waleského. A to se mu téměř i podařilo, přemohl ve Walesu vládnoucího Llewellyna i skotského hrdinu Williama Wallace. Eduard Longshanks patřil k největším anglickým vládcům, silný a spravedlivý, i krutý, když to považoval za nutné. Umírá však v nejistotě, úkol není dokončen a koruna připadne rozmařilému synovi. Z cyklu Dynastie Plantagenetů.

Noelle Tremastonová, dcera proslulé muzikálové herečky Desirée, vyrůstala v divadelním prostředí, obklopená zpěvem, tancem a veselými večírky. Když však Desirée zemře na neznámou chorobu, Noellin bezstarostný život se rázem změní. Ujme se jí matčin přítel Charlie Claverham a dívka s ním odjíždí na venkov, kde poznává zcela nový životní styl. Bojuje s chladnou a upjatou Charlieho ženou, seznamuje se s mladou archeoložkou Fionou i s její bláznivou babičkou, která věští budoucnost, a zvolna se sbližuje s Charlieho synem Roderickem, u něhož nachází útěchu. Když se Noelle ocitne společně s lady Claverhamovou v ohrožení života, prožitý strach je sblíží a zdá se, že jejímu sňatku s Roderickem už nestojí nic v cestě. Potom však hrozná zpráva udělá rázný konec nadějím na šťastný život a Noelle odjíždí ve snaze zapomenout do Francie, kde sice poznává nové lidi, ale vzpomínky na svou anglickou lásku zahnat nedokáže. S jejím osudem si ještě krutě pohraje francouzsko-pruská válka a další rána přichází od samotného Rodericka, o jehož svatbě se dozvídá z dopisu své přítelkyně...

Když se Izabele, po mnoha útrapách a zklamáních, podaří vdát se za Ferdinanda, překonává všechna nebezpečí v víře ve vlastní osud. Po pokoření Portugalska je královský dvůr svědkem vzestupu Tomase de Torquemady a vzniku obávané inkvizice. Avšak také příchdo Kolumbova, který opouští svou lásku aby mohl vyplnit své sny. Ambiciózní a nespolehlivý Ferdinand touží jen po tom, aby mohl vést své voje proti maurským pevnostem. Izabela je přesvědčena, že spolu dokáží zformovat a sjednotit celé Španělsko a vtisknout mu slavnou budoucnost.

Historický román o Jindřichu VIII. a jeho první manželce Kateřině Aragonské. Román sleduje období, kdy tento velký anglický král dospívá z chlapce v muže a kdy se teprve tvoří jeho základní charakterové rysy. Příběh jeho prvního, nepříliš šťastného manželství,je podán jako typicky ženská četba.

Román Hadí léčka nás zavede při líčení dramatických osudů mladičké Daviny Glentyrové ze skotského Edinburghu až do Jižní Afriky.Tam však vypukne burská válka a navíc je Davina na stopě zákeřnému vrahovi.

Eduarda II. (1284 - 1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandálním i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude. Největším protivníkem však byla jeho zhrzená, trpělivě čekající manželka. Když se zamilovala do Rogera de Mortimer a spojila se s ním, nastal její čas. Pošetilého krále pak čekala jen strašná smrt za hradbami berkeleyského hradu.

Kate, dcera anglického malíře miniatur, zdědila talent svého otce a ve Francii slaví velké umělecké úspěchy, pozná ale i drsné stránky života. Rozhoduje se však , že bude osudu vzdorovat. Ačkoli její boj není zdaleka jednoduchý, pomáhá jí její velká láska, která má své prostředky, jak dosáhnout vítězství...

V románu Za Modrými horami autorka čtenáře vrací do Anglie konce l8. století, aby vylíčila strastiplné osudy Kitty Kennedyové a jejího rodu. Kitty se sice vdá za svou životní lásku Darrella Greye a zdá se, že její život bude jako každý jiný. Avšak peripetie osudu ji a jejich dcerku oddělí od manžela na dlouhých třináct let, která Kitty prožije stejně klidně v manželství s nemilovaným velkostatkářem Georgem Haredonem. Opětovné setkání s Darrellem však pro ni znamená další životní zlom. Navzdory všem přísným dobovým konvencím s ním uprchne do Londýna, kam ji později následuje i dcerka Carolan. Nástrahy života na pokraji bídy i londýnského polosvěta uvrhnou nevinnou Carolan do vězení, odkud je trestaneckou lodí deportována do Austrálie, osidlované na přelomu 18. a 19. století první generací evropských osadní ků i vyhoštěných trestanců. Stejně jako o generaci dříve její matka, ani Carolan nenalezne štěstí v lásce a její hluboký a bouřlivý vztah k volnomyšlenkáři Marcusovi se nenaplní. Carolan se však poštěstí uniknout z bezprávného postavení trestankyně a dokonce vystoupí na výsluní společnosti bouřlivě se rozvíjejícího města Sydney. Teprve její dcera Katharine nachází spolu s Marcusovým synem Henrym osobní štěstí i životní náplň v budování domova na novém kontinentu. Skutečným i symbolickým cílem dětí prvních australských osídlenců se stává obtížné překročení pásma Modrých hor.

Jednou z nejvýraznějších královských dynastií na území dnešní Velké Británie byli bezesporu Tudorovci, kteří vládli na anglickém trůnu téměř 120 let. Jak se ale na trůn vlastně dostali? Prvním panovníkem z tohoto rodu byl Jindřich VII. Tudor. Právě o tom, jak se přišel k vládě nad Anglií, vypráví publikace s názvem Nejistá koruna. V knize Nejistá koruna se čtenář dozví o tom, jak byl Jindřichův nárok na trůn zpočátku velice slabý. Byl to až jeho politický sňatek s Alžbětou z Yorku, díky němuž Jindřich zajistil korunu jak pro sebe, tak pro své potomky a díky kterému také spojil dva soupeřící rody. Nejistá koruna poutavou a čtivou formou vypráví o Jindřichově nástupu na trůn, o celé jeho vládě, která trvala 24 let, a končí korunovací jeho nástupce a zároveň syna Jindřicha VIII. Ti čtenáři, kteří se rádi zajímají o historii a chtějí se dozvědět něco více o dynastii Tudorovců, by měli sáhnout právě po tomto povedeném počinu.

Anglie byla neklidná a král Jindřich, ač měl dobrou vůli a snahu, byl slabý a nedokázal zkrotit barony pamatující vládu jeho krutého a neschopného otce Jana. Magna Charta byla zaklínadlem a symbolem triumfu šlechty nad králem a jemu nebylo dopřáno, aby na to zapomněl. Konečně král nachází oporu v nejkrásnější ze čtyř dcer hraběte z Provence, jež všechny se staly královnami, kterou si slavnostně bere v lednu roku 1236. Ovšem stává se jejím otrokem a jeho poddaní nesdílejí jeho radost z darů a povyšování královniných příbuzných. Revolta je nevyhnutelná a do jejího čela se staví dobrodruh Simon de Montfort, jenž se tajně oženit s královou sestrou. Po bojích slabý král ustupuje a Montfort zřizuje první parlament. Avšak i v těchto těžkých časech je Jindřich věrně podporován celou rodinou a z královny se stává vůdčí osobnost nejen na dvoře, ale v celém království. Díky ní je šťastným mužem, i když jej vlastně téměř připravila o království.

Osudy španělské infantky Kateřiny Aragonské, první manželky Jindřicha VIII., v počátečních letech u anglického dvora.

Třetí část čtyřdílného románového cyklu o životě a vládě anglické královny Viktorie je věnována především osobnosti jejího manžela prince Alberta. Autorka líčí Albertův život od dětství v rodině vévody Sasko-Koburského, období dospívání a rodinných intrik, ale převážnou část knihy věnuje Albertovu životu po boku královny Viktorie. Manželství neprůbojného prince s cílevědomou panovnicí se neobešlo bez konfliktů a kompromisů, s přibývajícím věkem se však oba manželé stále více věnovali rodinným záležitostem a péči o svých devět dětí a přes všechny občasné neshody je navzájem pojil hluboký cit.

Románem Chlípný král pokračuje autorka v mistrovských líčeních běhu anglických dějin. Román zachycuje dějinnou éru anglického krále Karla II., v jehož životě hrály značnou roli ženy. Pro svou mladší sestru Minette byl Karel víc než bratr - byl její hrdina a ochránce. Pro Lucy Watersovou, svou první milenku, byl víc než milenec. Byl veselý, vtipný a laskavý muž a měl v sobě něhu, která Lucy dojímala. Právě tyto dvě ženy poskytovaly Karlu II. pevný bod, útočiště, do kterého se pokaždé rád navracel. Právě jejich očima sledujeme mladého muže z královského rodu, jak bloudí Evropou a snaží se nalézt politické spojence, které potřebuje k tomu, aby mohl opět vystoupit na anglický trůn. Moc mu chutná, ano, touží po ní, ale pro muže jako Karel II. byla možná na prvním místě láska…

Historický román anglické autorky zachycuje první roky vlády královny Viktorie od roku 1837 až do jejího sňatku s princem Albertem. První léta panování královny, která nastoupila na trůn jen krátce po svých osmnáctých narozeninách, provázejí intriky, skandály a konflikty s ambiciózní a panovačnou matkou a jejím přítelem Johnem Conroyem. Rádcem a ochráncem královny je v těchto letech vychytralý, lehce cynický a loajální kancléř lord Melbourne, k němuž ji poutá zvláštní důvěryplný vztah a který je královninou oporou až do chvíle jejího sňatku s princem Albertem.

Historical novel set during the Wars of the Roses, based on the life of Anne Neville, daughter of the great Earl of Warwick. Suitable for adult literacy and learners of English as a second language.

A recreation of the life of Marie Antoinette through her letters and memoirs. Other work by the author includes Lord of the Far Island, Snare of Serpents and Mistress of Mellyn.

Charles II, the Merry Monarch, is determined that his people shall know peace and religious freedom. But the shadows cast over the throne by his son Monmouth and his wayward, Papist brother, the Duke of York, are proving too much for his popularity. Amidst these dramatic events that shaped Restoration England our promiscuous regent was often to be found in the company of his many woman. Including the ready arms of little Nell Gwyn, his buxom, pretty and witty mistress. Here Plaidy brings to life the various loves and political losses of one of our most amorous Kings.

Romantický ženský román o velké lásce se odehrává v polovině 17. století částečně ve Francii, částečně v Anglii. Páté pokračování ságy Dcery Anglie. Po občanské válce se následník anglického trůnu Karel II. skrývá ve Francii a s ním i jeho přívrženci. Hrdinkou příběhu je dcera Karlova generála, která se za nepřítomnosti rodičů stará o sourozence. Její život se prudce změní s příchodem kočovné herecké společnosti a půvabné herečky, která má od této chvíle osudový vliv na dívčin život. Hrdinka se provdá za dědice velkého majetku, ale herečka neustále negativně ovlivňuje její osud, je příčinou smrti manžela i dalších dramat, které dívce dlouho brání nalézt svou životní lásku.