Vladimir Galaktionovich Korolenko byl uznávaným novinářem a humanitárním pracovníkem, jehož dílo se často vyznačovalo drsnými popisy přírody inspirovanými jeho zkušenostmi ze sibiřského exilu. Silný kritik carského režimu i bolševiků Korolenko využíval své povídky k odhalování nespravedlností a útlaku. Jeho literární kariéra, byť přerušená politickým pronásledováním, vynesla díla jako „Makarův sen“ a „Slepý hudebník“, které čtenáře vtahují do hlubokých lidských příběhů a morálních dilemat. Korolenkovy spisy se staly svědectvím o jeho neochvějném boji za lidská práva a proti jakékoli formě nespravedlnosti.
Dvě povídky z carského Ruska. První líčí život "špatných" lidí, kteří se živí krádeží a žebrotou. Malý hrdina - hoch z "dobré rodiny" pocítí však k těmto lidem sympatii, poněvadž pozná, že mají daleko více solidarity i smyslu pro přátelství než ti t. zv. "dobří" lidé. - Druhápovídka - Daremné město - je obrazem sibiřského Glazova, kde si Korolenko odbýval svou trestaneckou lhůtu.
Novela ruského prozaika, představitele pozdní periody realismu 19. století vypráví příběh slepého chlapce, který po těžkých vnitřních bojích najde kladný poměr k životu a svým klavírním uměním se stane užitečným členem lidské společnosti.
Povídky z dětského života
Obsahuje: Paradoxon (Kresba) - V noci (Kresba) - Ve špatné společnosti (Z dětských vzpomínek mého přítele) - Slepý hudebník (Studie)
Povídky ze života Malorusů doma i v cizině
Obsahuje: Les šumí - Starý zvoník - V oblačný den - Soudný den "Jom-kipur" - Bez jazyka Povídky velkého ruského spisovatele, charakteristické romantičností a hlubokou sugestivitou. Myšlenkově dominuje lidské hledání vlastní důstojnosti a místa ve světě naplněném pokrytectvím a násilím.
Výbor z rozsáhlé autobiografie ruského prozaika a publicisty zachycuje ve třech tematických celcích autorovo dětství, studentská léta a pobyt ve vyhnanství. Korolenko přináší v knize nejen materiál a podněty své literární práce, ale načrtává i pravdivý obraz ruské společnosti a společenských zápasů druhé poloviny 19. a začátku 20. století.
Soubor čtyř povídek čtenáře zanese do nedozírných krajin Ruska konce 19. století a nemilosrdného života tamějších lidí. Korolenko poutavě vypráví příběh skupinky vyhnanců utíkající z trestanecké kolonie na Sachalinu, příběh posledního soudu nešťastného Makara, praktiky v ruském vězení a příběh stařičkého zvoníka Michějiče. Autor do svých povídek vložil vlastní zkušenosti z vyhnanství i krutý život prostých lidí pod carskou vládou. Povídky jsou živým obrazem krásy i tvrdého života prostých ruských lidí.
Poleská legenda. Líčí prosté, od přírody nadané lidi, kteří, i když nejsou bez nepříznivých povahových rysů, mají nezkažený cit, smysl pro lidskou důstojnost a jsou schopni hrdinství.
Obsahuje dvě povídky: – Místo čápů orli (Marusjino hospodářství) - (Марусина заимка) – Mráz (Мороз) Tyto sibiřské povídky jsou svérázným letopisem spisovatelova vyhnaneckého života. První (Místo čápů orli) zachycuje příběh tuláka, jenž po životě plném napětí a dramatičnosti se nechce smířit se zápecnickým štěstíčkem a odchází od nenáročné jistoty do neurčité romantické dálky. Ve druhé (Mráz) se vypráví o vyhnanci, který neposkytne pomoc tuláku, odsouzenému k smrti mrazem, a pak je mučen svědomím, že nechal člověka v neštěstí, přičemž z podtextu vyznívá důraz na nesmiřitelnost s lidskou lhostejností.
Obsahuje: Les šumí - Starý zvoník - V oblačný den - Soudný den "Jom-kipur" - Bez jazyka Povídky velkého ruského spisovatele, charakteristické romantičností a hlubokou sugestivitou. Myšlenkově dominuje lidské hledání vlastní důstojnosti a místa ve světě naplněném pokrytectvím a násilím.
