James Madison
James Madison (16. března 1751 – 28. června 1836) byl americký politik, politický filosof a čtvrtý prezident Spojených států amerických. Je jedním z hlavních autorů americké Deklarace nezávislosti (1776). V roce 1788 napsal více než třetinu Listů Federalistů obhajující ratifikaci Ústavy. Sloužil v Kongresu, vypracoval mnoho základních zákonů a prvních deset dodatků Ústavy. Nejzákladnější přesvědčení Madisona jako politického teoretika bylo, že nová republika potřebuje zabránit zvyšování vlivu různých zájmových skupin. Jako předseda Sněmovny reprezentantů Madison úzce spolupracoval s prezidentem Georgem Washingtonem na organizování nové federální vlády. Po roztržce s ministrem financí Alexandrem Hamiltonem založil Madison spolu s Thomasem Jeffersonem stranu, kterou nazvali Republican Party (později Democratic-Republican Party) v opozici vůči Federalistům, zejména vůči národní bance a smlouvě s Velkou Británií Jay Treaty. Napsal tajně spolu s Thomasem Jeffersonem Kentucky and Virginia Resolutions na protest proti Zákonu o cizincích a pomluvách (Alien and Sedition Acts). V roce 1812 vyhlásil válku Velké Británii. Madison je jediným prezidentem v dějinách Spojených států, za jehož prezidentování zemřeli dva viceprezidenti v úřadu. Pro podporu ratifikace Ústavy se Madison spojil s Alexandrem Hamiltonem a Johnem Jayem pro napsání Listů Federalistů v letech 1787 a 1788. Mezi jinými příspěvky Madison napsal desátou část Listů Federalistů, ve které vysvětluje, jak velká země s mnoha různými zájmy by mohla podpořit republikánské hodnoty lépe, než malá země ovládaná několika speciálními zájmy. Jeho výklad byl ve své době ignorován, ale ve dvacátém století se stal ústřední součástí pluralitního výkladu americké politiky. V roce 1788 na shromáždění 168 delegátů ve Virginii (Virginia Ratifying Convention) bojoval za ratifikaci Ústavy při debatách s Patrickem Henrym a dalšími, kteří usilovali o změny před ratifikací (jako například Listina práv). Madison je za svou roli při přípravě a ratifikaci často nazýván otcem ústavy. Nicméně sám to odmítal jako "zásluhu na kterou nemám nárok... Ústava nebyla, na rozdíl od bájné bohyně moudrosti, dítětem jednoho mozku. Mělo by na ni být pohlíženo jako na práci mnoha hlav a mnoha rukou.