Pokus o uvedení do myšlení M. Heideggera.
Martin Heidegger (26. září 1889, Meßkirch – 26. května 1976, Freiburg im Breisgau) byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla, a jeden z nejvlivnějších filosofů 20. století který ovlivnil mnoho myslitelů, mimo jiné Jean-Paula Sartra. Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala. Až do totálního nasazení na konci války strávil většinu života přednášením na akademické půdě.
Autor vykládá základní pojmy transcendentální fenomenologie, objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře. Jádrem krize moderní doby je krize soudobé racionality, krize vědy, která ztratila původní smysl svých pojmů v pozitivistickém scientismu. Klíčovým pojmem Husserlova systému, opěrným bodem a základním filosofickým problémem je tzv. předvědecký svět našeho života, jeho ontologie. Husserl věří v návrat víry v lidský rozum, ve filosofii, jejímž úkolem je odhalovat lidstvu, čím má být. Dílo je svědectvím krize kapitalistické společnosti, překonatelné jen realizací nového typu racionality, založeného v marxismu-leninismu, k tomuto poznání však Husserl nedospívá.
Zu Ehren Martin Heideggers, dessen Geburtstag sich am 26. September zum 100. Male jährt, behandeln Philosophen, Kunsthistoriker und Literaturwissenschaftler ein zentrales Thema seines Denkens: die Frage nach dem Wesen von Kunst und Technik. Eingeleitet wird der Band mit bisher unveröffentlichten Aufzeichnungen Heideggers unter dem Titel „Technik und Kunst - Ge-stell“ und einem Geleitwort von Hans-Georg Gadamer. Aus dem Inhalt: I. Das Wesen der Technik und die Frage nach der Kunst: 0. Pöggeler: Wächst das Rettende auch? Heideggers letzte Wege - F.-W. v. Herrmann: Technik und Kunst im seynsgeschichtlichen Fragehorizont - E. Kawahara: Technik und Topologie des Seins im Denken Martin Heideggers - F. Volpi: Der Bezug zu Platon und Aristoteles in Heideggers Fundamentalverständnis der Technik - B. Bosnjak: Techne als Erfahrung der menschlichen Existenz. Aristoteles, Marx, Heidegger - J. Taminiaux: Heidegger lecteur de Descartes - P. Emad: The Question of Technology and Will to Power - G. Vattimo: Heideggers Nihilismus. Nietzsche als Interpret Heideggers - J. Watanabe: Die Frage nach dem Wesen der Kunst bei Heidegger und Nietzsche - J. Sallis: Heidegger's Poetics. The Question of Mimesis - K. Maly: Imaging Hinting Showing. Placing in the Work of Art - G. Liiceanu: Zu Heideggers „Welt“-Begriff in „Der Ursprung des Kunstwerkes“ II. Zur Deutung der Kunst im Horizont des Denkens: D. Jähnig: „Der Ursprung des Kunstwerkes“ und die moderne Kunst - G. Boehm: Im Horizont der Zeit. Heideggers Werkbegriff und die Kunst der Moderne - R. Kudielka: Vom Löffelschnitzen, von der Verwirrung der Bilder und einer Theorie vom Berge - L. Dittmann: Lichtung und Verbergung in Werken der Malerei - F. Fedier:. Voir sous le voile de l' interpretation. Cezanne et Heidegger - F. Vezin: „Assurer aux poetes une existence dans la cite“ - J. J. Kockelmans: On the Meaning of Music and its Place in Our World - B. Allemann: Denken, Dichten. Literaturtheoretisch - C. Ochwadt: „Welteroberer“ und Dichtung. Technik und dichterisches Sehen bei Rimbaud - W. Biemel: Zur Deutung unserer Zeit bei Kafka und Heidegger - R. Char: Aisé à porter
