Komunikace a čeština
- 89 stránek
- 4 hodiny čtení
Studie analyzuje možnosti mluveného projevu a vymezuje jeho teoretické předpoklady.







Studie analyzuje možnosti mluveného projevu a vymezuje jeho teoretické předpoklady.
Práce si všímá mezioborovosti jazykovědy, vztahů lingvistiky k psychologii a sociologii a použitelnosti lingvistiky v dalších oborech společenského života.
Publikace shrnuje výsledky několikaletých zkoumání textů právních předpisů platných na území České republiky od roku 1918. Autoři předkládají odborné veřejnosti - právníkům, lingvistům a informatikům - poznatky z oblasti vztahů mezi obsahem práva, základními konceptuálními prostředky práva a jejich formálně jazykovými způsoby vyjádření.
Autorova pozornost se soustřeďuje k otázkám komunikace v jazyce, ve vědě, ve společnosti, řadí se k těm směrům, které se hlásí k tzv. komunikativnímu obratu v lingvistice, ve filozofii a ve společenských vědách.
Předkládáme soubor autorových statí, které byly porůznu publikovány v poměrně dlouhém časovém období od devadesátých let až do dvacátých let nového století. Jak je zřejmé, jde o stati, jež tvoří několik tematických celků, které jsou však označeny pouze římskými číslicemi. První nejrozsáhlejší oddíl má obecně metodologický charakter. Zamýšlí se nad důsledky toho, co bývá označováno za obrat k jazyku nebo obrat ke komunikaci, v důsledku nedokonalého překladu také jako lingvistický obrat apod. Jde – stručně řečeno – o skutečnost, že si v určité chvíli zejména humanitní vědy a filosofie naléhavě uvědomily, že jejich specifické bádání se uskutečňuje jazykem – přesněji řečovou činností – a že jejich specifické předměty zkoumání jsou namnoze „překryty“ řečovou činností, do níž je třeba proniknout, aby mohly být teprve na tomto základě řešeny specifické problémy jednotlivých vědních humanitních oblastí. Druhý oddíl je věnován propracovávání jedné z možností, raději bychom řekli nezbytnosti, která vyplývá z požadavku důsledného domýšlení konsekvencí zmíněné noetické atmosféry pro další lingvistické bádání. Jde o myšlenku procesuálního modelování řeči a jejích předpokladů, které je metodologické situaci předělu tisíciletí adekvátní a do značné míry radikálně revolucionizuje lingvistické myšlení v celé té podobě, jak se utvářelo po staletí včetně období klasických strukturalismů.
Předkládaný učební text má umožnit studentům filologických oborů, ale i dalších humanitních programů všestranné poznání řečové činnosti, textu a verbální komunikace, odpovídající výsledkům současné lingvistické teorie v jejím širokém interdisciplinárním kontextu. Uspořádaný soubor aktuálních teoretických poznatků je zde zpracován do podoby analytického aparátu, který má sloužit k soustavné analýze jakékoliv v praxi uskutečněné komunikace, řečové činnosti (jako dynamické složky konkrétní komunikační situace a širší situace společenské). Posloupnost analytických operací sleduje vzájemné relace pojmů, jejich usouvztažnění, především však respektuje procesuální charakter komunikačních událostí. Instrukce k těmto operacím jsou doprovázeny otázkami a úkoly, jejichž cílem je hlubší osvojení základních pojmů (v textu zvýrazněny šedými rámečky), jejich vzájemného usouvztažnění a aplikačních možností. K lepší orientaci v analytickém aparátu slouží rejstřík užívaných pojmů, uspořádaný abecedně a umístěný v závěru učebního textu.