Arnošt Procházka Pořadí knih (chronologicky)

Kniha Kritiky a eseje z let 1892–1924 přináší široký přehled kritického a esejistického díla Arnošta Procházky, klíčové postavy českého dekadentního symbolismu a individualistického estetismu. Cílem je prohloubit poznání českého modernismu na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a to prostřednictvím vrstevnatého literárněhistorického obrazu Procházkova díla. Publikace zahrnuje téměř dvě stovky textů, které zachycují konstanty a proměny autorovy kritiky a esejistiky, včetně programových esejí, portrétů modernistických literátů a výtvarníků, literárních a výtvarných kritik a společensko-politických glos. Texty jsou chronologicky uspořádány do čtyř oddílů, které reflektují etapy autorovy tvorby: I. 1892–1894, II. 1894–1900, III. 1901–1914, IV. 1915–1924. Tematické a žánrové čtení usnadňuje Soupis tematický a žánrový. Dále je k dispozici anotovaná Bibliografie Arnošta Procházky, která poskytuje kontext vybraných prací. Doslov nabízí portrét Procházkovy osobnosti a celistvý přehled jeho díla v širších souvislostech, doplněný výběrovým soupisem sekundární literatury. Publikace tak znovu zpřístupňuje a oživuje důležitý, avšak nedostatečně reflektovaný literárněhistorický materiál.

Engl. Zsfassung u.d.T.: Přerov - Upper Square : from a prehistoric Hillfort to a Medieval Town.

Souborné vydání básnické sbírky Arnošta Procházky a stejnojmenného cyklu kreseb Karla Havlíčka, doprovázené odborným komentářem L. Merhauta a O. M. Urbana.

Román Naruby, považovaný za „bibli dekadence“, odráží atmosféru francouzského Fin de siècle. Jeho hlavním hrdinou je poslední potomek starobylého rodu des Esseintes, který znuděn zhýralým a rozkošnickým životem a zhnusen celou společností opouští Paříž a uchyluje se do samoty. Líčení jeho životního stylu, který dovádí až do absurdních důsledků, představuje jakýsi katalog dekadentního estétství: des Esseintes se věnuje četbě vzácných knih, degustaci vybraných jídel, výrobě parfémů či pěstování bizarních květin. Neustálé umělé jitření smyslů však zhoršuje jeho nervovou chorobu a zvyšuje pocit přesycenosti. Naruby vyjadřuje revoltu proti měšťácké civilizaci, zároveň je však i ironickou kritikou přepjatých estétských postojů.

Italské město Florencie je zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní měli opačný lék na to, jak se této nemoci vyhnout - užívali si zábavy, hodně pili a žertovali. Lidé po tisících umírali, a tak je na márách nosili hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro nebožtíky někdo truchlil. V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem, Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města. Poté se odeberou do jakéhosi sídla. Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé setkali. Dotisk v r. 2010