Arnošt Procházka Knihy

Autor se obrací proti věčným modlám tohoto světa, které se zrodily na půdě filosofie, náboženství a morálky.

Aristides Rougon se rozhodne zahodit své ideály, přestane pracovat jako redaktor provinčních novin a místo toho se vrhne do víru finančních spekulací. S plánovanou přestavbou a modernizací pařížských čtvrtí se pro lidi bez skrupulí objevilo mnoho zajímavých příležitostí.

Boccaciův Derameron, označovaný také jako " kniha krve a rozkoše". Je to mistrovské renesanční dílo, prosycené radostí, humorem, vtipem, erotikou - dílo, které oslavuje život. Tím víc překvapuje, že se zrodilo v bezprostředním střetu se smrtí. Literární odborníci dnes nedokáží přesně určit, kdy Boccacio Dekameron vytvořil. Ví se jen tolik, že na něm začal pracovat roku 1348, v době, kdy ve Florencii zuřila morová epidemie nebývalého rozsahu. Boccacio napsal Dekameron proti smutku a nemoci. A napsal jej tak, že ještě po polovině tisíciletí stojí za to, abychom se těšili z jeho stránek.

Román Naruby, považovaný za „bibli dekadence“, odráží atmosféru francouzského Fin de siècle. Jeho hlavním hrdinou je poslední potomek starobylého rodu des Esseintes, který znuděn zhýralým a rozkošnickým životem a zhnusen celou společností opouští Paříž a uchyluje se do samoty. Líčení jeho životního stylu, který dovádí až do absurdních důsledků, představuje jakýsi katalog dekadentního estétství: des Esseintes se věnuje četbě vzácných knih, degustaci vybraných jídel, výrobě parfémů či pěstování bizarních květin. Neustálé umělé jitření smyslů však zhoršuje jeho nervovou chorobu a zvyšuje pocit přesycenosti. Naruby vyjadřuje revoltu proti měšťácké civilizaci, zároveň je však i ironickou kritikou přepjatých estétských postojů.

Engl. Zsfassung u.d.T.: Přerov - Upper Square : from a prehistoric Hillfort to a Medieval Town.

Souborné vydání básnické sbírky Arnošta Procházky a stejnojmenného cyklu kreseb Karla Havlíčka, doprovázené odborným komentářem L. Merhauta a O. M. Urbana.

Kniha Kritiky a eseje z let 1892–1924 přináší široký přehled kritického a esejistického díla Arnošta Procházky, klíčové postavy českého dekadentního symbolismu a individualistického estetismu. Cílem je prohloubit poznání českého modernismu na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a to prostřednictvím vrstevnatého literárněhistorického obrazu Procházkova díla. Publikace zahrnuje téměř dvě stovky textů, které zachycují konstanty a proměny autorovy kritiky a esejistiky, včetně programových esejí, portrétů modernistických literátů a výtvarníků, literárních a výtvarných kritik a společensko-politických glos. Texty jsou chronologicky uspořádány do čtyř oddílů, které reflektují etapy autorovy tvorby: I. 1892–1894, II. 1894–1900, III. 1901–1914, IV. 1915–1924. Tematické a žánrové čtení usnadňuje Soupis tematický a žánrový. Dále je k dispozici anotovaná Bibliografie Arnošta Procházky, která poskytuje kontext vybraných prací. Doslov nabízí portrét Procházkovy osobnosti a celistvý přehled jeho díla v širších souvislostech, doplněný výběrovým soupisem sekundární literatury. Publikace tak znovu zpřístupňuje a oživuje důležitý, avšak nedostatečně reflektovaný literárněhistorický materiál.