Žitavský Petr

Petr Žitavský (něm. Peter von Zittau), (*1260-1275 v Žitavě , † 1339) byl český vzdělanec, diplomat, letopisec a politik německého původu. Byl třetím opatem zbraslavského kláštera. Po Otovi z Durynska pokračoval ve psaní Zbraslavské kroniky, ve které popsal historii od potopy světa do roku 1338. Vytvořil nejvyspělejší kroniku středověkých Čech s názvem Chronicon aulae regiae (Kronika síně královské), vyznačující se svou objektivností. Později z ní čerpali i kronikáři Karla IV. Byl obhájcem Přemyslovců. Jako rádce se spolupodílel na misi k císaři SŘŘ během interregna 1306–1309, kdy se česká šlechta dožadovala sňatku Elišky Přemyslovny se synem císaře Jindřicha VII., Janem Lucemburským. Ke sňatku došlo roku 1310. Stal se jakýmsi důvěrníkem Elišky Přemyslovny a proto také byl přítomen na její svatbě s Janem Lucemburským ve Špýru (1310). Po nastoupení Jana na český trůn byl stále v nejbližším okruhu králova dvora. Dokonce i doprovázel Janovo vojsko do Itálie na pomoc jeho otci Jindřichu VII. Po jeho smrti († 1313) se r. 1314 osobně účastnil složitého jednání možné Janovy kandidatury na volbu nového římského krále. Po roce 1316, kdy byl zvolen třetím opatem kláštera, byl přímo v diplomatických službách dvora. Navštěvoval královnu Elišku v Bavorech i po její roztržce s Janem. Ve službách dvora ovšem zůstal i po Eliščině smrti. Byl člověkem nadprůměrného vzdělání, bohatých zkušeností a širokého rozhledu. Pro jeho diplomatické schopnosti byl přínosem i ve službách královského dvora. Ač byl původem Němec, považoval se ve smyslu tehdejšího pojetí- za Čecha, tedy příslušníka této země. Dorozuměl se nejen česky a německy, ale velmi dobře i latinsky a nejspíše i francouzsky.