Publius Ovidius

Publius Ovidius Naso, představitel latinské římské literatury se narodil přibližně roku 43 před Kristem. Byl jedním z nejnadanějších autorů světové literatury. Císařem Augustem byl vypovězen z Říma a poslední roky života žil ve vyhnanství na březích Černého moře.

Až do smrti toužil po přátelích a své rodině v Římě. Svůj stesk vyjevil v prosebných listech i básnických Žalozpěvech (Tristia). Vše bylo marné, císař Augustu mu návrat do Říma nepovolil. Ovidius zemřel roku 17 nebo 18 po Kristu. Jeho poezie i dnes udivuje svojí neobyčejnou svěžestí a fantazií.

Ve svých posledních verších Ovidius vyznává, že dokončil dílo, které nezničí ani oheň a meč, ani hněv Jovišův. Ujišťuje, že jeho jméno bude nesmrtelné a že jeho básně se budou číst po všechna budoucí pokolení.