František Vymazal

František Vymazal (6. listopadu 1841, Topolany u Vyškova – 6. dubna 1917, Brno) byl český polyglot, filolog, editor jazykových, dějepisných a občanskovědných učebnic a konverzačních příruček[3] a překladatel z ruštiny a němčiny.

Je po něm pojmenována ulice v Brně-Židenicích.

Pocházel z velmi chudé rodiny a přes svůj velký talent proto nemohl získat formální potvrzení svého vzdělání, které bylo, ač byl samouk, velmi široké. Vystudoval tedy gymnázium. Živil se jako korektor v Moravské akciové tiskárně v Brně, z této nepříliš dobře placené práce musel odejít až ve stáří kvůli oční chorobě. Žil velmi skromně až chudě, často podivínsky, nikdy se neoženil, sám k sobě byl velmi přísný. Jazyková pedagogika a další literární práce pro něj byla jenom koníčkem. Přes svůj podivný a samotářský život měl poměrně významné přátele, dopisoval si například s básníkem J. S. Macharem. Po celý život byl důsledným a velmi ostrým atheistou, přesto si vážil křesťanství jako filosofického a kulturního systému a často používal jako příkladové texty úryvky modliteb či biblické citáty. V roce 1916 byl odsouzen na několik týdnů za velezradu (údajně proto, že kvůli své hluchotě nevzdal čest, když hráli rakouskou hymnu), poté byl ale soudem osvobozen. Zemřel v roce 1917, srazila ho tramvaj, kterou neviděl, protože byl už téměř slepý. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.