Wu ČchengEn
Život Narodil se asi roku 1500 (podle některých pramenů 1505) zřejmě v Lien-šuej v dnešní provincii Ťiang-su v rodině chudého řemeslníka či kupce. Rodina brzy přesídlila do města Chuaj-an v téže provincii (některé prameny je dokonce uvádějí jako jeho rodiště), kde strávil téměř celý život.
Již od mládí se projevoval jeho velký talent a široký záběr zájmů, jimž se věnoval: kromě literární tvorby se zabýval malováním a kaligrafií, sbíral výtvarná díla, skládal hudbu, hrál na dobré úrovni šachy. Na univerzitu v Nankingu byl přijat až ve středním věku.
V 63 letech se konečně stal úředníkem v okresu Čchang-sing provincie Če-ťiang, po dvou letech byl však uvězněn na základě vymyšleného obvinění z korupce. Nakonec se obhájil, byl osvobozen a nabídli mu úřednické místo v Pekingu. Na funkci však pravděpodobně rezignoval, vrátil se do Chuaj-anu a zbytek života prožil v chudobě a téměř poustevnicky; věnoval se pouze svým zálibám, především psaní. Zemřel roku 1582 (podle některých pramenů 1580).
Dílo Wu Čcheng-en po sobě zanechal poměrně rozsáhlé literární dílo, obsahující básně i prózu, dnes je však jeho velká část ztracená. Některá díla se zachovala až dodnes jen díky autorovu příbuznému, který po jeho smrti shromáždil všechny nalezené rukopisy a vydal je v čtyřdílné kompilaci pod názvem Zbylé rukopisy pana ze Še-jangu. Všechna jeho díla se vyznačují neústupnou kritikou zkorumpované společnosti, sám sebe v jedné ze zachovaných básní označil jako „vzpurného ducha“. Jeho poetika se zaměřovala na vyjádření emocí, proto bývá srovnáván se slavným čínským básníkem Li Poem.
Paradoxně jeho nejznámější a nejvýznamnější dílo, román Putování na západ (Si-jou-ťi) byl ve své době vydán anonymně, protože neodpovídal dobovému literárnímu trendu napodobovat klasická díla psaná „vysokým“ literárním jazykem. Tato kniha byla napsána lidovým, obecně srozumitelným hovorovým jazykem. Teprve na základě pozdějších bádání a textových analýz byl za autora s velkou pravděpodobností označen Wu Čcheng-en. Dnes je jeho kniha považována za jeden z pěti základních románů klasické čínské literatury. Wu byl hrdý na kritický tón svých děl a na jejich „pozemské“ zaměření. O své jiné knize napsal v její předmluvě: „Má kniha nepojednává jen o nadpřirozených věcech, pojednává také o lidských slabůstkách.“ Prvním evropským jazykem, do nějž byl román Putování na západ přeložen, se stala angličtina. Výbor a překlad byly dílem Arthura Davida Waleyho a kniha vyšla pod názvem Monkey: A Folk-Tale of China (Opičák: Čínské lidové vyprávění) roku 1942 v Londýně. V plném znění vyšel v Evropě román poprvé roku 1957, a to francouzsky v překladu Louise Avenola a pod názvem Si Yeou Ki ou Le Voyage en Occident.
Do češtiny přeložila výbor z románu Putování na západ (Si-jou-ťi) Zdenka Novotná (Heřmanová). Poprvé byl vydán roku 1961 Státním nakladatelstvím dětské knihy v Praze pod názvem Opičí král (Vyprávění o putování na západ). Pro český překlad byl původně použit výbor čínského editora Žuo-ku (Ruo Gu), pozdější vydání (1997) bylo rozšířeno ještě o jeden příběh. Čeština se po angličtině, francouzštině a ruštině stala čtvrtým evropským jazykem, do nějž byl román přeložen.