Dominik Jerábek Pořadí knih (chronologicky)

Román s psychologickým zřetelem je zakotven na dějinném pozadí zmatků v Itálii v závěrečné fázi druhé světové války. Ústřední epizodu příběhu, který symbolizuje dvojí znásilnění lidské důstojnosti, znásilnění celé společnostihrůzami války a znásilnění ženy, tvoří osud matky a dcery, které na vlastní kůži poznají krutost války, zlobu i laskavot neznámých lidí a na dně zoufalství objeví moudrost a pochopení lidského údělu.

Román je preniknutý láskou syna k nevlastnému otcovi, ktorý mu bol opravdivým otcom. Lebo "otcom nie je ten, koho uvádza zákon, ale koho uznal za svojho otca syn". Nie povinnosť diktovaná zákonom, lež zákon diktovaný srdcom.

Milý prior, hovorí Florenťan Berto Folchi, ktorého práve drsne vyušili pri ľúbostnom dobrodružstve, "porozprávam vám najkrajšiu novinku, akú ste kedy počuli." A tu sa novela definuje sama. Niečo sa stalo, priamo medzi nami, v našom strede v dedine pri Florencii, niečo celkom všedné: dvaja sa milujú vo vinici, okoloidúci pocestný má smäd a chce si ukradnúť trochu hrozna, pri skoku cez múrik narazí na chrbát milencovi, zlodej sa vydesí, rozkričí, zburcuje sa dedina krikom i zvonením - slovom, dosť látky na "novelu", ktorú treba len dorozprávať.

Revolta Angeliky proti královské moci ji sblížila s rozhořívající se náboženskou vzpourou protestantů, do jejíhož čela se nakonec svým neomylným instinktem pro spravedlnost postavila. Po krvavých dobrodružstvích v La Rochelle se ztratila jako kapka v moři - anonymní služka bez minulosti v rodině váženého měšťana až do chvíle, kdy protireformační perzekuce dolehly i sem... Co zbývá? Spiknutí a tajná plavba k svobodným ostrovům daleko v Atlantiku... Z francouzského originálu „Angélique se révolte“ , vydaného nakladatelstvím Opera Mundi, Paris 1960, přeložila Hana Müllerová. Vydání první.

Sú to tri rozhovory odohrávajúce sa v 16. storočí: prvý rozpráva o živote mníšok, druhý o vydatých ženách a tretí o živote neviestok.