Kniha sestavená z dopisů Vratislava Blažka, scenáristy a dramatika, který se stal předobrazem Blažeje ze Škvoreckého románu Příběh inženýra lidských duší. Svébytný pohled na jedno vzácné přátelství i do prostředí české emigrace. Mariáš v Rejkjavíku vydal v roce 1975 Josef Škvorecký v exilovém nakladatelství 68 Publishers, nyní u nás vychází poprvé!
Václav Táborský (ročník 1928) je profesí český filmař, dokumentarista, režisér, scénárista, pedagog... Od roku 1968 žije v Kanadě a do rodné země se pravidelně vrací. Je to nestor filmového řemesla a v úctyhodném věku 95 let pokřtí v Praze na podzim svůj nejnovější literární počin. Opět s obdivuhodnou energií, nadhledem a humorem, vzácném to zboží, kterým baví (už léta) své čtenáře. V nakladatelství Slávka Kopecká mu právě vychází závěrečný díl jeho vzpomínek Točoman se dotáčí.
Knížka TOČOMAN A LIDOŽROUTI Václava Táborského je volným pokračováním jeho vzpomínek Paměti Točomana (2000). Autor v roce 1968 se svou ženou Dagmarou emigroval do Kanady, kde učil filmařské řemeslo studenty filmových škol, psal studie, články a knihy. Také cestoval, kreslil, fotografoval, studoval, režíroval, hrál karty i divadlo, maloval i miloval… To všechno činí dosud. S nezdolným elánem a sarkastickým optimismem. Volné pokračování vzpomínek TOČOMAN A LIDOŽROUTI zachycuje lehkou literární formou běžné i závažné události z let 2005–2012. To, že své LIDOŽROUTY Václav Táborský navíc také kreslí a rozesílá svým kamarádům, aby je poděsil – se rozumí samo sebou. Teď se rozhodl vyplašit čtenáře jak vzpomínkami, tak vizemi či názory, s kterými můžete, ale nemusíte souhlasit. Pokud se při čtení pobavíte, nebo se dokonce budete smát, bude to pro autora bonus navíc!
Citlivě a s velkou láskou sepsaný dokument o boji s nevyléčitelnou nemocí, rakovinou. Pravdivá událost ze života autora - filmového dokumentaristy Václava Táborského a jeho ženy (rovněž filmařky) Dagmar je podána s velkou dávkkou citu, lásky a literátrní zručnosti.
Humoristický román o tom, kterak se v Praze narozený Kanaďan v Americe i jinde za klonovací éry proslavil, úklady zlosynů překazil, čmeláka před kamerami světových televizí dovedně vymiškoval a pravou lásku našel. V tomto románu najdete - v humorné nadsázce - esenci končícího století a začínajícího přístího tisíciletí. Lidé se zde rodí buď normálně a umírají normálně, to jest povětšině vraždou, nebo přicházejí na svět jako ,clones,, věkově upravení do stadia vyhovujícího příbuzným, kteří si je objednali. Je to hektický svět, napnutý mezi obrazovky televizí a internetů, děj se přenáší z autorovy nové vlasti staré v Čechách, jež se však rychle přizpůsobuje vývojovým trendům, které, zdá se, nemají budoucnost v tradičním slova smyslu, anebo si ji neumíme představit: a když, pak jako tento mumraj, koktejl důvěrně známého až čecháčkovského, nalitý do nezvyklého a fantaskního poháru té budoucnosti. Snad nevyhnutelné. Je to tedy trochu víc než zábavné čtení, i když zábavné čtení je to v první řadě.
Třetí humoristický román Václava Táborského patří čtenářům, kteří ještě zápolí s pubertou“. Najdete v něm sex, fantazii a idealistické zápolení s větrnými mlýny. Petr, mladý Kanaďan, hlavní postava příběhu, má ale tu kliku, že v jeho tělekoluje něco českých genů, má tedy zaručený smysl pro humor. Rád by co nejdřív přišel o panictví, ale musí se potýkat s rodiči, spolužáky a podvodníky všeho druhu: podnikateli politiky a pánbíčkáři. Do všech jeho zmatků se mu připlete fenomén dnešní doby: zázračný počítač… Omniwish@toronto.com je hlavně rozverný příběh o kouzlech a trapnostech dospívání – místy (jak doufá autor) snad i trochu vtipný.... celý text
