Otmar Vaňorný Knihy

Homérova velká epická báseň je dramaticky oživena v tomto moderním,bohatě ilustrovaném vydání Odysseie,napsaném pro děti ve věku 6-11 let.Dětští čtenáři budou očarováni Odysseovými fantastickými cestami a jeho boji s bájnými bohy a nestvůrami,které musel podstoupit na své cestě domů z trojské války ke své věrné ženě Pénelopé.V této knize jsou obsažena všechna slavná Odysseova dobrodružství: s jednookým Kyklopem,na ostrově kouzelnice Kirké o Odysseův útěk před postrachy moře obludou Skyllou a vírem Charybdou.

Homérovy eposy tvoří jeden ze základů evropské vzdělanosti, ocitly by se v seznamu pěti nejdůležitějších literárních děl evropské kultury, a to na místech předních. Opětovné vydání, tentokrát v kapesní formě, poskytne dorůstajícím generacím studentů a badatelů praktický podklad k soustavnému studiu. Překlady, které nepocházejí od Otmara Vaňorného, většinou postrádají číslování veršů a pro badatelské a studijní účely jsou prakticky nepoužitelné. Tedy ač kapesní vydání, splňuje i zřetel použitelnosti v odborném kontextu. Překlad Otmara Vaňorného se svým nádechem archaičnosti je zatím nepřekonaným přetlumočením Homérových eposů. Vydání vychází z třetího vydání (Jan Laichter, Praha 1942).

Tato kniha je převyprávěním Ilias od Homéra. Nejdříve je v ní stručně popsána doba před válkou a její začátky, zbytek knihy se podrobně zabývá rokem desátým.

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.) byl významný římský básník z období zlaté éry římské literatury, jehož epos Aeneis vznikl na přání císaře Augusta. Toto dílo, psané v hexametru, se skládá z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů. Silně ovlivněné homérskými eposy, vypráví o cestě hrdiny Aenea, mytického předka rodu Juliů, z hořící Tróje do Itálie a jeho bojích s italickými kmeny. Aeneas, považovaný za praotce Římanů, je v eposu zobrazen jako ideální Říman, zosobňující národní ctnosti. Dílo mělo zásadní vliv na římskou i evropskou literaturu a stalo se základem klasického kánonu pro studia latiny a filologie. Inspirovalo také Dantovu Božskou komedii, kde Vergilius představuje umění a lidskou duševní sílu. Překlad Aeneidy do češtiny má dlouhou tradici, přičemž nejcitovanější je překlad Otmara Vaňorného (1933) a modernější překlad Rudolfa Mertlíka (1970). Michal Ctibor se rozhodl vytvořit nový, moderní překlad, který respektuje tradici časoměrného překladu antické literatury v českém prostředí. Ctiborův překlad představuje významný ediční počin, který má oslovit jak odbornou, tak širší čtenářskou obec, jež má zájem o antickou literaturu, historii a kulturu.

Zpěvy rolnické jsou naučná báseň o čtyřech knihách, jež pojednávají o polních pracích při pěstování obilí, o ošetřování ovocných stromů a vinné révy, o chovu dobytka a o včelách. Do věcného výkladu jsou vplétány krásné epizody, jako chvála Itálie, chvála vesnického života,popis koňských závodů, zápasu býku, nebo dobytčího moru. Do poslední knihy je vloženo vyprávění o zahradě koryckého starce. Zpěvy pastýřské jsou sbírka deseti nevelkých básní idylického rázu, zvaných eklogy. Polovina z nich líčí skutečný život pastevců, v zbývajících pěti básních vystupují v rouše pastýřském Vergiliovi současníci - politikové nebo literáti.

Druhý epos, který je připisován Homérovi. Jde o rozsáhlou epickou báseň psanou v daktylském hexametru, která navazuje na události vylíčené v eposu Ilias