Jan Nedvěd (* 24. září 1946 Praha) je jeden z nejúspěšnějších českých folkových písničkářů. Svou hudební kariéru zahájil v beatových kapelách (Five Dogs, The Three Long Fingers, The Preachers). Od roku 1972 vedl trampskou kapelu Toronto. Ta byla roku 1974 přejmenována na Brontosaury, v níž s bratrem Františkem tvořil ústřední duo. Paralelně s tím vystupoval se skupinou Spirituál kvintet. Od roku 1988 se prezentuje sólově, od 1992 opět se svým bratrem, po roce 1996 také se skupinou Příbuzní.
Zahrajte si největší hity Jana Nedvěda! Přinášíme nejen písničky, které se staly legendami táborových ohňů, ale také písně ze současného repertoáru Jana Nedvěda a jeho skupiny, se kterými sklízejí na svých vystoupeních neuvěřitelné úspěchy po celé České republice a Slovensku. Zpěvník obsahuje hitovky jako Podvod, Stánky, Ptáčata, Růže z papíru, Kohout, Do kostela, Dopis do nebe, Banská Bystrica, Kamenný mlýn, Živá voda a další. Nepostradatelný zpěvník pro všechny milovníky folku a country!
Knižní debut básníka z generace první poloviny 60. let, šéfredaktora časopisu Tvář, ukazuje, jak pestrá a zajímavá tato generační básnická vlna v české literatuře byla a je. Jan Nedvěd začal psát básně v době, kdy debutovali jeho vrstevníci Ivan Wernisch či Antonín Brousek, své básně tehdy však zveřejňoval jen minimálně. Šlo o střídmé, civilní, věcné básně. Ukazoval se zde již jeho sklon k vypointovanému aforismu. Své básně psal Jan Nedvěd dál, zejména v 80. letech a poté i v letech 90. To si již vytvořil zcela osobitý básnický rukopis: jako jeden z mála autorů své generace zcela odvrhl básnický experiment, zaumnost, fantazii, volný verš, a psal básně v pevné formě, jasné, srozumitelné, často užívající nepatetický odstup, ironii a vtipnou pointu. Přihlásil se tak jednoznačně k básnickému odkazu Františka Gellnera či Jiřího Hausmanna. Přitom volil témata zcela civilní, všednodenní – v tom jeho novější básně zachovávají vzácnou jednotu s jeho básnickými počátky před čtyřiceti lety. Přítomný svazek shrnuje v autorově uspořádání veškerou jeho básnickou tvorbu za dobu čtyřiceti let.
Faktografická kniha pracovníka karlovarského muzea, mapující dosud opomíjenou část regionálních dějin. V kapitolách Kořeny obrodného procesu, Karlovy Vary v letech před pražským jarem, Vývoj v Karlových Varech po lednu 1968, Okresní konference KSČ v březnu 1968, Karlovarské jaro, Horké léto, Invaze, Vývoj po srpnu. Boj o reformy a Konečný nástup normalizace autor zveřejňuje informace z dosud neprobádaných archivních materiálů, pojmenovává místní specifika daného období a dává je do souvislosti s obecnými jevy. Knihu doplňuje obrazová část, jmenný rejstřík a podrobná bibliografie.
Autor ve své knize zachycuje momenty sametové revoluce v karlovarských ulicích a institucích. Vycházel při tom z autentického svědectví pamětníků, z nichž někteří byli současně i vůdčími osobnostmi listopadových událostí. V první části knihy autor poukazuje na provázanost undergroundu s protikomunistickou opozicí. Lidé z podzemního hnutí byli proti své vůli vtaženi do politiky a do konfrontace s politickým režimem. Druhá část knihy přináší rozhovory s osobnostmi, které vzpomínají na svou roli v posledních týdnech roku 1989. Publikace je první studií, která se přímo zabývá revolučním děním v Karlových Varech. Její přínos spočívá zejména v propojení obecných faktů a vzpomínek skutečných lidí. Tyto vzpomínky autor utřídil a chronologicky seřadil podle dostupných historických dokumentů. Ač si jejich svědectví mnohdy odporují, autor z nich dokázal vytvořit ucelený regionální dokument o sametové revoluci v lázeňském městě.
