George Pavlakos Knihy

Předkládaná kniha kriticky zkoumá teorie předního právního filozofa Roberta Alexyho. Jak se shoduje převážná část právnického akademického světa, představují Alexyho teorie nejen zásadní a klasické dílo německé ústavní teorie, ale především teorii, která významně přispěla k rozvoji normativně zakotveného, postpozitivistického vnímání a analýzy ústavněprávních systémů. Alexyho teorie znamenají základní stavební kámen každé seriózní diskuse o ústavních právech stejně jako debaty o rozvoji ústavního práva a právní argumentace obecně.Tato publikace se zabývá nejen teoretickými, etickými a politickými tématy, zaměřuje se také na praktické otázky výkladu práva. Otázky, které si autoři této knihy kladou, se tedy týkají jak definice a koncepce ústavních, lidských a základních práv, tak Alexyho pokusu o vymezení struktury a obsahu ústavních práv stejně jako jeho snahy o stanovení limitů a rozsahu základních práv.

In der gegenwärtigen analytischen Rechtsphilosophie wird die Debatte um die Objektivität des Rechts von reduktionistischen und metaphysischen Auffassungen dominiert, die oft in eine Sackgasse führen. Anders als diese Strategien greift der Autor in seiner Darstellung auf das begriffliche Arsenal der modernen analytischen Ontologie zurück. Rechtsnormen werden als abstrakte Entitäten aufgefasst, die innerhalb von semantischen Strukturen vorkommen. So gelingt es ihm, die Unergiebigkeit reduktionistischer und metaphysischer Positionen der Objektivität zu vermeiden, auch wenn die normative Natur des Rechts hierdurch noch nicht erklärt wird. Letzteres erfolgt durch den Nachweis, dass die genannten semantischen Strukturen argumentativer Natur sind. Dazu greift der Verfasser auf die Diskurs- und Argumentationstheorie des Rechts zurück und zeigt, dass die ontologische Struktur des Rechts dank dessen argumentativer bzw. diskursiver Natur auf die Sprachpragmatik zurückgeführt werden kann. Diese verweist auf eine grundlegende Autonomienorm kantischen Charakters, die aus den Grundvoraussetzungen der Argumentation abgeleitet werden kann. Auf diese Weise lässt sich zeigen, dass die Ontologie des Rechts, und mithin seine Objektivität, auf den formal-moralischen Gehalt einer Autonomiegrundnorm angewiesen ist.