Marie Kubátová Knihy

Příběhy hezké, ale hubaté Anče, jejího milého Kuby, nenasytného a nepřejícího Trautenberka a spravedlivého Krakonoše, který nenechá žádnou sousedovu podlost bez potrestání, zná snad každý z televizní obrazovky.

Dvě osobité autorské pohádky, jež vycházejí z lidových motivů. První je o květinové víle, která zanedbá svou povinnost, ale všechno napraví a stane se zdravotní sestrou. Ve druhé, groteskně laděné, se na osnově pohádkových prvků vypráví o dnešních dětech s jejich dobrými i špatnými vlastnostmi.

Známá spisovatelka vzpomíná na dobu svého dětství i dospělého života nad zděděnou kuchařskou knihou. Zkušená autorka ví, komu svá hřejivá vyprávění posílá: generaci zralých, starších žen, ale i jejich rodinám a dětem. Příběhy kolem kuchyňského stolu se zrodily ze vzájemné úcty, lásky a drobných lidských radostí. Jsou kořeněny humorem a každý z příběhů otvírá vzácný rodinný recept na skvělé a generacemi kuchařek ověřené recepty. Kuchařské předpisy Marie Kubátová podědila po své tetě, jež byla paní řídící ve valašské obci Pitín. V tomto domácím receptáři je ukrytá moudrost a zkušenost maminek napříč autorčiným rodem po přeslici. Kromě zajímavých návodů na řadu dobrot a střípků ze života M. Kubátové se v knize dozvíme i různé zvyky jak z kraje jejích rodičů, tak i z kraje manžela.... celý text

Pohádkový příběh o přátelství malého chlapce, lesních skřítků a Smolíčka.

Rok na krkonošských horách v lidové poudačce, pořekadle a písni Krakonošův rok podává na pozadí měsíčního běhu žití v Krkonoších široký obraz místní lidové tradice. Autorky dokládají mnohotvárnost zdejšího života výběrem nejtypičtějších útvarů krkonošského folkloru, jež zapsaly při osobním kontaktu s posledními pamětníky přesně ve chvíli, kdy se už i v těchto odlehlých končinách začal projevovat postupný proces rozpadu ústní lidové slovesnosti. Knížku ilustrovala Zdeňka Kabátová-Táborská, zároveň je doplněna fotografiemi předmětů lidového umění ze sbírek Krkonošského muzea v Jilemnici.

V poetické pohádce Marie Kubátové Kam odcházejí sněhuláci zjara malým čtenářům již od čtyř let se vypráví o tom, co se stane s vodou ze sněhuláků malého Tomáše na jaře.

Kniha je věnována Krkonoším v souvislosti s ochranou přírody a životního prostředí.

Pohádky o sporech moudrého a spravedlivého Krakonoše se zlostným a závistivým Trautenberkem.

Pohádky tentokrát tak, jak by je ráda slyšela zvířátka, která důvěrně znáte z nejznámějších pohádek.

Milé vyprávění o rodině paní Kubátové, hlavně o matce paní Kutinové...

Poslední pohádky z pera spisovatelky M. Kubátové. Jsou o Krakonošovi a jeho skřítcích, kteří mu hlídají vzácné bylinky v zahrádce blízko samého nebe.

Podtitul: Čtení pro dospělé; vyznání spisovatelky, která se na svých cestách běžně potkává s pohádkou Autorka svým nezaměnitelným způsobem, plným laskavého humoru, vypráví příběhy z milovaných Krkonoš. O tom, jak vzkřísit Krakonoše, jak putovat za písničkou do Poniklé nebo za Krakonošovým čarobejlím, ale také za strašidly, či tam, kde má hnízdo pohádka. Dozvíte se, čím voní krkonošská chalupa, i to, že mlha kolem ní může být někdy taková, že by se kocour nepropad.

Pohádka o Popelce s ilustracemi Josefa Kábrta. Pro děti od 3 let.

Všechny zprávy, dopisy a pozdravy, které si lidé odnepaměti posílají, opatrují pohádkoví skřítci - poštovští panáčci. Aby svůj úkol mohli dobře plnit, doprovázejí každou zprávu od pisatele až k adresátovi na lehounkých létajících koberečcích, kterým my lidé říkáme poštovní známky.Mnozí z nás je sbírají a obdivují jejich krásu. Ale jen vypravěi pohádek, kteří mají důvěru pohádkových bytostí, znají i podivuhodné příběhy v létajících koberečcích ukryté a mohou je pak vyprávět i nám.

Známá autorka vypráví řadu krásných méně známých i neznámých pohádek ze všech končin Evropy v knížce, která získala 1. místo za nejlepší dětskou knihu roku udělenou knihovníky v soutěži SUK 1997. S barevnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Jako přídavek pohádka Čert a Káča od Boženy Němcové

Krkonošské pohádky o dobru, zlu, chamtivosti a lásce. Příběhy z krkonošských hor a podhůří, kde vládne moudrý Krakonoš. Lakomý jilemnický pán jenom kouká, kde by co sebral z cizího! Krakonoš jeho plány většinou odhalí a zmaří. Občas si z Vejrycha také udělá legraci. Pohádkové příběhy o životě krkonošského lidu pocházejí z pera Marie Kubátové.

Vládce Krkonoš vede boj o své „panství“ s další generací Trautenberků. Pohádky známé z populárních TV večerníčků, tentokrát v původní podobě.

Dobrobrodružsví skřítka Nedoubka, který vypadl chlapci Doubkovi z kapsy.Mezi brouky, rostlinami a ptáky, proložené šesti Nedoubkovými pohádkami. Skřítek mluví se sluníčkem sedmitečným, sousedy na zahrádce cibulí a česnekem atd., jimž rozumí a rozhodne se tlumočit jejich řeč a problémy lidem ve svých pohádkách, z nichž se děti dovědí o hrdinech leccos zajímavého (např. že v zahradě nemají česnek a cibule rády záhony vedle sebe). Sám Nedoubek zažije mezi bytostmi z přírody, Zeleného království, četná dobrodružství.

Velká kniha kouzelných pohádek z různých koutů světa. Knihou provází šašek Povídálek, který jede vlakem společně s malou Markétkou na její první prázdniny. Aby jim cesta rychleji ubíhala, vypráví Povídálek pohádky: - o koblížku, - o prasátkách, - o dvanácti měsíčkách a mnoho dalších. A najednou je tady stanice Prázdniny. Vystupovat...

Jarní krkonošské vyprávění pro dospělé, prostřídané pohádkami pro děti.

Mé lékárenské povolání mi dalo nahlédnout do bolavé člověčiny. Knížku Sladký strašidlo jsem napsala na sklonku své lidské i umělecké pouti a chtěla bych jí pohladit vrásky matičkám, které nesly své mateřství jako sedmikrásné a sedmibolestné poslání. Marie Kubátová.

Pohádky tak trochu jinak, O klukovi, který se nechtěl mýt, O drápavém klukovi, O Hajadlech..... a spousta dalších .Knížka je určena těm nejmenším dětem.

Trefný je výrok Adolfa Branalda: "Je to skvělá korálkářkaa nejvíc ji sluší drobné literární útvary, které jako korálky navléká na jemnou nit své fantazie - a jimiž tak snadno a lehce umí dojmout své čtenáře."

Sbírka čtivých povídek přibližuje současný svět zralých žen, jimž autorka umí naslouchat a jimž rozumí.

Soubor povídek Marie Kubátové Arcidědkové je vtipnou protiváhou jejího úspěšného titulu Arcibáby. Autorka se s laskavostí, vlídností a osobitým jazykovým šarmem tentokrát věnuje zajímavým zralým mužům. Povídání mířící od srdce k srdci. Milý a vlídný text, povzbuzující a dojemně lidský, pohladí, utěší i pobaví. S touto knihou nestrávíte zbytečný čas.... celý text

Spoustu krásných pohádek, které posbíral po celé Evropě, vypráví strakatý šašek holčičce Macince cestou vlakem na prázdniny u babičky. S ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Pro děti od 5 let.

Vodníka, o kterém mistrovsky vypráví paní Kubátová ve svých pohádkách, se děti bát nemusí. Má je rád a bude jim dobrým průvodcem vodní říší, seznámí malé čtenáře s tajemstvími jejích obyvatel, dovolí jim nahlédnout do zákonů, které jsou zapsány v Knize přírody. Vodník chrání život ve svých vodách, hlídá jejich čistotu, připomíná lidem jejich zodpovědnost vůči přírodě. Krásné pohádky s „ekologickým“ posláním doprovázejí půvabné ilustrace Heleny Zmatlíkové.

Vyprávění o profesorce tance Jarmile Radechovské a jejím dramatickém životním údělu.

Kniha vypráví o cechu "léčitelů" v Krkonoších na přelomu 18. a 19. století. Mladý tovaryš Hans popisuje příběh své rodiny v době, kdy úspěšně složil zkoušku a našel si ženu. Je to ale i doba přelomu, kdy jeho otec jako první poruší tradici a začne sepisovat dosud jen ústně předávaný a tajený receptář a kdy nastává doba oficiálních lékáren.

V knize je obsaženo 16 vodnických pohádek jako třeba O ptáku, který se naučil plavat, O krásných mihulích, Jak se šel rak vyučit na hrdinu atd.

Protagonisté románu jsou dva mladí lidé - farmaceutka Minda a historik Golem, kteří po absolvování školy zahájí svůj společný život na malém městě. Minda pracuje v místní lékárně, kde její moderní pojetí farmacie naráží na nepochopení, i závist a pomluvy. Starosti v práci vedou ažk domácí partnerské krizi. Ale mladí hrdinové najdou východisko. 22-085-79

Jubilejní osmdesátý knižní titul současné české autorky obsahuje příběhy o putování našich předků českou krajinou a sbírku próz "Povídky z krabice na klobouky".

Pohádková knížka Marie Kubátové zní už zdaleka veselými písničkami, ryčnou muzikou a kouzelnými příběhy z krokonošských hor. Je určena dětem a dospělým, kteří mají muziku rádi, hrají na hudební nástroje a určitě si s chutí zazpívají. Nevšední fantazii výtečné pohádkářky doplnil v líbezných tónech své palety malíř Karel Franta.

Útlý soubor pohádek s vánoční tématikou. Vánoční pohádková vyprávění spojená se vzpomínkami na dětství. Jak to bylo s papučkami nebo zvonečkem pro Ježíška, kterak se zrodila vánočka. Co si povídali volek s oslíkem u jesliček, nebo jak putovali Kuba s Vejtrubou do Betléma. A nakonec o daleké cestě Tří králů a poudačka o Štědré bábě, která je podchycena v barvitém nářečí místních horáků.

Původní soubor pohádek o Krakonošovi a jeho pohádkové říši Krkonoších, kde se objevují první lidé. V pohádkách významné autorky, která důvěrně zná kraj, kde se povídání o Krakonošovi zrodila, se dozvídáme v pohádkové podobě mimo jiné i o vzniku řemesel na horách a v podhůří.

Životní příběh Jindry Dvořákové sepsala spisovatelka Marie Kubátová, původní profesí magistra ve Vrchlabí. Autorka sedmi desítek oblíbených knih... Paní Kubátová psala s velkou chutí, lehce a hlavně s hlubokou znalostí věci - s Jindrou Dvořákovou, rozenou Čermákovou, ji totiž váže celoživotní přátelství zrozené před desítkami let ve škamnách pražského gymnázia. Tato knížka tedy nevypovídá jen o perníkářce a perníku, ale (v druhém plánu jaksi navíc) také o jednom velkém přátelství.... celý text

Soubor pohádek, jejichž hrdiny jsou skřítkové a zvířátka, napsala jedna z našich nejznámějších žijících autorek knih pro děti. Stal se předlohou nově natočeného televizního večerníčku Hajadla. Tam, kde je les nejhlubší a mech nejměkčí, mají svou chaloupku lesní hajadla, malinkatí, zato velice důležití skřítkové. V zimě hlídají, aby nikdo nerušil zimní spánek zvířátek, a na jaře dbají, aby nikdo nebudil ptačí miminka ve vajíčku. A aby se všem dobře spalo, mají pro každé zvířátko pohádkový sen a pro každého ptáčka kouzelnou pohádkovou ukolébavku.

Originální pohádkové příběhy z prostředí českého lékárenství. Jednodušší a kratší pohádky pro předškoláky a delší příběhy se zajímavými fakty z historie pro školáky. Kniha je psaná hravou a současně naučnou formou.

Cyklus dvanácti pohádkových vyprávění rámovaných dvěma příběhy pohádkáře, jehož úkolem je vyprávět vysvobozovaní pohádky všem, kdo je potřebují. Klíčovým motivem každého příběhu je tak naděje na vysvobození nebo vysvobození samotné. Autorka v textech osvědčila své nezaměnitelné umění, jež ji řadí mezi naše nejlepší současné vypravěče. Kniha vychází k jejím pětaosmdesátinám.

Volné pokračování osudu Mindy Mádlové z Lékárnické trilogie. Lékárnice Minda, kterou jsme sledovali v předchozí trilogii v „časech zvaných za totáče“, se jako důchodkyně vrací k výkonu svého podnikání v éře restitucí a privatizace. Tentokrát ovšem už pouze na dočasný zástup za svého někdejšího představeného, nyní velmi zaneprázdněného šéfa soukromé lékárny. A právě tato lékárna, v níž prožila kus svého života, prochází před jejíma očima velkou proměnou ...

Pohádky z království Krakonošova, kde se někdy i trošku straší. Další půvabná vyprávění oblíbené autorky doprovázejí ilustrace Heleny Zmatlíkové. I tentokrát vás "poudačky" zavedou do hor a podhůří Krkonoš a možná i prozradí mnohé ze života jejich někdejších obyvatel.

Dvoudílný příběh slučuje problematiku ochrany Krkonoš s apelem k ochraně lásky a rodinné soudržnosti. Budoucí geolog a pracovník KRNAPu se spřátelí s mladou právničkou, budoucí svobodnou matkou. V průběhu let, kdy jí pomáhá vychovávat syna se rozhodne, že se s matkou chlapce ožení.

Příběh první lásky čerstvé maturantky a třídního profesora. Hlavní hrdinka Andula je dívka s dobrým prospěchem a vynikajícími předpoklady pro praktický život. Zamiluje se do profesora a jejich vztah se rozvíjí v průběhu jejího studia v nultém ročníku na farmacii. Těžce nese, že on tají jejich vztah před kolegy i svou matkou.

Pod souhrnným názvem Lékárnická trilogie se ke čtenářům dostávají v jednom svazku tři oblíbené prózy spivoatelky Marie Kubátové: Lékárna U tří koček, Třikrát denně kapku rosy a Recept na štěstí. Autorka je napsala jako odezvu na své občanské povolání lékárnice, jemuž se po léta věnovala s velkým zájmem a odpovědností, právě tak jako své práci literární. A tak se na strákách této knihy rádi znovu setkáme s autorčinými sympatickými hrdiny – farmaceutkou Mindou a jejím partnerem, historikem Golemem – budeme sledovat jejich nevšední soukromé osudy, jejich pocity a zážitky, jejich srážky s malicherným prostředím, jejich snahy o prosazení nabyté odbornosti i vlastních názorů na práci a na život, peripetie jejich vzájemného vztahu. Jednu z hlavních rolí pak hraje v těchto hluboce lidských příbězích právě lékárna, v autorčině pojetí nikoliv neosobní instituce, ale živý organismus, jejž tvoří lidé, kteří větší část dne prožívají spolu ve vzájemné pracovní závislosti, podle týchž souřadnic a v rámci téže profesionální etiky.... celý text

Poetické texty přinášejí sedm vánočních příběhů pro dospělé a sedm pohádek pro děti s tematikou vánočních Krkonoš, jsou doprovázeny celostránkovými ilustracemi E. Sopka. První kapří šupinka je vzpomínková - autorka nás v ní zavádí do vánočního času svého dětství. Ve druhé šupince - krkonošské, přibližuje dlouhé a drsné horské zimy, těžký život lidí na horách. Poslední, třetí šupinku, tvoří sedm pohádek: Tkalcovská, Pašerácká, Ševcovská, Perlařská, Řezbářská, Śtědrovečerní a Tříkrálová. Nechybí v nich kouzlo Vánoc, poctiví a přímí horalé ani spravedlivý Krakonoš. Knihu uzavírá neméně poetický doslov Evy Hudečkové, ve kterém se vyznává nejen ze svého vztahu k Vánocům, horám, ale i pohádkovým textům Marie Kubátové.

I v této povídkové knize zůstává autorka věrna světu zralých žen a její "babičkovské" příběhy jsou opět jímavé a hluboce lidské.

Jelikož se kniha skládá z 20 krátkých povídek o Krakonošovi, nebudu nastiňovat děj každé povídky. V této povídkové knížce je Krakonoš dobrý člověk, je to Krakonoš z naší české strany, nikoli německé. Pomáhá dobrým lidem a zlé vždy potrestá. Jako například v povídce Proč se v našem kraji lidi nemenujou Perdelatý, kde potrestá Perdelatýho, protože šidí lidi. Ale v povídce Jak nejdou Andula vosladila Honzoj uzený, pak se do toho připlet Krakonoš a vosladil mu to Honza: Chtěl Krakonoš pomoci Andule, protože Honza si na ni moc vyskakoval, jenže Honza Krakonoše napálil, ale Krakonoš se mu nepomstil, protože mu lichotilo, co o něm Honza řekl. V povídce Vo šeterný horačce chtěl Krakonoš pomoci horalce od chudoby tím, že jí proměnil bukvice ve zlato, ale ona stále neměla dost, tak jí nakonec zlato vzal, protože byla chamtivá. V další povídce Proč Krakonoš nechodí do Hamru se Krakonoš dokonce zamiloval jako normální smrtelník, ale jeho velká láska skončila ostudou a zanevřením na Hamry.

Další z povídkových knih Marie Kubátové, jež je původní profesí lékárnice. Lehkost tvorby je také průvodním znakem odpovídajícím lehkosti četby. Její texty hladí, jsou vlídné, milé, povzbuzující a dojemně lidské. Vždy míří od srdce k srdci.

Knížka o Krkonoších, jejich kráse a jejich obyvatelích a o minulosti krkonošského lidu.

Začínající redaktor na malém měště. Je tu zachycen rozvoj venkova, měst i cesta za písničkou, poudačkou...

Před čtenářem vyvstává drsný obraz Krkonoš, ostrůvek starých horalů, zde konfrontovaný s dnešní realitou. Vysokoškolský student poznamenaný negativními vztahy mezi lidmi se zde zbavuje lhostejnosti k lidem a nachází smysl života.

Legenda o Bílé paní rozvíjí dramatický příběh o vnitřním přerodu ženy z macechy na matku. Je to dílo vybočující z ostatních děl autorky

Křehký příběh dvou mladých lidí, kteří hledají své životní jistoty - prostor pro práci, v niž věří, a oporu v citových vztazích. Devatenáctiletý adept mineralogie Hroudait a o pět let starší právnička Alena spolu - z různých osobních příčin a pohnutek - dočasně pracují na Správě Krkonošského národního parku. Poznávají se navzájem, nahlížejí do svých soukromých osudů a seznamují se také zblízka s krásnou, avšak civilizačním procesem ohroženou přírodou. Z myšlenkově bohaté fabule prózy, dýšící lidským teplem i prosvětlené humorem, vyvstává před vnímavým čtenářem nejen poutavý, barvitý příběh, ale také celá škála závažných problémů, jež v autorčině živém, nekonvenčním ztvárnění zaujmou i provokují k zamyšlení.

Soubor pohádek, jejichž hrdiny jsou skřítkové a zvířátka, napsala jedna z našich nejznámějších autorek knih pro děti. Stal se předlohou nově natočeného televizního večerníčku Hajadla. Tam, kde je les nejhlubší a mech nejměkčí, mají svou chaloupku lesní hajadla, malinkatí, zato velice důležití skřítkové. V zimě hlídají, aby nikdo nerušil zimní spánek zvířátek, a na jaře dbají, aby nikdo nebudil ptačí miminka ve vajíčku. A aby se všem dobře spalo, mají pro každé zvířátko pohádkový sen a pro každého ptáčka kouzelnou pohádkovou ukolébavku.

Příběhy žen, které spojuje stejný cit - mateřství, které se ovšem nekoncentruje jen na děti, ale je přeneseno i na ostatní lidi, věci...

Soubor pohádek (O pěti Emilech, O králi Vejtahovi, Školnická pohádka, O princezně Brebtalce, Pohádka ze zakleté zásuvky, Jak děti vykrmily mastodonta, O pyšném Puntíkovi), zaměřený na nectnosti dětí ve škole i mimo ni.Pohádky, v nichž se kárá nepečlivé psaní, nepozornost, domýšlivost,nepořádek a nečistota, povídavost při vyučování apod.

Příběh chlapce z dětského domova, který musí uprostřed svých klukovských her řešit vážné problémy vztahu k lidem a hodnocení lidského charakteru.

V této knize se Marie Kubátová vrací k podobnému tématu jako ve Studentském romanetu. Pro každé vážnější hodnocení této práce je základním východiskem skutečnost, že její hrdinové se ke své maturitě spíše promeditují, než aby prožívali řadu komických průšvihů. To, co autorka dovedla z jejich vnitřního světa přetlumočit, je přesvědčivé, chvějivě mladé, napsané s mimořádným porozuměním pro tehdejší dospívající generaci.

Vyprávění o krkonošském nářečí-poudačkách s fotografiemi, přináší svědectví o výtvarné kultuře prostého krkonošského lidu.

Album povídkových zastavení ve východních Čechách. Povídky, které jsou zasazeny do různých staletí a do různých měst, jsou vypravovány lidmi. Některé jsou založené na pověsti a některé na faktech. Vystupují zde známí umělci, architekti a vědci. Každá povídka nese poslání lidem.

Příběh mladé učitelky začínající na škole, kam chodila. Snaží se komunikovat se studenty jinak než z pozice moci.

Hrdiny tohoto příběhu jsou dva mladí absolventi vysoké školy, historik a farmaceutka. Náhoda je svedla do malého městečka, kde nastoupili do svého prvního zaměstnání – on do místního muzea, ona do lékárny – a tak vlastně oba současně začínají. Jejich pocity a zážitky zachytila MarieKubátová s humorem, místy až satiricky. Vždy však zároveň s ženskou citlivostí vůči všemu křehkému, snadno zranitelnému, a s porozuměním pro lidské bolesti skrývané a utajované kdesi hluboko…

V novele Marie Kubátové Recept na štěstí se znovu setkáváme s autorčiným upřímným, citově podloženým, nikoli však sentimentálním zájmem o obyčejný lidský život, jenž prochází jako nejcharakterističtější rys celou její tvorbou. Tentokrát se autorka zaměřuje na vylíčení duševníkrize pětačtyřicetileté magistry Mindy Mádlové, obětavé ženy a matky i úspěšné farmaceutky, do jejíhož osobního života náhle padne stín a rozšiřuje se i do pracovní sféry. Je třeba hledat východisko, najít recept na štěstí... V poutavém, barvitém příběhu autorka čtenáře nejen seznamuje se soukromými osudy své sympatické hrdinky, při čemž velmi citlivě a vnímavě odhaluje ženskou duši i problémy dnešní emancipované ženy, ale také ho zavádí do zákulisí farmacie, do typického prostředí lékárny dneška i budoucnosti. Příběh magistry Mindy je zarámován prologem a epilogem, v nichž vystupují nad spisovatelčiným rukopisem tři bájné bytosti, které sledují rozvíjení příběhu a v závěru dopovídají to, co už v něm samotném nebylo řečeno. Tím dostává próza nový rozměr a vede k hlubšímu zamyšlení nad smyslem, cenou a posláním lidského života i mezilidských vztahů.

Kniha Marie Kubátové čerpá děj svých humoresek ze středočeské vesnice někde u Nymburka. Vyprávění jsou volně spjata místem i skloubením několika osudů. Úmyslem autorčiným bylo ukázat vnitřní přeměnu vesnického člověka od dob minulé republiky až k Únoru. V malých příhodách obyvatel "Matějkova" chce postihnout velké dějinné události a činí tak svěžím lidovým jazykem i vtipem. Cyklus povídek, ve kterých autorka v drobných příhodách obyvatelů nepatrné polabské obce zachycuje velké události z dějin našich národů od doby první republiky, přes okupaci do dneška. Autorka vypráví o chamtivosti, neurvalosti sedláků, ale především líčí život vesnické chudiny. Druhá část povídkového cyklu zobrazuje Matějkov socialistický se všemi úkoly a problémy soudobé vesnice.

Soubor příběhů, obrázků z naší minulosti, zakotvených v čase věcmi, exponáty z muzeí Východočeského kraje.

Krkonošské pověsti, pohádky a vyprávění ze života lidu psané lidovým nářečím.

Dvě psychologické prózy spojené motivem mateřství. První z nich Legenda o Bílé paní, rozvíjí dramatický příběh o vnitřním přerodu ženy z macechy na matku. V druhé próze vystupují dvě podoby krajiny (Krkonoš) a lidí-tradiční a současná. Vysokoškolský student poznamenaný negativními vztahy mezi lidmi se zde zbavuje lhostejnosti k lidem a nachází smysl života.