Knut Hamsun Pořadí knih

O naci-fašismu v mysli a díle Knuta Hamsuna To, co mě srazí – na kolena –, jsou jen a jen moje články v novinách. Nic jiného mě porazit nemůže. Mé články si rozhodně může přečíst každý. Nesnažím se je snižovat, připisovat jim menší význam, než mají, to by spíš mohlo být na škodu. Naopak, stojím za nimi teď stejně jako dřív a jako vždycky. A to, co jsem napsal, špatné nebylo. Nebylo to špatné. Když jsem to psal. Bylo to správné, to, co jsem psal, jsem napsal správně, hájí se v prosinci 1947 osmaosmdesátiletý Knut Hamsun, držitel Nobelovy ceny za román M a t k a z e m ě, před tribunálem za spolupráci s NS.

Žánrově těžko zařaditelná kniha Po zarostlých stezkách je niternou zpovědí největšího a nejkontroverznějšího norského spisovatele 20. století, nositele Nobelovy ceny Knuta Hamsuna (1859–1952). V beletrizovaném deníku autora, který byl po druhé světové válce uvězněn a obžalován ze spolupráce s proněmeckou kolaborantskou vládou, najde čtenář vzpomínky, představy i každodenní útrapy člověka pronásledovaného svědomím a trpícího pocitem nedorozumění. Jedinečné Hamsunovy zápisky dokazují jeho hluboké, očím poválečné spravedlnosti ukryté lidství.

Dva romány, přestavující základní díla vůdčí osobnosti norského novoromantismu. V prvním (Mystérie, 1892) se hrdina, člověk nevypočitetelný, pudový a přecitlivělý, stává mluvčím autorových názorů na umění a literaturu. Ve druhém (Pan, 1894), podobajícím se básni v próze, je oslavována příroda a láska.

Dílo z románové trilogie, další vrchol autorovy realistické tvorby a fabulačního umu, poutavé a úsměvné vyprávění o pronikání podnikatelského ducha do severonorské osady.

Román Mystérie patří k nejzávažnějším dílům rané autorovy tvorby. Hlavní postava, Nagel, šarlatán a podivín, se jednoho dne vynoří v norském maloměstě, spáchá tu množství výstředností a nepatřičností a vzápětí opět zmizí. Vylíčení jeho myšlenek a nápadů je rafinované a virtuózní, je to doslova džungle zjemnělého duševního života. Nagel je typickým hamsunovským hrdinou, oním „cizincem v životě“ a „poutníkem na konci cesty“, střídajícím své nadzemské vytržení s pozemským rozhořčením nad trapnou skutečností.

Lyrický příběh nešťastné, ale hluboké lásky mlynářského synka k dívce z panského sídla, který je jedním z velkých, klasických příběhů lásky, severským prozaickým protějškem Romea a Julie.

Román o vyšinutých lidech v horském sanatoriu.

Dvousvazkový román norského držitele Nobelovy ceny a zároveň první díl tzv. tulácké trilogie.