Tomáš Grygar Knihy

Kniha představuje první vědeckou monografii komplexně pojednávající o institutu vyvlastnění v českém právu. Náležitá pozornost je věnována všem relevantním otázkám tohoto institutu – od jeho teoretického vymezení a právněhistorických aspektů, přes ústavní podmínky vyvlastnění až po platnou a účinnou právní úpravu obsaženou v zákoně o vyvlastnění, jakož i zvláštních zákonech. Vymezeny jsou tak zákonné podmínky vyvlastnění, otázka náhrady za vyvlastnění, zrušení vyvlastnění či problematika vyvlastnění a práv třetích osob. V samostatné kapitole je dále pojednáno o jednotlivých expropriačních titulech obsažených v řadě zvláštních zákonů. Stranou nezůstaly ani procesní aspekty věci v podobě kapitol věnovaných vyvlastňovacímu řízení, jakož i soudní ochraně proti rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění a náhradě za něj. Autoři monografie poukazují na zásadní právně-teoretické i praktické problémy právní úpravy vyvlastnění a vyvlastňovacího řízení, na antinomie mezi jednotlivými ustanoveními právních předpisů, které tuto problematiku regulují (zejména Listiny základních práv a svobod, zákona o vyvlastnění a zvláštních zákonů obsahujících jednotlivé expropriační tituly) a v návaznosti na to předkládají řadu návrhů de lege ferenda. Publikace je primárně určena odborníkům z řad správněprávní teorie a praxe, zejména akademikům, advokátům a pracovníkům vyvlastňovacích úřadů nebo soudů. Zároveň však přestavuje podrobný studijní zdroj pro posluchače právnických fakult, jakož i širokou veřejnost.

Tato publikace je věnována problematice řízení o přestupku právnické osoby, a to zejména z pohledu jeho specifik oproti řízení o přestupku osoby fyzické. V červenci 2017 nabyl účinnosti nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který na rozdíl od předchozího přestupkového zákona, upravuje i správněprávní (přestupkovou) odpovědnost právnických osob. Tato správná myšlenka by si však zasloužila v některých ohledech podstatně lepší realizaci. Nedostatky právní úpravy lze spatřovat v rovině teoretické, legislativně- technické i čistě praktické. Těžiště monografie spočívá v podrobné analýze jednotlivých, zejména procesních institutů, které jsou pro řízení o přestupku právnické osoby zcela specifické (např. zajišťovací institut zákazu zániku, zrušení a přeměny obviněné právnické osoby), nebo jsou s ohledem na specifický charakter právnické osoby aplikovány do určité míry odlišně od řízení o přestupku fyzických osob, obzvláště těch nepodnikajících. Pozornost je věnována zejména procesnímu jednání (úkonům) právnických osob v řízení o přestupku, specifikům dokazování, včetně jeho vztahu k otázce přičitatelnosti a liberace, otázce procesního nástupnictví při přechodu odpovědnosti za přestupek na právního nástupce právnické osoby nebo konkurenci řízení o přestupku právnické osoby s trestním řízení proti právnické osobě pohledem zásady ne bis in idem. Po důkladné analýze současné právní úpravy přichází monografie s konkrétními návrhy de lege ferenda. Monografie najde své místo zejména v knihovnách akademiků specializujících se na oblast správního práva, advokátů věnujících se obhajobě právnických osob v řízení o přestupcích, pracovníků správních úřadů nebo soudců správních soudů.

Publikace je primárně určena odborníkům z řad správněprávní teorie a praxe, zejména advokátům, akademikům, soudcům správních soudů nebo pracovníkům správních úřadů všech druhů a stupňů. Představuje první monografické zpracování problematiky zániku přestupkové odpovědnosti, se kterou se pojí řada teoretických i praktických problémů. Naplnění některého z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek přitom vyvolává zásadní konsekvence, tolik vítané osobami, proti nimž se přestupkové řízení vede, případně má vést. Monografie se věnuje obecným teoretickým východiskům zániku přestupkové odpovědnosti, jakož i podrobnému a kritickému rozboru všech důvodů zániku odpovědnosti za přestupek. Pozornost je zaměřena také na procesní důsledky zániku odpovědnosti za přestupek, jakož i přechodu přestupkové odpovědnosti na právního nástupce, a to v řízení před správními orgány i správními soudy. „Recenzovaná kniha je vysoce nadstandardní odbornou právnickou publikací. Kniha prokazuje, že autor není klasickým správním právníkem, ale má rozsáhlé znalosti a přehled z teorie práva, ústavního práva a právních dějin.“ Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. „Autor využíva obrovské množstvo literatúry, ako aj súdnej judikatúry, pričom sa neuspokojuje s ich závermi, ale podrobuje ich kritickému mysleniu a v istom zmysle ich ‚vyzýva‘, čo vnímam veľmi pozitívne… Skutočne len veľmi ťažko sa mi ‚hľadalo‘ čokoľvek, čo by som autorovi mohol vyčítať.“ Doc. JUDr. Matej Horvat, PhD.

Praktický komentář k zákonu o realitním zprostředkování, účinnému od 25. 4. 2020, nabízí zasvěcený výklad jednotlivých ustanovení a související právní úpravy. Zaměřuje se na nejasnosti a nepřesnosti zákona, jako jsou součásti služeb realitního zprostředkovatele, právní režim rezervační zálohy, úschova peněz převzatých zprostředkovatelem, platby provizí a problematika švarcsystému při spolupráci mezi makléři a kancelářemi. Dále se zabývá možnostmi odstoupení od smlouvy o realitním zprostředkování a dalšími tématy. Komentář zahrnuje příklady z rozhodovací praxe soudů, které usnadňují výklad právní úpravy. Kromě soukromoprávních aspektů se věnuje i správněprávním otázkám, včetně správní kontroly a přestupků podle nového zákona. Autorský tým tvoří advokát specializující se na realitní právo, majitel realitní sítě a právní akademik, kteří spojují akademickou hloubku s přístupností pro laiky. Komentář je určen právnické obci, ale je napsán tak, aby byl srozumitelný i pro realitní zprostředkovatele a jejich klienty, čímž usnadňuje orientaci v nové právní úpravě.