Jan Balhar Pořadí knih

Sedmý svazek ediční řady Studie osobností brněnské lingvistiky mapuje prostřednictvím kratších statí badatelský vývoj význačného českého dialektologa Jana Balhara, kterého veřejnost zná zejména jako hlavního redaktora a spoluautora monumentální sextalogie – Českého jazykového atlasu. Čtyři oddíly, do nichž je tento svazek rozvržen, představují výběr z Balharovy neknižní tvorby. Základem jsou texty reflektující jeho celoživotní téma, tedy slezské dialekty, nechybějí však příspěvky z nářeční syntaxe a morfologie či nářeční lexikologie a připojeny jsou i novinové glosy věnované jazykové kultuře. Výbor mimo jiné dokumentuje proměny dialektologické metodologie za posledních téměř šedesát let.

Český jazykový atlas je jedním z dlouhodobých úkolů Ústavu pro jazyk český AV ČR. Připravovali jej pracovníci dialektologických oddělení v Brně. Atlas podává všestranný a prohloubený pohled na územní rozrůznění českých nářečí a běžné mluvy, postihuje hlavní tendence jejich vývoje a představuje tak významný soubor údajů ke studiu českého národního jazyka. Dosah atlasu je však mnohem širší. Bude mít význam i pro další oblasti společenských věd a zároveň bude moci sloužit široké kulturní veřejnosti. Dílo je založeno na výsledcích rozsáhlého výzkumu konaného na území českého národního jazyka podle jednotného výzkumného programu, který zahrnoval všechny jazykové roviny. Vlastní terénní výzkum prováděli ve vybraných obcích zvlášť vyškolení specialisté. Touto akcí se podařilo zachytit stav našich nářečí v jejich poslední vývojové fázi. Materiál. který atlas přináší, má tedy už i historickou hodnotu. Obsahuje 2 CD s celkem 70 ukázkami audiozáznamů vyprávění.

Český jazykový atlas je šestidílné dílo, které zachycuje stav běžné (nespisovné) české mluvy a českých nářečí v 60.–70. letech 20. století.

Český jazykový atlas podává první úplný obraz územního rozrůznění našeho národního jazyka. Jeho čtvrtý svazek je věnován tvarosloví, územním diferencím morfologických forem všech ohebných slov (např. tvarovým rozdílům 7. pádu množ. čísla podstatných jmen: s kravami, kravama, kravoma, kravma, kravima, s krávy). Přináší cenný jazykový materiál, který doplňuje mnohdy kusé poznatky o starších podobách češtiny.

Kniha vznikla na základě výzkumů mluveného jazyka české menšiny ve Vídni. Jde o první publikaci, která zpracovává problematiku mluvy této menšiny ve vztahu k výchozím českým dialektům i k vlivům německojazyčným. Všímá si specifických rysů vývoje češtiny v cizojazyčném prostředí,sleduje uchovávání dialektismů, uplatňování interdialektických tendencí a důsledků jazykového kontaktu s němčinou, stranou pozornosti nezůstává ani jazyk českých vídeňských novin. Obsahuje též autentická vyprávění vídeňských Čechů, která nejen ilustrují jejich jazyk, ale zároveň přinášejí cenná svědectví o životních osudech a kultuře vídeňské české menšiny, dnes už zanikající, kdysi však velmi početné.

Třetí svazek Českého jazykového atlasu je věnován opět slovní zásobě a tvoření slov, tentokrát z tematických okruhů hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek, drůbež. Kromě unikátních map jsou předností detailní komentáře, začleňující nářeční jevy do historického vývoje naší mateřštiny a západoslovanských jazyků.

Zpracoval dialektologický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR. Vynikající dílo o nespisovné češtině, které přináší poznatky významné nejen pro jazykovědu, ale i pro dějiny národní kultury. Druhý svazek je zaměřen na tématické okruhy: zahrada, les, rostlinstvo, živočišstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábavy a zvyky.

Knížka obsahuje 41 krátkých humorných příběhů z Valašska, vyprávěných místním dialektem, jak je sebral a zaznamenal jeden z nejstarších lidových vyprávěčů.

Český jazykový atlas v pěti svazcích zpřístupňuje výsledky rozsáhlého přímého výzkumu českých nářečí a běžné mluvy, provedeného pracovníky dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Praze a v Brně. Tímto dílem se završuje badatelské úsilí české dialektologie, jež se jako vědní obor začala u nás rozvíjet už od šedesátých let minulého století, a zároveň se jím významně obohacuje naše poznání národního jazyka o dimenzi prostorovou. Atlas totiž dokumentárně znázorňuje vnitřní zeměpisné rozrůznění mluveného nespisovného jazyka na území Čech, Moravy a příslušné části Slezska, a to jak v rovině hláskoslovné a tvaroslovné, tak i slovotvorné, lexikální a syntaktické. Český jazykový atlas vyplňuje významnou měrou mezeru našeho poznání národního jazyka a národní kultury. Možná však, že se nad jeho stránkami potěší i leckterý nezasvěcený čtenář, protože každý z nás si prostřednictvím jazykových map může přiblížit nejeden rys mluvy svého rodného kraje. První tři díly byly věnovány územním rozdílům v rovině lexikální a slovotvorné.