Milan Machovec Pořadí knih

Výbor publikovaných rozhovorů, které vedl s kolegy, publicisty a novináři, volně navazuje na sborník vydaný k autorovým nedožitým osmdesátinám (Mistr dialogu Milan Machovec, 2005 a 2006). Představuje Milana Machovce formulujícího své myšlenky v dialogu a tím nejen pamětníkům snáze zpřítomňuje svou provokující osobnost. První část knihy tvoří překlad rozhovoru s profesorem teologie H. G. Pöhlmannem, jenž vyšel knižně zatím pouze v Německu (Gibt es einen Gott? Ein Atheist und ein Christ im Streitgespräch, 1990). V části druhé najdou čtenáři 25 interview z let 1967–2002. Tematicky se dotýkají mj. obrodného procesu Pražského jara, marxismu a křesťanství a období tzv. Dialogu v 60. letech, teismu, ateismu, ekologické problematiky či vztahu Milana Machovce s Erichem Frommem. Knihu opět doplňuje řada dokumentárních fotografií.

Rozdělení Československa a vyhlášení České republiky znovu vysunulo do popředí otázku o povaze české státnosti a o jejích dějinných proměnách. O její zodpovězení se pokusil význačný český filosof profesor Milan Machovec, který se již od počátku své badatelské činnosti soustředil na zkoumání dějin českého myšlení – připomeňme si jen jeho monografie o českém sektářství, o J. Dobrovském a především o T. G. Masarykovi. Za klíčové osobnosti při utváření ideje české státnosti považuje svatého Václava, Karla IV., F. Palackého a právě T. G. Masaryka. Své úvahy o vývoji této ideje zde předkládá čtenáři ve formě působivě napsaného eseje vysoké literární hodnoty.

Monografie (z roku 1964) nedávno zesnulého profesora Machovce o vůdčí postavě českého národního obrození, od jejíhož narození uplynulo v roce 2003 právě čtvrt tisíciletí. Navzdory čtyřiceti letům od svého vzniku stále zůstává základním pramenem pro studium vůdčí postavy českého národního obrození a jeho doby (analýza Osvícenství v českých zemích před Dobrovským, fenomén josefinismu ad.). Především ale dokládá, že Dobrovského celoživotní vědecké dílo vycházelo z osvícenské etiky intelektuální činnosti, kterou charakterizovala individuální oduševnělost, rozumová kritika a smyslová zkušenost. Nedílnou součástí slavistova portrétu je bezmála osmdesátistránková chrestomatie z jeho díla, která alespoň částečně zpřístupňuje dnes samostatně obtížně vydatelné Dobrovského texty (na téma náboženské, literárně historické – např. Rukopisy královédvorský a zelenohorský, či kulturně slavistické). Machovcova studie tak přibližuje nejen osobnost patriarchy české slavistiky, ale současně i jednu z největších dobových proměn, kdy se tradiční stavovská společnost měnila v moderní občanskou pospolitost. 2. vyd. K vydání připravila, ediční poznámku napsala Václava Flaišmanová. Obálka a frontispice s koláží Karla Trinkewitze.

Český filozof hledá smysl lidské existence a cestu k sebezáchově v současném rozporuplném světě, který je ohrožen smrtelnými hrozbami. V sedmi tematicky členěných oddílech (Problém, Bůh, Fetiš, Vesmír, Humanismus, Dialog, Shrnutí) autor rozebírá smysl lidské existence, která je na prahu 21. století čím dál více ohrožována čtyřmi smrtelnými hrozbami - ekologickou, pandemickou, narkomanickou a kosmickou. Tyto hrozby jsou stále ještě odvratitelné. Cesta k sebezáchově, spojené s uchráněním smysluplnosti lidské existence, zatím existuje. Úvahy reflektují aktuální civilizační problémy, jejich vývoj, historická opodstatnění a zároveň se snaží nalézt řešení. Fungují tedy nejen jako varování, ale také ukazují, jak bychom měli postupovat dál - viz závěrečné shrnující desatero. Oproti původním verzím z roku 1957 a 1965 aktualizovaná a přepracovaná vydání po roce 2000 zahrnují nová zjištění z oborů etologie a ekologie.

Volný překlad částí Homérovy Iliády, pojednávajících o Achillovi, doplňují kulturně-historická analýza významu antického hrdiny a psychoanalytický výklad řecké mytologie. Interdisciplinární text se pokouší vřadit antický příběh do širších ideových a kulturních souvislostí. Český filozof interpretuje klasický příběh řecké mytologie o Achillovi. Kniha vychází za podpory honorárního konzula ČR v Hamburku pana Roberta Vogela, zvláštní poděkování patří panu Karlu Trinkewitzovi. Pravopisná podoba cizích slov (zejména antických jmen) je ponechána v autorově znění.

Filozof Milan Machovec se ve své nejnovější práci věnuje jazyku jako nástroji myšlení. Na základě dílčího srovnání dnešních indoevropských jazyků rekonstruuje myšlení našich dávných předků v dobách, z nichž neexistují žádné písemné památky. V několika kapitolách se zamýšlí nad myšlenkovým obzorem pravěké indoevropské kultury, která "zvítězila" nad patrně rozvinutější kulturou mediteránů. Jaký byl svět těchto našich předků? Jak myslili, v co věřili, čeho si vážili, čeho se báli? Jaký měli vztah k přírodě? Čtivě napsaná zamyšlení jsou aktualizována k dnešní situaci, k potřebě "meziplanetárního dialogu".

Vydala Nadace pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. Dne 7. března 2000 k odhalení pomníku vytvořeného Otakarem Španielem a umístěného na Hradčanském náměstí.

Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925–2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky – jak v předmluvě sám autor upozorňuje – ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno, ale jako postupný debakl, hrozící přerůst v brzké sebezničení lidstva. Publikace přináší poslední znění textu z poloviny 90. let, kdy autor provedl konečnou redakci. Text knihy, který je záměrně uzpůsoben co nejširší čtenářské obci byl dokončen v roce 1983 a vzápětí se objevil v několika strojopisných opisech. Machovec v polovině 80. let připravil překlad do němčiny, který roku 1988 vyšel ve Stuttgartu ve zkrácené podobě pod názvem Die Rückkehr zur Weisheit – Philosophie angesichts des Abgrunds. Zájem čtenářů o toto dílo dává tušit, že Machovcem akcentované problémy jsou stále aktuální, podobně jako na své aktualitě nic neztrácejí otázky filosofické či ekologické. Text je opatřen vedle edičního komentáře i jmenným rejstříkem.