Isaac Bashevis Singer (v jidiš Jicchok Baševis Zinger, יצחק באַשעװיס זינגער; 21. listopadu 1902 Leoncin, Varšavská gubernie, Ruské impérium (dnes v Polsku) – 24. července 1991 Miami, USA) byl americký spisovatel polskožidovského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1978).
V románu Rudovláska Kejle nás jeho autor zavádí jak do židovské Varšavy, tak do Ameriky. K prostitutce Kejle zahoří láskou nepříliš počestný Jarme a hned po první společné noci se s ní ožení. K dvojici se však přihlásí šejdíř Max, jejich starý známý, který provozuje své pochybné obchody na obou stranách oceánu, a manželskou pohodu rozvrátí. Nešťastná Kerjle se zamiluje do rabínského synka Bunema a následuje ho do Ameriky.
Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Povídky I. B. Singera není třeba našim čtenářům příliš představovat, svým hlubokým vhledem do lidské duše -- a neméně hlubokým soucítěním -- patří ke zlatému fondu světového písemnictví po druhé světové válce. Titulní povídka této sbírky je navíc silným milostným příběhem, jehož zpracování steží najde v literatuře konkurenci.
Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho duchařské povídky, tak ty, které líčí obyčejné – třebaže neobyčejné – lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra Ester a jinými, jejichž osudy nás okouzlí i hluboce dojmou.
Povídky slavného amerického prozaika polsko-židovského původu, držitele Nobelovy ceny za literaturu, netřeba českému čtenáři představovat. Po epochálním výboru Stará láska, pořízeném a přeloženém Antonínem Přidalem pro nakladatelství Odeon, vydává nakladatelství Argo vedle autorových románů i všechny jeho povídky, tak jak vyšly v jednotlivých sbírkách v Americe. Sbírka Hlupák Gimpl obsahuje jednak tři povídky z odeonského výboru a potom sedm dalších, nově přeložených, v nichž král vypravěčů, byť už dvacet let na věčnosti, nadále předvádí své umění a hlubokou empatii s životy i těch nejprostších smolařů a znovu nás přesvědčuje o tom, že každý lidský život a zkušenost, byť by se zdály na první pohled ubohé, mají svůj hluboký, jedinečný význam. Povídky: - Hlupák Gimpl (Gimpel the Fool) - Pán z Krakova (The Gentleman from Cracow) - Hrobník žen (The Wife Killer) - U pamětních svící (By the Light of Memorial Candles) - Zrcadlo (The Mirror) - Ševčíci (The Little Shoemakers) - Radost (Joy) - Z deníku nenarozeného (From the Diary of One Not Born) - Stařec (The Old Man) - Požár (Fire) - Neviditelný (The Unseen)
Povídková sbírka plná příběhů ze zaniklých židovských komunit střední a východní Evropy, v níž se autor vrací do svého dětství a mládí a rozpomíná se na skutečné postavy a historky, které se o nich tradovaly. Nechybí mezi nimi takové perly krátké prózy, jako povídky Klíč, Kominík nebo Šomele.
Dvacet typicky singerovských povídek ze současnosti i z předválečného Polska. Hrůzy holocaustu se tu mísí s nostalgií po starých časech, okultismem, vírou v démony a skřítky, zradou nejbližších a také se sexuálními praktikami, které byly před válkou neslýchané, ale dnes nad nimi nikdo ani nezvedne obočí, protože i ony mohou vést ke sblížení dvou lidí, tak či onak poznamenaných osudem.
Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Představuje nám svět východoevrospkého Židovstva, svérázného etnika, který byl téměř rozprášen rozsáhlou emigrací, pak druhou světovou válkou a holocaustem a jehož zánik dokonal následný exodus do Palestiny a Izraele . Právě díky autorům, jako byl I. B. Singer, se můžeme do zaniklých míst, časů, rodin a osudů opět vrátit a spoluprožít jejich bohatý život.
Pokračování románu Panství dovádí historii rozvětveného Jakobiho rodu až do posledních let 19. století, kdy se přerod židovské komunity, vymaňující se z feudálních tradic, završí všeobecným společenským kvasem a rozčarováním moderní doby. I zde autor na pozadí osudů velké polské židovské rodiny sleduje nejen vzestup a emancipaci místní židovské komunity, ale stejně tak celého Polska
Další soubor Singerových brilantních povídek. Autor na minimální ploše svým nezaměnitelným stylistickým uměním vykresluje portréty postav a postaviček, které zalidňují scénu židovského štetlu. Vybaven dokonalou znalostí lidských povah i osobní zkušeností s životem v tomto prostředí předvádí lidskou komedii nesenou lidskými slabostmi i vášněmi, touhou po druhém člověku i po Bohu, pozemským plahočením i směřováním k věčnosti.
Isaac Bashevis Singer psal Panství v rozmezí let 1953 a 1955, a přestože román, původně vycházející na pokračování v americkém deníku Jewish Daily Forward, vyšel knižně až řadu let po vydání Rodiny Moskatovy (Argo 1997), zachycuje období ještě dřívější dobu mezi polským povstáním v roce 1863 a koncem devatenáctého století. Ústřední postavou románu z polského venkova i města, zalidněného typickými Singerovými hrdiny všedního dne, je Kalman Jakobi, zbožný a konzervativní Žid, zděšený skutečností, že se jeho dcera provdala za skeptika, i když sám je ve svém podnikání průkopníkem těch nejmodernějších obchodních metod.
