Isaac Bashevis Singer (v jidiš Jicchok Baševis Zinger, יצחק באַשעװיס זינגער; 21. listopadu 1902 Leoncin, Varšavská gubernie, Ruské impérium (dnes v Polsku) – 24. července 1991 Miami, USA) byl americký spisovatel polskožidovského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1978).
Šedesátka mikropříběhů z varšavského ghetta na počátku století, jak je odposlouchal malý chlapec za dveřmi světnice, v níž jeho otec rabín rozsuzoval spory sousedů a řešil otázky, co je člověku podle zákona dovoleno a co zakázáno. Defilé ostře načrtnutých postav, tragických i směšných, bezohledných i bezradných, které svým jednáním a osudem uváděli vypravěče do hořkých tajemství světa dospělých.
Židovský učenec Jákob se po jednom z masakrů Chmelnického dostává jako otrok do zaostalé vísky v polských horách. Přes těžkou práci a nesnesitelné životní podmínky zde poznává i novou stránku života - přírodu, která ho opět sbližuje a smiřuje s Bohem. Neví sice o osudu své ženy a dětí po pogromu, ale přesto se posléze zamiluje do živočišně temperamentní Wandy, dcery sedláka. Tento osudový vztah rozehrává mistrný vypravěč I.B. Singer na pozadí reality polské společnosti první poloviny sedmnáctého století.
Kniha obsahuje celkem osm krátkých próz: povídek z Chelmu, města hlupáků, pohádek a židovských legend, které mladšímu (i staršímu) čtenáři přiblíží židovský svět.
Ve vzpomínkové próze se autor ohlíží za svým dětstvím a mládím - kniha končí přibližně v době, kdy dosáhl pětatřiceti let.
Rozsáhlý výbor dvaačtyřiceti próz sleduje tři základní tematické okruhy Singerova díla: život zaniklého světa židovské diaspory na polském venkově a varšavské periferii počátkem 20. století, intelektuální prostředí ve Varšavě 20. let a osudy polských uprchlíků a vystěhovalců ve Spojených státech v druhé třetině našeho století. 2. vydání
Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Představuje nám svět východoevrospkého Židovstva, svérázného etnika, který byl téměř rozprášen rozsáhlou emigrací, pak druhou světovou válkou a holocaustem a jehož zánik dokonal následný exodus do Palestiny a Izraele . Právě díky autorům, jako byl I. B. Singer, se můžeme do zaniklých míst, časů, rodin a osudů opět vrátit a spoluprožít jejich bohatý život.
Pokračování románu Panství dovádí historii rozvětveného Jakobiho rodu až do posledních let 19. století, kdy se přerod židovské komunity, vymaňující se z feudálních tradic, završí všeobecným společenským kvasem a rozčarováním moderní doby. I zde autor na pozadí osudů velké polské židovské rodiny sleduje nejen vzestup a emancipaci místní židovské komunity, ale stejně tak celého Polska
Další soubor Singerových brilantních povídek. Autor na minimální ploše svým nezaměnitelným stylistickým uměním vykresluje portréty postav a postaviček, které zalidňují scénu židovského štetlu. Vybaven dokonalou znalostí lidských povah i osobní zkušeností s životem v tomto prostředí předvádí lidskou komedii nesenou lidskými slabostmi i vášněmi, touhou po druhém člověku i po Bohu, pozemským plahočením i směřováním k věčnosti.
Další z vynikajících Singerových souborů povídek. Těchto jedenáct povídek vyšla v USA v roce 1961 a všechny povídky zachycují zmizelý svět polských židovských ghett před druhou světovou válkou. Bez moralizování a psychologizování, věcně a pomocí kusých dialogů vypráví Singer o barvitém světě polské židovské komunity. Jako zápletka mu často slouží vztahy mezi lidmi, láska a manželství na pozadí každodenního života, kde muži pracují a studují Tóru a Talmud, ženy pečují o domácnost a rodinu a všichni si váží tradičních ctností. I v takovém světě se ale najdou výstřední postavy a drobné bizarní příhody, které autor nahlíží překvapivě moderním způsobem a s pověstným židovským humorem, v němž se skrývá odevzdání i moudrost věků.
I v tomto románu I. B. Singer zkoumá propastnou komplikovanost lásky. Herman Broder, hlavní postava románu, přežil holocaust a žije v New Yorku střídavě se svou manželkou, Polkou Jadwigou, a milenkou Mašou. Ani jednu z nich nedokáže opustit: částečně z lásky, částečně díky své nerozhodnosti a pasivitě, ale také kvůli tomu, že si svou ženu Jadwigu vzal vlastně z vděku, protože mu pomohla zachránit si za války život. Situace se vyhrotí, když z Evropy přijede Hermanova první žena Tamara, o které se řadu let domníval, že byla zavražděna spolu s dětmi během holocaustu.
