Jan Kryštof
Handke patří mezi nejvýznamnější olomoucké malíře období baroka. Vyučil se v Bruntále u Daniela Langera a poté v Moravské Třebové. Roku 1714 vstoupil do dílny mistra Nabotha, který záhy umírá a Handke přebírá jeho dílnu, později se ožení s Nabothovou vdovou. V klášteře v Sedlci se setkává s jiným barokním malířem Petrem Brandlem, který ovlivnil jeho tvorbu. Věnoval se tvorbě nástěnných maleb, závěsných a oltářních obrazů a kresbám. Jeho nejvýznamnějším dílem je výzdoba kaple Božího těla v bývalém jezuitském konviktu v Olomouci.
přednášky na UPOL