Sborník příspěvků z mezinárodní konference na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v říjnu 2012, konané k 120. výročí Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, obsahuje texty autorů z celé střední Evropy, včetně České republiky, Polska, Slovenska a Rakouska. Konference se zúčastnili filozofové, historici, pedagogové a pracovníci vzdělávacích institucí, kteří diskutovali o filozofických a pedagogických základech evropské vzdělanosti, zejména v kontextu národní kultury, jazyka a tradice. „Evropa“ byla chápána jako duchovní společenství, které kontrastuje s partikularismem národních kultur. Byly položeny otázky týkající se vztahu mezi tradicí a vzdělaností, rolí jazyka v procesu učení a vlivu politiky na úroveň vzdělanosti. S ohledem na Komenského a jeho snahu o nápravu věcí lidských se zkoumá přínos významných osobností filozofického a pedagogického myšlení, které ovlivnily vzdělanost ve svých zemích a zároveň překročily regionální hranice. Dějinně pedagogická analýza se zaměřuje na instituce, jejichž činnost formuje pedagogický diskurz minulosti i budoucnosti.
Sławomir Sztobryn Knihy


Monografia zatytułowana Edukacja a państwo, powstała po IX Zjeździe Towarzystwa Pedagogiki Filozoficznej im. Bronisława F. Trentowskiego, została poświęcona relacjom między edukacją a państwem. Wybór takiego tematu jest uzasadniony zarówno filozoficznie (w szczególności etycznie), jak i pragmatycznie. Edukacja jest telehormiczna z konieczności realizuje jakieś cele, ale jednocześnie odbywa się tu i teraz, zatem aktualnie ktoś tym celom nadaje jakąś treść i ustala środki do ich realizacji. Jednym z czynników decydujących o kształcie edukacji może być i często jest państwo. Taka konstatacja otwiera pole do prowadzenia szeregu analiz, które filozofia edukacji czy pedagogika ogólna powinny podjąć, szczególnie jeśli uznamy, że dyskurs i sama praktyka edukacji odbiegają od standardów cenionych na gruncie tych dyscyplin.